V ulicích portugalské metropole sice nakonec protestovaly tisíce demonstrantů, ale velkou část tvořili portugalští odboráři, kteří vyšli protestovat vzhledem k současné ekonomické krizi až po uši zadluženého Portugalska.

Navíc všichni se doslova drželi hesla na svých transparentech a letácích - "Mír ano, NATO ne". Místo tvrdých bojů s policií pořádali konference a semináře.

Portugalská policie ani v nejmenším nepřipustila, aby se opakovaly události z loňského výročního summitu NATO ve Štrasburku, který se z oslavy šedesátin Aliance proměnil v hořící bojiště. Francouzské ministerstvo vnitra ovšem dodatečně připustilo, že šlo především o ochranu účastníků summitu a ochrana obyvatelstva byla až druhořadá.

Štrasburské memento
Během masivních protestů tehdy dav s maskovanými radikály v čele na svém tažení městem zničil desítky budov a nepomohla ani přítomnost dvaceti tisíc francouzských policistů. Zatkli 320 lidí a ve zrychleném soudním řízení pak ve Francii padly i podmínečné tresty vězení.

Zatímco ve Štrasburku hned v den zahájení vrcholné schůzky NATO demonstranti naprosto zablokovali dopravu a to tak, že dopravní podnik raději zrušil všechny tramvajové linky, Lisabon včetně historického centra žil svým poklidným tempem jako jindy.

Místní po ránu vyjeli na kolech po břehu řeky, obchodníci otevřeli své krámky… To jen média netrpělivě číhala, kdy a kde "propukne boj".

Žádný ale nakonec nebyl. Novináři v ulicích tak nemuseli vysvětlovat aktivistům nejrůznějších vyznání a jazyků, že opravdu neví, kde je jejich stanové tábořiště, zatímco jim jejich kumpáni zapálili hotel, v němž měli všechny věci. Štrasburk nechtěli opakovat ani novináři, ani organizátoři.

I v Lisabonu policie zatýkala. Jenže asi pět desítek aktivistů, kteří se spoutaní řetězy pokusili zablokovat hlavní třídu vedoucí k místu summitu, policisté prostě naložili do svých aut a odvezli k výslechu. Obušků a slzného plynu nebylo zapotřebí.

Neopakoval se ani vskutku originální pokus aktivistů, kteří se ve Štrasburku snažili u dna Rýna s potápěčským vybavením dostat pod most, po kterém měli procházet prezidenti a premiéři.

Na druhou stranu by bylo naivní si myslet, že summity NATO už budou vždy tak poklidné, jako byl ten lisabonský. Přesvědčíme se o tom už za dva roky, kdy setkání Aliance pořádají Američané.