natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Jsme dobří v popisu problému, praktické kroky scházejí

    1. června 2015  11:26
    František Mičánek, Centrum bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany
    V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky se uskutečnil druhý ročník národní konference „Naše bezpečnost není samozřejmost“ zaměřené na českou reflexi dynamického vývoje bezpečnostního prostředí a pokusu definovat českou expertní i politickou reakci.  

    Národní konference "Naše bezpečnost není samozřejmost" | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

    Jižně od Evropy vidíme nestabilní a zhroucené státy, nestátní aktéry, radikalismus a extremismus s dominantním finálním efektem nelegální imigrace, na východě pak jde především o Rusko, vedoucí silnou diplomatickou a propagandistickou ofenzivu podpořenou intenzivní modernizací ozbrojených sil a novou vojenskou doktrínou s cílem zlegalizovat a ospravedlnit svoje revizionistické pokusy o překreslování mapy Evropy.

    Naše bezpečnost není samozřejmost

    Zvláštní příloha natoaktual.cz ke II. národní konferenci

    Prostředí samotné je a i v budoucnosti bude komplexní a rychle se měnící, co je ale třeba překonat, je často podsouvaná fráze o jeho nepředvídatelnosti – tato formulace je alibistická a navádí k rezignaci na skutečně analytický a komplexní přístup.

    Státy Evropské unie byly ukolébány klidným vývojem v Evropě. Nenaplnila se však většinová očekávání v demokratický vývoj po Arabském jaru a stejně tak nás překvapila anexe území cizího státu. Stále hledáme a nenalézáme způsob, jak se vypořádat s propagandou a informační válkou vedenou Ruskem, viz např. vystoupení místopředsedy ruské vlády Rogozina, „tanky nepotřebují víza“, nebo Putina, „za dva dny v Kyjevě“, ale i ISIL. A jakkoli jsou oba hlavní nositelé hrozeb odlišní (Rusko, ISIL), je to právě excelentní zvládnutí propagandistické činnosti a využití všech typů médií k prosazení vlastních zájmů, které tyto jinak velmi odlišné aktéry a v podstatě i protivníky spojuje.

    V tomto prostředí evropská politika takzvané soft power, tedy diplomacie, podpory a investic do rozvojových programů, selhává. Je třeba hledat nové cesty a podle probíhajících diskuzí by měla být reakce Evropské unie rozdělena do tří oblastí – příprava nových strategických dokumentů, tlak na zvyšování obranných výdajů a posílení evropského obranného průmyslu.

    Soft power nestačí

    Evropská politika takzvané soft power, tedy diplomacie, podpory a investic do rozvojových programů selhává. Je třeba hledat nové cesty a podle probíhajících diskuzí by měla být reakce Evropské unie rozdělena do tří oblastí – příprava nových strategických dokumentů, tlak na zvyšování obranných výdajů a posílení evropského obranného průmyslu.

    Neschopnost nalezení rychlé a adekvátní reakce na změnu bezpečnostního prostředí vyvolává otázku, zda nejsme svědky nástupu krize naší západní civilizace, respektive krize našeho chápání světového uspořádání. Zda naše potřeba ochránit demokratické hodnoty (často neadekvátním způsobem) nevede pouze k další destabilizaci a eskalaci konfliktů. Děláme skutečně dobře, že spojujeme a podmiňujeme naši podporu s akceptací našich hodnot a našeho vidění světa? Další otázka, na kterou je nutné si odpovědět je: Jsou mezinárodní organizace připraveny naplnit očekávání svých členských států v oblasti bezpečnosti a obrany? To ale platí i obráceně, tedy jsou členské státy ochotny plnit očekávání a potřeby organizací? Jak se změnil s ročním odstupem přístup ČR k této komplexní problematice očima politiků?

    Dílčím závěrem a zároveň úvodem do druhého panelu, který učinil jeden z diskutujících je, že reálné možnosti našich ozbrojených sil neodpovídají změně prostředí a bezpečnostním hrozbám ani z pohledu kvantity, ani kvality.

    Zatímco první panel hodnotil bezpečnostní prostředí, druhý se zabýval českou reakcí na ně.

    Co nám především chybí (a to je možno zobecnit jako společný rys vystoupení většiny panelistů a řečníků) je dlouhodobá vize rozvoje a schopnost pracovat s pragmatickými očekáváními. Příklad – Sýrie, Irák a Libye, naše idealistická očekávání, že odstranění autokratických vůdců přinese uklidnění situace, se nenaplní, ba naopak, rozhořel se intenzivní boj o moc.

