Legitimizace Islámského státu v Iráku a Sýrii a jeho budoucí vývoj

3. dubna 2017  10:25
Lukáš Tichý, Ústav mezinárodních vztahů Praha
Přestože radikální džihádistická organizace Islámský stát (IS) utrpěla v posledních měsících v bojích s iráckou a syrskou armádou a jejich spojenci velké územní ztráty a převážně se již jen brání či ustupuje, představuje v současné době stále výrazný prvek a hybnou sílu negativně ovlivňující situaci v regionu Blízkého východu a severní Afriky, jakož i bezpečnostní výzvu mezinárodnímu společenství.  
Radikálové Islámského státu | foto: You Tube

IS, jenž stále ovládá území ve východním Iráku a několik oblastí v západní Sýrii, není první teroristickou organizací, která by se zmocnila území, ale od většiny předchozích militantních islamistických skupin se liší svoji schopností kontrolovat území a založit zde uspořádaný a legalizovaný systém správy a vládnutí. Rostoucí touha po vytvoření islámských státních institucí se odráží ve vývoji názvu skupiny, od al-Káidy v Iráku, přes Islámský stát v Iráku až po Islámský stát v Iráku a Sýrii, a v současnosti jednoduše IS, jenž 29. června 2014 oznámil vytvoření chalífátu. V tomto ohledu pak vyvstává několik otázek. Je či není IS skutečným státem? Jaké nástroje používá ve snaze o konsolidace moci a vládnutí? Jak státní funkce IS plní a jak je úspěšný?

IS a charakteristika státu

Moderní stát bývá charakterizován řadou kritérií. Musí disponovat trvalým obyvatelstvem, definovaným teritoriem, efektivní vládou a dále musí být schopný vstoupit do vztahů s jinými státy. Navíc v průběhu let byla tato kritéria doplněna o další, a to legitimitu tj. uznání státu ostatními státy.

Pokud jde kritérium teritoria, Islámský stát na jednu stranu v současné době ovládá část území Iráku a Sýrie o rozloze přibližně 65 500 km2. Na druhou stranu IS během tří let přišel o podstatnou část dříve ovládaného území Sýrie a Iráku v řádu několika tisíců kilometrů čtverečních. Zatímco v roce 2014 ovládal Islámský stát území Iráku a Sýrie o rozloze 90 800 km2, v roce 2015 se území držené IS zmenšilo o 14 % na 78 000 km2, což je přibližně území ČR. Celkem pak IS od vyhlášení chalífátu do současnosti ztratil kolem 45 % území v Iráku a přibližně 16 až 20 % území v Sýrii.

Podobná situace panuje i v případě kritéria počtu obyvatel žijících na ovládaném teritoriu IS v Iráku a Sýrii, který se za tři roky také podstatným způsobem zmenšil. Jestliže v roce 2014 žilo na území kontrolované IS přibližně 10 milionů obyvatel, v roce 2015 to bylo mezi 7-5 miliony obyvatel. V současné době pak Islámský stát na ovládaném teritoriu Iráku a Sýrie kontroluje kolem 3,5 až 5 milionů obyvatel a tento počet nadále klesá.

Asi nejproblematičtější je třetí kritérium v podobě efektivní vlády. Na jednu stranu je patrné, že nemůžeme u IS hovořit o nějakém efektivním a legitimním vládnutí na kontrolovaném teritoriu. Spíše jde o příklad státního terorismu tj. uplatňování strachu a násilí ze strany IS vůči obyvatelům žijícím na ovládaném území, na nichž se dopouští masivního, systematického a závažného porušování nejzákladnějších lidských práv, jako je právo na život, zákaz mučení, atd.

Navíc IS není schopen garantovat bezpečnost svých obyvatel při realizaci vojenských operací ze strany syrské a irácké armády a jejich spojenců s cílem znovu převzít kontrolu nad ztraceným územím. Na druhou stranu usiluje IS na ovládaném teritoriu o konsolidaci moci vůči vlastním občanům a současně s tím se snaží vládnout pomocí stávajících či zřízených nových institucí a budování potřebné infrastruktury.

