natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Lisabonská smlouva a oblast vnějších vztahů EU – kontinuita, flexibilita a inovace

    23. listopadu 2009  10:57
    Minulý čtvrtek se na mimořádném summitu Evropské unie dohodli premiéři a prezidenti členských států o obsazení dvou nových důležitých postů – stálého předsedy Evropské rady a Vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, které vytváří Lisabonská smlouva coby nový smluvní základ EU vstupující v platnost již od prvního prosince.  

    Jaké inovace kromě těchto nových vysokých pozic ve strukturách evropských institucí Lisabonská smlouva přináší v široce definované oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie?

    Lisabonská smlouva měla nabídnout pokrok v posílení postavení Evropské unie ve světě a v rámci vyvážení principů kontinuity, flexibility a evoluční spíše než revoluční inovace se tímto směrem EU již za pár dnů může posunout. Hlavních změn je hned několik:

    1) První klíčovou inovací a důležitým symbolem navenek je nepochybně vytvoření pozice Vysokého představitele Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který bude zároveň místopředsedou Evropské komise (High Representative for Foreign Affairs and Security Policy/ Vice-President of the European Commission, odtud také anglická zkratka HR/VP), v médiích pak tato pozice rychle získala poněkud zjednodušené označení "ministr zahraničí" Evropské unie.

    Po výběru Catherine Ashtonové do této pozice dojde v její osobě k překlenutí příkopu, který v oblasti vnějších vztahů EU existoval od Maastrichtské smlouvy. Část nástrojů tradičně chápaných jako součást zahraniční politiky byla začleněna do prvního pilíře EU fungujícího na komunitárním principu, zatímco tehdy nově vytvořená Společná zahraniční a bezpečnostní politika formovala druhý pilíř Evropské unie fungující na mezivládním základě.

    S novou HR/VP se toto institucionální rozdělení stírá a EU by konečně měla mít solidní příležitost dosáhnout kýžené koherence a lepší účinnosti při koordinaci používání rozličných nástrojů vnějších vztahů, na které vydává v různých oblastech - a kapitolách rozpočtu EU- několik miliard eur ročně. Zachovány ovšem zůstávají vlastní principy rozhodování v těchto oblastech a specifická pravidla (vč. různých modelů financování), vycházející z principu jednomyslnosti především v oblasti bezpečnostní a obranné politiky.

    Přečtěte si na natoaktual.cz související materiál:
    J. Žižka: Evropská obrana s Lisabonem nemusí být k smíchu

    S novými funkcemi bude zároveň zrušena dosavadní praxe rotujícího šestiměsíčního předsednictví členských zemí v oblasti vnějších vztahů Evropské unie – Radě ministrů zahraničí a jejím přípravným výborům bude nyní předsedat právě HR/VP nebo jí pověřený diplomat.

    Nová HR/VP bude dále moci vytvářet za pomoci evropské diplomatické služby (European External Action Service, EEAS) a za plné účasti členských států dlouhodobé strategie vycházející z přirozenějšího plánování a koordinace použití nejvhodnějších nástrojů ze široké škály politik EU – od prevence konfliktů, přes rozvojovou pomoc, finanční pomoc, politický dialog, až po případné vyslání civilní či vojenské operace Evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP), která se změní na Společnou bezpečnostní a obrannou politiku (SBOP). Tradiční pravomoce Evropské komise ovšem zůstanou v platnosti, a tak bude za vlastní provádění obchodní či rozvojové politiky i nadále odpovědný příslušný komisař. Nová HR/VP bude mít také formální právo iniciativy - tedy předkládání návrhů členským státům v přípravných orgánech Rady EU i na samotném každoměsíčním zasedání Rady ministrů zahraničních věcí.

    2) Oběma nově vytvořeným pozicím a politikům, kteří na ně byli minulý týden vybráni, by měla při formulování vnější politiky, jejím prosazování a reprezentaci EU na světové scéně pomáhat Evropská služba vnější akce (European External Action Service, EEAS). Ta bude vytvářena v průběhu následujících tří let ze tří hlavních zdrojů – příslušných generálních ředitelství Komise, Generálního sekretariátu Rady EU a z diplomatů vyslaných do ní členskými zeměmi, a to jak v Bruselu, tak ve třetích zemích (kde do ní přejdou všechny stávající Delegace Evropské komise a Styčné úřady GS Rady, jakož i úřady zvláštních představitelů EU ve vybraných krizových regionech). Tento proces bude komplikovaný po administrativní, rekrutační i výkonné stránce, neboť žádný srovnatelný případ slučování a transformace institucí Evropské unie v historii EU není.

    Návrh struktury, podoby a konkrétního plánu budování nové Evropské diplomatické služby bude nyní plně v kompetenci nově jmenované HR/VP, která musí se svojí představou seznámit členské státy i Evropský Parlament a následně získat jejich souhlas.

    3) V oblasti hlavních principů fungování Evropské unie ve světě dochází k posunu v oblasti právní, neboť EU získá po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost svou právní subjektivitu, bude moci tudíž plnohodnotně vstupovat do vyjednávacích a smluvních procesů na mezinárodní úrovni, případně získat plnohodnotné členství v těch mezinárodních organizacích, které to ve svých statutech umožňují.

    Přečtěte si na natoaktual.cz další texty Radka Khola související s tímto tématem:

    Smlouva o EU také bude již od počátku prosince reflektovat doplněné úkoly Společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) zavedené Amsterodamskou smlouvou (tzv. Petersbergské úkoly), k nimž nyní v souladu s Evropskou bezpečnostní strategií z prosince 2003 přibudou odzbrojovací operace, nebo poradní mise sloužící k podpoře třetích zemí v boji proti terorizmu či reformování bezpečnostního sektoru. V reakci na teroristické útoky v Madridu a v Londýně se také do Lisabonské smlouvy dostala jako novinka silná klauzule o vzájemné solidaritě mezi členskými zeměmi Evropské unie v případě teroristického útoku namířeného proti kterékoliv z nich a poskytnutí pomoci ze strany Unie samotné, jakož i jednotlivých členských zemí. Jako specifický opční protokol se objevila v textu Lisabonské smlouvy také klauzule o vzájemné obraně, převzatá svým obsahem z modifikované Bruselské smlouvy a omezená řadou podmínek, včetně explicitních odkazů na funkci NATO v této oblasti a základní princip vycházející z článku 51 Charty OSN.

    Nastavením inovovaných parametrů fungování Evropské unie v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky Lisabonská smlouva provázala tento širší rámec také s konkrétním nástrojem, kterým je spolupráce v oblasti obranné politiky. Této problematice a novinkám v oblasti civilních a vojenských struktur EU ke zvládání krizí by však měl být věnován dostatečný prostor v další analýze.

    Radek Khol
    Autor je bezpečnostní analytik

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media