natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Kam kráčí ministerstvo obrany?

    7. března 2011  22:30
    Po jarních volbách do poslanecké sněmovny po plejádě lidoveckých ministrů obrany a několika socialistech a jednoho unionisty, usedl do křesla šéfa resortu obrany ministr za nejsilnější vládní stranu ODS. Stalo se tak poprvé v historii České republiky. Bylo by nepřesné se domnívat, že je to výrazem zvýšeného zájmu občanských demokratů o tento silový resort. Spíše jim zbyl.  

    Alexander Vondra se úřadu ujal ve složité situaci, kdy media, do jaké míry oprávněně nebo ne ukáže čas, vytvořila z obrany synonym korupce a nejasných způsobů zadávání veřejných zakázek. Pokud lze media v této záležitosti určitě kritizovat, tak za to, že směšují ministerstvo, jeho úředníky a armádu. To u veřejnosti vytváří obraz, že sloužící vojáci a ministerští úředníci patří do jednoho pytle. Drtivá většina popisovaných problémů jde právě za úředníky všech úrovní.

    Vzhledem k ekonomické krizi v zemi a tlaku strany VV při sjednávání koaliční dohody klesl rozpočet obrany na 1,15 % HDP, když ještě v roce 2009 představoval 1,69 %. Jenom pro oživení paměti čtenářů uvádím, že v letech 1999 při vstupu do Aliance politická reprezentace slibovala vynakládat na tento rezort 2 % HDP. Téměř všechny země NATO tento závazek v současnosti nedodržují vzhledem ke stavu jejich ekonomik, ale výhled na rok 2013 pro Vondrův úřad, 1,03 % HDP, je přeci jenom na hranici hazardu. Dalo by se to ale snad ještě pochopit, kdyby se vláda, tak jako britská, zavázala, že výdaje na zbrojení opět adekvátně zvýší. To se však nestalo a jen naivka by to od té naší (jakékoli) očekával.

    Pokud lze hovořit o nějakém úspěchu nového ministra, tak je to skutečnost, že si poměrně záhy získal důvěru nejen velení armády, ale i velké části vojáků u bojových jednotek. K té mu napomohl záměr vypracování Bílé knihy, která si klade velmi ambiciózní, ale má-li dojít ke kvalitativním změnám, nutné cíle. Avšak praktický dopad tohoto dokumentu může mít zcela opačný vliv na profesionální armádu. Proč? Hlavní problém spočívá v tom, že jej bude schvalovat "pouze"ministr, vláda jej vezme na vědomí. Zase nic nového v přístupu politické reprezentace k otázkám obrany. Každá dříve předložená vojenská strategie byla vládou vždy vzata pouze na vědomí. To, že by se Bílá kniha diskutovala v parlamentu také nelze očekávat. Z těchto důvodů její závaznost a ztotožnění se s ní napříč politickým spektrem je relativně nízké. Jenom pro ilustraci, jaký zájem projevují o armádu politici na západě, lze uvést dva příklady. Ve Velké Británii obdobná opatření veřejnosti komunikoval premiér Cameron, v případě francouzské Bílé knihy to byl dokonce prezident Sarkozy. K tomu, aby vojáci považovali i nadále službu v armádě jako perspektivní, vážené a adekvátně honorované povolání, je nutné změnit desítky zákonů upravující jejich službu. Bude toho tato koaliční vláda schopna za stavu vzájemné nesvářlivosti? Pokud ne, což nelze vyloučit, pak dopad na morálku vojáků bude devastující.

    Přečtěte si související texty na natoaktual.cz:
    Z. Kříž: V Čem spočívá další kolo reformy Bundeswehru?
    F. Šulc: Bílá kniha nevzniká na zelené louce

    Aspirací tohoto pro resort stěžejního dokumentu je říci, že za přidělené peníze nelze očekávat více, než je realistické. Jinými slovy, že armáda bude schopna v zahraniční nasadit pouze určité kapacity v několika variantách a že k obraně vlastního území bude disponovat spíše omezeným potenciálem. V rámci práce na knize se vede řada debat o tom, jakým směrem se rozvoj armády má ubírat. Jde o debatu legitimní, která přináší i nápady, jejichž realizací by dle mého názoru byla suverenita země snížena a v důsledku toho i ohrožena její bezpečnost. Nejvýraznějším důkazem toho je diskuse o budoucnosti nadzvukového letectva. Osobně považuji nápad zrušit jej a dojednat si hlídání vzdušného prostoru jinou členskou zemí za sice možný, ale velmi špatný.

    Zrušíme-li tento typ letectva, pak přijdeme o piloty a schopnost tyto letouny znovu zavést, vyžádá-li si to bezpečnostní situace ve světě. Probíhající nepokoje v arabských zemích severní Afriky ukazují, jak nevypočitatelné a obtížně předvídatelné jsou změny bezpečnostního prostředí současnosti. Kde máme jistotu, že se nám vždy podaří sjednat s jinou členskou zemí ochranu našeho vzdušného prostoru? Za 10, 15, či 20 let? Za jakou cenu to může být? Jak bude vůbec vypadat svět? Jako legitimní požadavek velení armády v rámci debaty o budoucnosti letectva považuji uzavření letecké základny Přerov. Armáda si nemůže dovolit provozovat víc jak tři letiště. Ukončení Přerova se navrhuje více jak 10 let. Byli to vždy politici, kteří to z hlediska politických zájmů nepřipustili, a tak resort odhadem vynaložil zbytečně za tu dobu více než 10 miliard korun.