IS pak zcela nebo částečně neplní zbývající dvě kritéria, a sice schopnost vstupovat do mezinárodních vztahů a legitimitu. IS zatím neprojevil zájem a ochotu vstupovat do mezinárodních vztahů s jinými státy. Naopak, IS si spíše přeje zničit tyto státy a nahradit je univerzálním chalífátem. A v neposlední řadě, IS nebyl doposud uznán jako aktér mezinárodních vztahů žádným existujícím státem. To znamená, že IS zcela jasně postrádá legitimitu.

Konsolidace moci a vládnutí IS

IS proto nelze v současné podobě považovat za skutečný stát. Nicméně od založení chalífátu ovlivňuje IS zásadním způsobem chování a jednání svých občanů, když integroval sám sebe do života civilního obyvatelstva a zároveň kultivoval znaky správy na ovládaném území. Jinak řečeno, IS od počátku řídí civilní systém a udržuje kontrolu nad populací na daném území, a to způsobem podobným státu. Proces konsolidace moci a vládnutí ze strany IS je pak založen na třech vzájemně propojených konceptech, kterými jsou: (1) ideologie, (2) užitek a (3) nátlak, přičemž tyto nástroje jsou dále zaváděny do praxe pomocí existujících či nových institucí s cílem dosáhnout konsolidace moci vůči obyvatelstvu na ovládaném teritoriu.

To znamená, že nejprve v první fázi IS usiluje o vojenské ovládnutí území formou nátlaku. Jakmile má IS dané teritorium pod kontrolou a je schopen uplatňovat moc, využívá nástroj utility a rozvíjí základní sociální služby s cílem získat důvěru místních obyvatel pomocí výhod a odměn. Na závěr užívá IS nástroj ideologie realizovaný například výstavbou billboardů kolem města, které deklarují důležitost náboženství, džihádu a šaríe.

Dále IS převezme stávající instituce a nově je definuje podle své identity (obvykle vyvěšením vlastní vlajky na těchto budovách). V pozdější fázi rozšiřuje IS své ideologické poselství vytvořením donucovacích náboženských mechanismů a zároveň ustanovením vzdělávacího systému. Zároveň aby IS usnadnil lidem proces přizpůsobení se novým situacím, nabídne jim humanitární pomoc jako utilitární opatření. Teprve v pozdějším stádiu, po konsolidaci moci na ovládaném území, přidá IS složitější služby, jako je elektřina a voda.

Decentralizovaná správa

Mocenská a administrativní struktura IS je vysoce decentralizovaná, neboť al-Bagdádí ukázal ochotu přenést odpovědnost na své podřízené a z větší části se tak spoléhá na regionální guvernéry. Vůdce IS a chalífa al-Bagdádí má dále k dispozici vládní kabinet s ministry, z nichž každý má jasně vymezenou roli a přenesené působnosti.

Po této utilitární a ideologické konsolidaci stupňuje IS své donucovací mechanismy a hrozby namířené proti lidem. Násilné vynucovací agentury jsou vytvořeny pouze v tomto pokročilém stádiu, protože nadměrným zastrašováním IS riskuje, že ztratí podporu veřejnosti.

V neposlední řadě jednou ze strategií IS je použíti místních představitelů a kmenových vůdců k vyplnění byrokratické pozice a provozování různých institucí. IS je najme jako technokraty v oblasti jejich odborných znalostí, ať už zdravotní péče, vzdělávání, management či účetnictví. To umožňuje IS zvýšit svoji legitimitu integrováním potenciálního soupeře, minimalizováním potřebných zdrojů pro výcvik nového personálu a vytvářením závislosti mezi organizacemi a lidmi.

IS a nástroje vládnutí

IS tak v řadě případů usiluje a naplňuje znaky státnosti, když na dobytém a konsolidovaném území chalífátu následně realizuje pomocí sady nástrojů státní vládnutí a s tím spojné funkce státu. Klíčovou roli při vládnutí IS hrají státní instituce a administrativa, které přispívají k legitimizaci autority Islámského státu na daném teritoriu.

Základní administrativní jednotkou chalífátu, na které IS vykonává vládnutí, je provincie. Celkový počet provincií, jež zahrnují ovládané teritorium a území kontrolované pomocí svých odnoží či teroristických skupin, jež slíbily věrnost Abú Bakr al-Baghdádímu, je přibližně 35, včetně 19 centrálních provincií v Iráku a Sýrii.

