natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Jednobarevná vláda Směru není pro slovenskou armádu dobrou zprávou

    12. března 2012  12:52
    Slovensko bude mít poprvé v historii jednobarevnou vládu. Levicová strana Směr získala pohodlnou většinu v parlamentu a bude vládnout sama. Vzhledem k tomu, že žádná z dalších opozičních stran, orientovaných většinou výrazně pravicově a liberálně, nechce se Směrem vládnout, bude "muset" Robert Fico vytvořit vládu sám.  

    Voják slovenské armády v misi ISAF (ilustrační foto) | foto: Ministerstvo obrany Slovenska

    Koaličního partnera, kterého by Fico podle vlastních slov přivítal (podmínky koaliční spolupráce, které si však stanovil, tomu nenasvědčují), mají ve vládě nahradit odborníci. Podle prvních zpráv se uvažuje například o tom, že by na postu ministra zahraničí zasedl opět Ján Lajčák, který vedl rezort diplomacie na konci první Ficovy vlády (2006-2010). O ministerstvu obrany se příliš nehovoří, ale jedním z kandidátů je bývalý ministr vnitra, místopředseda Směru Robert Kaliňák, ale s tím se zatím počítalo především na post ministra vnitra.

    Slovensko už plnohodnotnou armádu nemá

    Z hlediska slovenské politiky totiž není rezort obrany příliš zajímavý. Slovenská armáda je permanentně podfinancovaná, na její modernizaci se téměř neinvestuje a zájem veřejnosti o stav slovenských ozbrojených sil je minimální. Problémy armády se dostaly do slovenských sdělovacích prostředků ve větší míře pouze, když se krátce před volbami provalil skandál s odposlechy slovenských novinářů i premiérky Ivety Radičové Vojenskou kontrarozvědkou, což zřejmě nyní po volbách povede k výrazné redukci slovenských vojenských špionů.

    Slovenská armáda, která má dnes už velikost pouhé divize a radikálně omezila v minulých letech i své zahraniční mise, má několik zásadních problémů, jež jsou do jisté míry podobné potížím malých profesionálních armád ve většině nových členských států NATO. Především je to nepoměr mezi přebujelou velitelskou složkou a skutečnou velikostí armády. Podobné je to i s vysokým počtem civilních zaměstnanců rezortu obrany, opět neodpovídajícímu armádě se čtrnácti tisíci muži.

    Další související texty na natoaktual.cz:

    Další věcí, která se na Slovensku řeší, ale ještě se zcela nedořešila, je problém, že tak malá armáda může jen velice těžko efektivně provozovat všechny obranné složky. Ve slovenském případě se proto počítá například se zrušením "tankového vojska", což je ve slovenském případě pouze několik málo nasazení schopných tanků. Podobná situace je v nadzvukovém letectvu, ale tam zatím není jeho úplné zrušení aktuální.

    Nejdřív voliči Směru, až pak armáda

    Nová politická konstelace není pro slovenskou armádu žádnou skvělou zprávou. Na jedné straně zřejmě dojde ke stabilizaci politického prostředí a Ficova vláda nebude trávit tolik času a nebude vydávat tolik energie na řešení politických půtek uvnitř vlády, jako velmi různorodá koalice Ivety Radičové. Zdá se také, že předčasné volby, které Slovensko nyní zažilo po pouhém půldruhém roku vládnutí pravice se nebudou opakovat a obrana bude tak mít zřejmě po celé čtyři roky svého stabilního ministra.

    "Slovenská armáda, která má dnes už velikost pouhé divize a radikálně omezila v minulých letech i své zahraniční mise, má několik zásadních problémů, jež jsou do jisté míry podobné potížím malých profesionálních armád ve většině nových členských států NATO. Především je to nepoměr mezi přebujelou velitelskou složkou a skutečnou velikostí armády. Podobné je to i s vysokým počtem civilních zaměstnanců rezortu obrany, opět neodpovídajícímu armádě se čtrnácti tisíci muži."

    Na druhé straně se však nedá čekat, že by byl ministerstvu obrany, armádě a financování tohoto rezortu věnován nějaký zvýšený zájem. Armáda byla na Slovensku v posledních letech jedním z oblíbených "škrtacích" rezortů, o čemž svědčí pokles rozpočtu rezortu z 1,35 miliardy euro v roce 2009 na současných necelých 800 miliónů euro. Tento pokles je ve procentuálním vyjádření velice dramatický a slovenská armáda patří k nejhůře financovaným ozbrojeným silám v rámci NATO.

    Vláda Ivety Radičové, která k tomu byla tlačena problémy slovenského rozpočtu a snižováním úvěrového ratingu země, škrtala v rozpočtu armády stejně nemilosrdně, jako její předchůdci. Radikální snižování rozpočtu slovenské armády začalo už v době první vlády Roberta Fica a s ohledem na záměry nového premiéra bude zřejmě ještě pokračovat. Fico totiž slibuje obnovení sociálního státu, rozsáhlé státní projekty typu dálnic a atomových elektráren na povzbuzení hospodářského růstu, nezvyšování daní pro "obyčejné Slováky" a podobně. Členství v NATO, účast na zahraničích misích a investice do armády bral postkomunista Robert Fico, který se netají náklonností k Rusku a Číně, spíše jako nutné zlo než jako svoji premiérskou prioritu.

    Na druhé straně, vypjaté vztahy, které měl Fico s Bushovou administrativou, šly se zvolením Baracka Obamy do pozadí. Proto například zřejmě nehrozí, že by se slovenský kontingent z Afghánistánu nějak překotně stahoval.

    Celkově si ale slovenská armáda bude muset počkat na to, zda se podaří Ficovi opět nastartovat hospodářský růst a stabilizovat slovenský rozpočet. V tom případě může cosi navíc oproti dnešnímu tristnímu stavu očekávat i slovenská armáda. A její situace by se mohla pomalu, pozvolna zase začít zlepšovat.

    Lubomír Palata
    autor je redaktorem Lidových novin

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media