Jednotky ISAF usilují o „vstřícný“ přístup
Mezinárodní stabilizační síly NATO v Afghánistánu (ISAF) se snaží přiblížit se obyčejným Afgháncům. Před šesti týdny ISAF v Kábulu spustila tzv. denní hlídky. Alianční mise, která příští měsíc převezme kontrolu nad šesti neklidnými jižními provinciemi, se tím pokouší zaujmout vstřícnější postoj vůči obyvatelstvu. 

Ozbrojenci představují největší nebezpečí pro rodící se afghánskou demokracii. Většina bojů se odehrává na jihu země, kde se také nachází podstatná část afghánských makových polí, která produkují surovinu pro výrobu heroinu. Taliban v současnosti kontroluje některé části jižních provincií.

Velitel ISAF britský generál David Richards prohlásil, že pěší hlídky v Kábulu jsou příkladem způsobu, jakým chce postupovat na jihu – mluvit s Afghánci, naslouchat jejich potřebám a pomáhat jim s rekonstrukcí, ne pouze pronásledovat povstalce. Američtí vojáci byli vystaveni kritice, že s Afghánci spolupracují nedostatečně.

Někteří odborníci ale mají pochybnosti, zda tato strategie bude úspěšná.

Zdroj: Chicago Tribune (USA)

---

Protesty proti NATO neohrozí ambice Ukrajiny na vstup do aliance
Protesty proti NATO na Krymu sice poškodí obraz Ukrajiny ve světě, ale neohrozí její aspirace na vstup do aliance, řekl v reakci na vývoj situace na Krymu mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí.

Demonstrace svolané proruskými skupinami a komunisty donutily americké námořníky k tomu, aby opustili zemi, aniž by dokončili svůj úkol. Američané měli v plánu opravit tréninkovou základnu, aby mohla být následující měsíc použita při cvičení. 

Osud mezinárodního cvičení Sea Breeze, které se má odehrát uprostřed července, je nejasný. Taktéž plánované společné cvičení ukrajinských a britských jednotek bylo kvůli protestům odloženo.

Zdroj: Kyiv Post (Ukrajina)

---

Kazachstán bude hostit Vědecký výbor NATO
Výroční zasedání Vědeckého výboru NATO se historicky poprvé uskuteční v Kazachstánu. Oznámil to mezinárodní sekretariát aliance. Soubor vědeckých a diplomatických setkání bude zaměřen na posílení dialogu a praktické spolupráce mezi Kazachstánem a NATO. Mezi probíranými tématy se mimo jiné objeví radiologická rizika ve Střední Asii, informační bezpečnost, ale také správa vodních zdrojů prostřednictvím přeshraničních nádrží.

Zdroj: Kazinform (Kazachstán)

---

Globální reputace USA se zhoršuje
S tím, jak válka v Iráku pokračuje již čtvrtým rokem, se vnímání Ameriky zhoršuje dokonce i mezi obyvatelstvem států, které jsou blízkými spojenci USA. Ukázal to průzkum veřejného mínění, který provedl washingtonský Pew Research Center v patnácti zemích na jaře tohoto roku.

Zatímco minulý rok mělo ve Španělsku příznivý pohled na USA 41 % obyvatel, nyní je to jen 23 %. V Indii počet stoupenců USA poklesl ze 71 % na 56 %, v Rusku z 52 % na 43 %, v Indonésii z 38 % na 30 % a v Turecku z 23 % na pouhých 12 %. K méně strmému poklesu došlo ve Francii, Německu a Jordánsku. V Číně a Pákistánu se dokonce příznivý postoj k USA mezi obyvateli mírně rozšířil. V Británii, nejbližším spojenci USA v irácké válce, má pozitivní postoj k USA kolem 50 % obyvatel. Roku 2002 to ale bylo celých 75 %.

Zároveň poklesla podpora Američany vedené válce proti terorismu. Ve 13 z 15 zkoumaných zemí se většina lidí domnívala, že válka v Iráku představuje větší hrozbu pro světový mír než nukleární ambice Íránu, před kterými varuje Washington.

Zdroj: New York Times (USA)

---

Kosovo zase o něco blíže nezávislosti
Sedm let poté, co bylo Kosovo uvedeno pod správu OSN, je stále pravděpodobnější, že provincii bude umožněno, aby se oddělila od Srbska a stala se nezávislým státem. Rada bezpečnosti OSN má o Kosovu hlasovat na konci roku. 

Některé mocnosti se ale obávají, že tento krok povzbudí další separatistická hnutí k tomu, aby posílila jejich často krvavý boj, jiné skupiny pak podnítí k zahájení odboje. Na druhou stranu, Rusko, které nezávislosti Kosova vehementně odporovalo, naznačilo, že by to byl vítaný precedens pro proruská hnutí v Gruzii a Moldávii. Zástupci Británie, Francie, Itálie, USA, Německa a Ruska, kteří na problému Kosova pracují, nicméně tvrdí, že rezoluce Rady bezpečnosti bude natolik specifická, že se nebude moci stát precedentem pro jiné separatisty.

OSN kontroluje Kosovo od roku 1999, kdy bombardování NATO donutilo jugoslávské jednotky, obviňované z rozsáhlých zvěrstev, k ústupu z provincie. Mezi lety 1998 a 1999 bylo  při operacích jugoslávské armády podle odhadů zabito až 10 tisíc lidí, většinou etnických Albánců.

Diplomati zastupující USA a Británii tvrdí, že jediné řešení, které Albánci přijmou, je nezávislost – nový stát ale musí poskytovat bezpečnostní záruky pro menšinové Srby. Jiné západní státy se také snaží dosáhnout řešení co nejdříve, protože správa provincie se stává finančně nákladnou.

Srbsko, od kterého se nedávno odtrhla Černá hora, nezávislosti Kosova silně odporuje. Připomíná, že by mohlo podnítit rozpad jiné bývalé jugoslávské republiky – Bosny a Hercegoviny.

Zdroj: The Age (Austrálie)