Vůdci IS a zároveň chalífovi jsou bezprostředně podřízeni dva zástupci, jeden pro území v Sýrii a druhý pro Irák. Guvernéři provincií jsou zodpovědní za řízení a správu různých provincií v rámci Sýrie a Iráku. Dále je každá provincie rozdělena do krajů, které jsou dále děleny na města a venkovské oblastí.

Finanční nezávislost

Islámský stát je velmi efektivní při vybírání daní od občanů na ovládaném území, které tvoří polovinu příjmů jeho rozpočtu. V roce 2016 vybral IS na daních kolem 200–400 mil. dolarů. Druhým nejdůležitějším zdrojem příjmů IS je nelegální prodej ropy. I přes obrovské ztráty, v roce 2016 se IS musel spokojit s vlastnictvím méně než 10 ropných polí, generuje pašování ropy kolem 150 – 250 mil. dolarů za rok.

Každá provincie je vedena emírem a má k dispozici místní instituce pověřené řízením běžných potřeb provincie, kterými jsou například vymáhání práva, náboženské záležitosti, včetně prosazování náboženských práv a poskytování služeb pro obyvatele. Je tak zcela patrné, že mocenská a administrativní struktura IS je vysoce decentralizovaná, neboť al-Bagdádí ukázal ochotu přenést odpovědnost na své podřízené a z větší části se tak spoléhá na regionální guvernéry.

Vůdce IS a chalífa al-Bagdádí má dále k dispozici vládní kabinet s ministry, z nichž každý má jasně vymezenou roli a přenesené působnosti. Finance (energetika), doprava, bezpečnost a vězenství jsou hlavní oblasti, které mají své ministerstva resp. ministry. Stejně tak je zřízena funkce ministra, který má na starosti péči o potřeby zahraničních bojovníků džihádu.

IS a funkce státu

Toto vládnutí je pak bezprostředně spojené s plněním funkcí států. Efektivní státy mají širokou škálu funkcí, včetně „právního státu“, „správní kontroly“ a „vytváření občanských práv“, přičemž klíčové funkce státu je možné rozdělit do několika hlavních kategorií. Ty jsou organizovány kolem rolí, které státy hrají ve vztahu ke svým občanům, včetně získávání zdrojů (např. daně, práce a loajalita) a poskytování benefitů (např. zabezpečení, sociální a ekonomické výhody). V tomto ohledu lze sledovat řadu funkcí státu, které IS plní především v rovině ekonomické, politické, sociální a bezpečnostní.

Energetika jako nástroj teroristické strategie Islámského státu

Přečtěte si související text Lukáše Tichého na natoaktual.cz.

V rovině ekonomické každý schopný stát rozvíjí a využívá prostředky k extrakci bohatství (ve formě daní) a práce (ve formě vojenské či jiné služby) od svých občanů. A Islámský stát je velmi efektivní při vybírání daní od občanů na ovládaném území, které tvoří polovinu příjmů jeho rozpočtu. V roce 2016 vybral IS na daních kolem 200–400 mil. dolarů, byť je to v porovnání s předešlým rokem propad.

Druhým nejdůležitějším zdrojem příjmů IS je nelegální prodej ropy. I přes obrovské ztráty, v roce 2016 se IS musel spokojit s vlastnictvím méně než 10 ropných polí, generuje pašování ropy kolem 150 – 250 mil. dolarů za rok. Jedinečnost IS, jako nejbohatší teroristické organizace na světě pak spočívá v jeho ekonomické nezávislosti. To znamená, že Islámský stát i přes propad o více jak polovinu, který zaznamenal v porovnání s předchozími lety, disponuje vlastním rozpočtem ve výši 870 mil. dolarů.

IS se také daří pomocí sociálních médií přilákat potenciální bojovníky z celého světa, včetně západních zemí. Stejně tak se IS daří s různou mírou úspěchu rekrutovat potřebné pracovníky z různých odvětví, například dělníky a oborný personál ropného průmyslu. V rovině ekonomické je možné efektivitu vládnutí IS ohodnotit známkou 8 na škále od 0 do 10.