    Rovněž probíhající debata o vytváření společných mezinárodních jednotek přináší názory, které nepovažuji za správné. Nevydařený pokus o vytvoření společné brigády se Slováky, nám nejbližšími spojenci, začátkem minulého desetiletí v tichosti zkrachoval. Pokud o tom po vzoru jiných zemí, které takové projekty s různou úrovní úspěšnosti realizují, budeme vážně uvažovat, pak je nutné si odpovědět na řadu otázek. S kým? Co tím získáme? Co ztratíme? Máme vůbec vhodnou alternativu v našem geografickém prostoru? Jaké to bude mít politické konotace?

    Související texty na natoaktual.cz:
    Z. Pavlačík: Česko a Slovensko začínají hledat další superstar – obrannou spolupráci
    T. Valášek: Česko-slovenská spolupráca – jako na to?

    Může být proces tzv. specializace armády úspěšný? Tvrdíme, že chemická, biologická odbornost a polní nemocnice jsou našim armádním stříbrem, které nabízíme do Aliance. Jde o obory, které si vyžadují dlouhodobé a odpovídající investice do výzkumu a vybavení. Podle původního plánu výdajové kapitoly měl resort na tento rok dostat 64 miliard korun a dostal částku 43,9 miliard, která bude i v roce 2013 stejná. V takovém případě většina peněz půjde na mandatorní výdaje, provoz, mise v Afghánistánu a nutný výcvik vojsk doma. Na vývoj a nákupy toho logicky moc nezůstane.

    V hodnoceném období nového ministra pokračuje, sice s malým náznakem zlepšení, stav, kdy již dva roky neprobíhá rekrutace nových vojáků, což se projevuje stárnutím mužstva u bojových jednotek. Zastavení náboru nových vojáků před dvěma lety způsobil nedostatek finančních prostředků, a to jich bylo relativně více. Plynulá obměna na základních bojových funkcích je přitom nutná. Budou-li dále omezovány platy ve státní sféře a bude-li pokračovat snižování výhod sloužících příslušníků ozbrojených sborů, těžko lze očekávat, že si armáda bude moci vůbec z čeho vybírat. Je třeba zdůraznit, že profesionální voják armády České republiky je jedinou kategorií v rámci ozbrojených sborů země, který musí sloužit dle rozhodnutí i v zahraničních mírových či bojových misích, a tím riskuje svůj život za obranu sdílených hodnot západního světa, ke kterým se naše země hlásí. Armáda je jedinou organizovanou složkou v zemi, kterou lze ve velkém nasadit i při eliminaci přírodních katastrof či jiných ohroženích chodu země. Proto si zaslouží adekvátní pozornost všech politiků, aby tuto roli mohla plnit i v budoucnu.

    Přečte si na natoaktual.cz další texty A. Šándora:

    Za velký lapsus, i když za příčiny jeho vzniku ministr Vondra nemůže, považuji snížení hodností mnoha vojákům. Hodnost je výrazem schopností, připravenosti, vzdělání, úspěchu a délky služby v armádě. Jak k tomu přijde voják, který za 15 let prošel všemi základními hodnostmi až do stupně praporčíka a je opět četařem? Vždyť je to jeho ostudné potupení, kdy pyká za hrubé omyly tzv. reformátorů armády z počátku tisíciletí a těch, kteří se je sice snaží napravit, ale velmi nedůstojně. Naproti tomu stojí inflace důstojníků - plukovníků, kteří zdaleka nedosáhli věku čtyřiceti let. Například ve španělské armádě nemá voják šanci být do této hodnosti povýšen dřív než v padesáti letech. Amerického plukovníka jmenuje prezident Spojených států, o šíři jeho agendy nemůže být sporu. Jsem si jist, že do hodnosti plukovníka by vojáka u nás měl povyšovat ministr, jak to bývalo za mé aktivní služby. Je to výraz vážnosti a úcty k hodnosti, která jen pro zlomek vyvolených znamená příležitost stát se generálem. Tento stav v české armádě je odrazem špatné personální práce v resortu a představuje vážný problém do budoucnosti.

    Kladně je nutné hodnotit to, že ministr dokončil proces snížení naší vojenské účasti v Kosovu, což mělo být realizováno podstatně dříve. Se stávajícími finančními prostředky se daří rozšiřovat a kvalitativně dobrým způsobem naplňovat mise v Afghánistánu, ať je to ochrana provinčního rekonstrukčního týmu, výcvikových týmu afghánských policistů a vojáků. Bez ohledu na kritiku způsobu pořízení výzbroje a výstroje v minulosti je velmi pozitivní, že vojáci jsou pro svoji činnost velmi dobře vybaveni.

    Dnes je v sázce víra vojáků, že sloužit vlasti je čestné a uznávané povolání. Ministr Vondra to má v rukou.

    brigádní generál (v záloze) Andor Šándor
    autor je bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby
    text byl vydán v Literárních novinách 3. března 2011, ročník XXII

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media