"Neexistuje tam jediný argument pro snížení úrovně sil," řekl generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer na zasedání ministrů obrany členských zemí NATO v nizozemském Noordwijku. - více zde

Podle něj chce být Aliance "připravena na všechny eventuality", které v této oblasti mohou v budoucnu nastat.

Alianční ministři obrany se shodli, že odpověď na otázku konečného statutu není v rukou NATO. "Ať už se situace ale vyvine jakkoli, mise KFOR bude zajišťovat bezpečnost a stabilitu Kosova jako doposud," konstatoval mluvčí českého ministerstva obrany Andrej Čírtek.

Kosovo je od roku 1999 pod správou OSN. Formálně je však stále součástí Srbska. Na klid v oblasti dohlížejí tisíce vojáků mírové mise KFOR pod velením NATO, včetně českých vojáků.

Kosovští Albánci, kteří tvoří přes 90 procent obyvatelstva, chtějí dosáhnout nezávislosti provincie. Srbové, kterých zůstalo v Kosovu po válce jen několik tisíc, si přejí zůstat součástí Srbska.

Letos na jaře zvláštní zmocněnec OSN pro Kosovo Martti Ahtisaari zveřejnil plán na nezávislost Kosova pod mezinárodním dohledem. Západní státy plán podporují. Proti je Srbsko a jeho hlavní spojenec Rusko, které hrozbou použití veta zablokovalo začátkem léta jeho přijetí v Radě bezpečnosti OSN.

Spojené národy proto pověřily dalším hledáním řešení trojici USA, Rusko a EU. Pokud se nenajde shoda, hrozí, že USA a některé země EU uznají samostatnost Kosova i bez rezoluce OSN.

Zatím bezvýsledná jednání s etnickými Albánci a Srby mají dostat podobu zprávy, jež má být generálnímu tajemníkovi OSN předložena do 10. prosince. Kosovští Albánci se ale chtějí pokusit vyhlásit nezávislost i bez ohledu na rozhodnutí OSN.

I když by kosovští Albánci našli pro takový krok podporu u některých členských zemí NATO včetně USA, zásadně proti je Rusko, které s odtržením provincie od Srbska nesouhlasí.