V rovině politické investují efektivně fungující státy značnou energii do definování pravidel pro občanství a výčet práv a povinností svých občanů. Občané chalífátu mají povinnost opustit všechny ostatní národní povinností a slíbit věrnost chalífovi v okamžiku, kdy vojenská síla IS vstoupí na jejich území.

Další politickou funkcí státu IS je zřízení islámských soudů, přičemž zavádění islámského práva šaría jako jediného zdroje autority je současně s tím hlavní složkou vize islámského chalífátu. Ačkoli mnozí obyvatelé na ovládaném území Iráku a Sýrie nesdílejí přesvědčení IS, považují jeho soudy jako „efektivnější“ a méně náchylné ke korupci než světské soudy v Sýrii a Iráku.

Z tohoto důvodu IS zavádí islámské soudy jako relativně užitečný nástroj, jehož pomocí může posílit svoji přítomnost i v oblastech, které zatím zcela neovládá. Zároveň podle řady vyjádření místních obyvatel po zřízení těchto soudů došlo k výraznému poklesu kriminality v dané oblasti. V rovině politické je možné efektivitu vládnutí IS ohodnotit známkou 5 z 10.

V rovině sociální pak schopné státy poskytují širokou škálu sociálních služeb, včetně zdravotní péče, vzdělávání, provozu kanalizace, inženýrských sítí a podpory pro zranitelné. A IS není výjimkou, neboť se pokusil využít část svých rozsáhlých zdrojů pro poskytování sociálních služeb na území, které ovládá, i když ne vždy měl znalosti pro poskytování těchto služeb účinným či trvalým způsobem.

Vedle toho IS jako jednu z funkcí státu zavádí nebo transformuje vzdělávací instituce na získaném území, přičemž vzdělávací systém představuje další stavební kámen kampaně vládnutí IS, a je nejefektivnější metoda k ovlivňování dětí. Vzdělávací program IS je zaměřen především na rozvoj islámských věd, jako je studium koránu, spíše než na studium fyziky nebo matematiky.

Hlavní motivací podpory vzdělávacího programu spojeného se znovuotevíráním či zakládáním nových škol je vyškolit novou generaci členů IS jako skutečných občanů chalífátu. IS pak sám sebe nevidí jako teroristickou organizaci „očkující“ děti, ale jako suverénní stát vzdělávající své občany. Podobně v rovině sociální je možné efektivitu vládnutí IS ohodnotit známkou 5 z 10.

Přečtěte si další související články na natoaktual.cz:

A konečně v rovině bezpečnostní se životaschopné státy nejčastěji zaměřují při plnění státních funkcí na vyvinutí efektivního monopolu násilí, zajištění vnitřní a vnější bezpečnosti státu a zavedení právního státu na svém území, přičemž IS se snaží a naplňuje některé tyto bezpečností funkce státu.

IS často používá explicitní strategii založenou na soustavném vystavení některých místních skupin extrémním a veřejným trestům s cílem vytvořit strach uvnitř širší populace a zlomit její odpor ke kontrole ze strany IS. Jako výsledek tohoto nátlaku a zastrašování došlo k vytvoření bezpečnostní ochrany, která vedla ke zklidnění situace v konsolidovaném území. Příkladem mohou být soudy šaría, které jsou intenzivně zakládaný na takovém to teritoriu ve snaze vytvořit zdání právního státu a vyslyšet stížnosti, jež nemohou být podle IS účinně vyřešeny kmenovými tribunály nebo iráckými či syrskými národními pravidly a normami.

Za účelem plnění svých soudních rozhodnutí pak IS udržuje místní policejní síly, které slouží jako výkonný orgán pro soud a k udržení vnitřní bezpečnosti na základě zavedení pravidelných hlídek uvnitř měst. Vedle toho má IS k dispozici i náboženskou policii, která má mandát k „prosazování cnosti a předcházení neřesti, postihování zdrojů zla, předcházení projevu neposlušnosti a vyzývání muslimů k pohodě“.

Mezi hlavní povinnosti náboženské policie, patří zejména připomínat muslimům, aby se zúčastnili pátečních modliteb; dohlížet na demolici památek, jako jsou sochy a dokumentovat údajná porušení práva šaría a zjednání nápravy.