    Dusí nás přílišná politická korektnost. Přiznání existence dvou strategických hrozeb je jedna věc, jejich správné a otevřené pojmenování věc druhá. I naše reakce na ně by měla být adekvátní (nikoli hysterická) a stejně tak ochota přijmout skutečně účinná opatření. Jako příklad byly uvedeny severské státy a jejich střízlivé hodnocení ruské hrozby.

    Jaká by měla být reakce na Rusko? Bude složité udržet faktor odstrašení, ambiciózní modernizace ruské armády je realitou, NATO není připraveno na velkou válku a vybudování sil velmi rychlé reakce problém z vojenského hlediska zdaleka neřeší. Jsou malé a termín nabití jejich plných operačních schopností sahá až do roku 2017. V té době bude situace zcela určitě jiná.

    Obrana bez vize a úkolů

    Neexistuje komunikační PR strategie politiků ani vojáků směrem k veřejnosti, změny bezpečnostní situace se neprojevily v oblasti edukace mladé generace. Parlament, prezident a případně další rozhodující orgány státní správy nejsou výrazně zapojeny do systémového řešení problematiky zabezpečení obranyschopnosti. Důsledkem je, že chybí průběžná verifikace politického zadání, úkoly si armáda v podstatě hledá sama.

    Z pragmatického hlediska to, co jsme udělali za minulý rok a co by mohlo být hodnoceno jako přípravná fáze obnovy schopností našich ozbrojených sil, shrnul stručně jeden z vystupujících jako nedostatečné, nekoncepční a navíc postupujeme velmi pomalu.

    Debata se samozřejmě dotkla i zdrojového zabezpečení obrany. Pouze navýšení finančních prostředků nestačí, pokud je neumím efektivně utratit. Nespotřebování takřka čtyřech miliard korun v loňském roce však není potřeba jen kritizovat, daleko důležitější je provedení důkladné analýzy, proč se tak stalo a co možná nejrychleji provést nápravná opatření. A v žádném případě to nemůže být signál ke stagnaci či snižování rozpočtu na obranu, změna akvizičního procesu si vyžaduje nejen úpravu platné legislativy, správné nastavení všech procesů z hlediska času a konkrétní odpovědnosti, ale také kvalitní přípravu a vzdělávání personálu zodpovědného za vlastní realizaci. Procentuální vyjádření obranného rozpočtu je spekulativní, pro vojáky a jejich potencionální dodavatele jsou důležitější absolutní čísla a předvídatelnost.

    Branná legislativa není myšlenkově dotažena do konce, stále chybí dokumenty koncepčního strategického a dlouhodobého řízení, jako například zmíněná Koncepce výstavby Armády České republiky a Dlouhodobá vize, které nejsou schválené. Díky tomu nemohou být zpracovány dokumenty nižšího řádu, jako např. tolik potřebná Koncepce vyzbrojování a Koncepce spolupráce s národním obranným průmyslem. Neexistuje komunikační PR strategie politiků ani vojáků směrem k veřejnosti, změny bezpečnostní situace se neprojevily v oblasti edukace mladé generace. Parlament, prezident a případně další rozhodující orgány státní správy nejsou výrazně zapojeny do systémového řešení problematiky zabezpečení obranyschopnosti. Důsledkem je, že chybí průběžná verifikace politického zadání, úkoly si armáda v podstatě hledá sama. Je třeba vybalancovat disponibilní zdroje a očekávání kladená na ozbrojené síly a k tomu nalézt ochotu a politickou odpovědnost za akceptaci s tím spojených rizik.

    Pokud ještě jednou zmíníme charakter hrozby a způsob vedení válek v 21 století, pak tyto vyžadují vševojskovou armádu, a dovolím si citovat: „Válku nevyhrávají vojenské nemocnice, speciální síly ani letectvo.“

    To, co jsme slyšeli letos ze strany panelistů a diskutujících, není výrazným posunem oproti loňskému roku, loňská očekávání vývoje předčila realitu. Jsme stále dobří v popisu problému, chybí praktické kroky, ucelené řešení zatím nikdo nenabízí.

    brigádní generál (v záloze) František Mičánek
    autor je ředitelem Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media