Stejně jako většina států, také IS disponuje armádou, ovšem zprávy o počtu bojovníků se liší a za poslední tři roky se počet vojáků IS výrazně změnil. Zatímco v roce 2014 se podle CIA počet bojovníků IS blížil číslu kolem 30 000 – 35 000, podle jiných odhadů pak působilo v řadách IS dokonce 45 000 – 50 000 radiálních džihádistů, v roce 2015 se tento počet snížil na 25 000 – 20 000 bojovníků. To znamená, že počet bojovníků se snížil o přibližně 10 000, nicméně zkušenost ukazuje, že mnozí z těchto zabitých nebyli bojovníci, ale civilisté zapojeni do bojů.

V současné době tj. na přelomu 2016 a 2017 působí v řadách IS podle odhadů amerických úřadů asi 19 000 – 25 000, reálně pak spíše 15 000 – 20 000 radikálních bojovníků. Bojovníci se rekrutují z mnoha míst, přičemž většina pochází z řad místního obyvatelstva v Sýrii a Iráku. Celkový počet cizinců, kteří v letech 2014 – 2015 působili v řadách IS, se odhaduje na 12 000 – 15 000, z nichž většina pochází z různých evropských zemí, Severní Ameriky, zejména USA, Austrálie, Ruska, severní Afriky a Blízkého východu.

V současné době působí v řadách IS asi 3000 – 3500 zahraničních bojovníků, kteří představují značnou část potenciálních sebevražedných útočníků IS, neboť mnozí z nich věří, že jsou odvedeni proto, aby mohli zemřít. Jiní bojovníci jsou přijímáni na základě svých znalostí a oborů, tedy nejen pro jejich schopnost bojovat v řadách IS, ale také pro jejich znalosti a schopnost zapojit se do psychologické války a nabídnout logistickou a technickou pomoc.

Bojovníci IS mají k dispozici celou řadu zbraní, jež využívají v bojích proti nepříteli. Existuje mnoho zdrojů, jak IS získává zbraně, ale většina z nich jsou zbraně zabavené irácké a syrské armádě a některé od povstaleckých skupin v Sýrii. Vedle toho IS používá rovněž americké zbraně a střelivo, které se k němu dostaly ze Saúdské Arábie v rámci „arabské pomoci“. IS má velké množství raket, minometných granátů, protitankových zbraní - včetně pokročilých protitankových řízených střel ruského původu Kornet – a sofistikovaných protileteckých zbraní schopných poškodit či sestřelit vrtulníky a nízko letící letadla koaličních sil v oblasti bojů.

Vedle vozů značky Toyota Hilux s namontovanými kulomety ráže 50 mm má IS k dispozici také těžší zbraně, jako jsou obrněná vozidla, několik desítek ruských tanků T55, které IS ukořistil, ale dokonce i několik raket Scud a stíhaček MiG 21, i když není jasné, zda jsou tyto zbraně v provozuschopném stavu a bojovníci IS jsou schopni je ovládat.

Decentralizovaná armáda

IS převrátil celou strukturu velení a řízení tak, že pracuje zdola nahoru. Hierarchický rozdělení velení a řízení v závislosti na strategických, systémových a taktických velitelích již neexistuje; místo toho byl tento proces tvorby rozhodnutí vyrovnán, aby poskytl větší svobodu mladším velitelům při realizaci vojenských akcí a mohli rychle reagovat na operační možnosti.

Vedle toho IS používá také sofistikovanější zbraně v podobě bezpilotních strojů - vyzbrojených dronů jako dálkově ovládaných bombardérů, a touží po strategických zbraních, jako jsou chemické zbraně, které ovšem s největší pravděpodobností již IS stát nasadil proti svým protivníkům.

IS je organizován podle hranic oblastí, které jsou relativně autonomní, stejně jako vojenské síly v něm. Ozbrojené síly IS jsou organizovány takovým způsobem, aby měly maximální flexibilitu s výraznou absencí pevných rámců. Toto uvolnění jim umožňuje realizovat vlastní doktrínu, která vyžaduje mobilitu a rychlé nasazení. Většina bojovníků ozbrojených sil IS se nachází v městských oblastech a podél dopravních cest, což jim umožňuje rychle se přeskupit do integrovaných bojových skupin - pěchoty, tanků, jednotek rychlého nasazení, protitankových a protiletadlových jednotek, munice a logistiky – a přesunout se všude tam, kde je jich potřeba.

Jak se zvýšil počet koaličních útoků, IS rozptýlil své větší základny, a nyní využívá malých mobilních bojových skupin. Tyto řídicí a kontrolní struktury jsou decentralizované ve snaze o dosažení stejné mobility. Velitelé mohou převzít místní iniciativu bez nutnosti vícestupňové, komplexní velitelské hierarchie. Ve skutečnosti tak IS převrátil celou strukturu velení a řízení tak, že pracuje zdola nahoru.

Hierarchický rozdělení velení a řízení v závislosti na strategických, systémových a taktických velitelích již neexistuje; místo toho byl tento proces tvorby rozhodnutí vyrovnán, aby poskytl větší svobodu mladším velitelům při realizaci vojenských akcí a mohli rychle reagovat na operační možnosti. A konečně v rovině bezpečnostní je možné efektivitu vládnutí IS hodnotit známkou 6 z 10.

Vzhledem k uvedenému výčtu lze IS charakterizovat jako nelegitimního (politického, náboženského, militantního) aktéra, který reprezentuje novou formu totalitního (hybridního) režimu, jenž naplňuje postupně některé rysy státnosti a vykonává řadu funkcí státu spojené s vládnutím při užití jak institucionálních nástrojů, tak nástrojů státního terorismu.

Na jednu stranu IS usiluje o konsolidaci moci a realizaci vládnutí na ovládaném teritoriu, kde se snaží plnit řadu funkcí státu za využití sady nástrojů běžně využívaných státy mezinárodních vztahů. Na druhou stranu při konsolidaci své moci a realizaci vládnutí na kontrolovaném území využívá donucovacích prostředků vůči vlastnímu obyvatelstvu.

Budoucí vývoj IS

V současné době je ovšem jasné, že jakmile v následujících týdnech či měsících znovudobude irácká armáda a její spojenci největší irácké město držené IS Mosul a současně s tím arabsko-kurdské Demokratické síly Sýrie a jejich spojenci znovu ovládnou syrské město Rakká, jež je označováno za baštu IS, dojde k výraznému oslabení IS či dokonce jeho částečné porážce. V tomto ohledu proto zůstává otázkou, co bude následovat?

Na ni logicky neexistuje jednoznačná odpověď. To znamená, že budoucí vývoj IS může být kombinací několika scénářů, kdy IS sice bude poražen, ale jeho bojovníci budou nadále pod jiným názvem organizace, která se přesune do jiného státu, například provincie Jemen, páchat teroristické útoky v zemích Blízkého východu a severní Afriky, tak v zemích západního světa.

Vlastnění jaderných zbraní tzv. IS není pravděpodobné a pádu tzv. IS nezabrání ani případné užití tzv. špinavé bomby.

Válkou zdecimované oblasti Levanty ovládané IS pak může mocensky a teritoriálně nahradit nová aliance povstaleckých skupin nazvaná Haját Tahrír aš-Šám (Výbor pro osvobození Levanty), v jejímž čele stojí Fronta dobytí Sýrie (bývalá fronta an-Nusra napojená na al-Káidu).

Lukáš Tichý
autor je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů Praha

natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2016

Počtem účastnících se letadel rekordní Dny NATO v Ostravě vidělo 130 tisíc návštěvníků.

Šampionát odstřelovačů

Duben 2016

Jedna rána, dvacet sekund! Snajpři z devíti zemí soupeřili v preciznosti

Staronová Aerovka

Duben 2016

V historických hangárech Aerovky v pražských Letňanech se otevírá nová letecká expozice.

Jordánské bojovnice

Září 2015

„Křehcí zabijáci“ v maskáčích a s kabelkami se chtějí vyrovnat mužům. Osmička žen předvedla své bojové dovednosti.

Mise na Islandu

Srpen 2015

Čeští letci s gripeny už podruhé během relativně krátké doby střežili na několik týdnů v rámci mise NATO daleký Island.