Janukovičova revoluce: restart ve vztazích Kyjev–Moskva–Tbilisi

15. února 2010  9:55
Vítězství Viktora Janukoviče v prezidentských volbách přirozeně vyvolává spoustu otázek týkajících se budoucího vývoje na Ukrajině. Někteří evropští pozorovatelé zatvrzele nazývají Janukovičovo vítězství vítězstvím Ruska. Je však tomu skutečně tak?  

Je zřejmé, že nepochyně dojde k přeformulování zahraniční politiky Ukrajiny. Viktor Janukovič to uvedl již v oficiálním předvolebním programu: "Za hlavní úkol zahraniční politiky považuji zachování postavení Ukrajiny mimo mezinárodní struktury. S ohledem na současné geopolitické reálie jsem přesvědčen o tom, že takové postavení Ukrajiny je klíčovým prvkem národní bezpečnosti, základnou pro zvýšení jejího mezinárodního vlivu a autority. Obnovím přátelské a vzájemně výhodné vztahy s Ruskou federací a státy SNS (Společenství nezávislých států) a zajistím strategické partnerství s USA, EU a státy tzv. Velké dvacítky."

Středem zájmu se proto stane "revoluce" ve vztazích s Ruskem. Prioritou pro nového prezidenta bude odklon od přímé konfrontace a otevřené opozice vůči Ruské federaci. Je jasné, že co se vzájemných vztahů s Ruskou federací týče, zmizí z pořadu dne "humanitární" otázky vznášené jeho předchůdcem Viktorem Juščenkem, jako oficiální používání ruského jazyka, vztah k postavám a událostem ukrajinské historie - Mazepy, Bandery nebo hladomoru.

Pro Evropany bude choulostivou novinkou fakt, že dojde k přezkoumání smluv týkajících se zemního plynu, které byly uzavřeny s Ruskem, přesně tak, jak Janukovič prohlašoval před volbami. Čeho přesně se tyto revize budou týkat, není zatím jasné. O "vítězství Moskvy" bude proto možné mluvit nejdříve až po podepsání nových smluv s Gazpromem.

Černomořořsou flotilu bude řešit až další prezident
Otázka Černomořské flotily Ruské federace (dále jen ČMF) se podle všeho zatím aktivně projednávat nebude. Jak si Kyjev a Moskva slibují, vrátí se k ní zhruba kolem roku 2017. V každém případě prozatím chybí v parlamentu 301 hlasů potřebných pro to, aby byly do ústavy začleněny změny, jež by dovolily ČMF zůstat na Ukrajině. Pro vládnoucí stranu není řešení této otázky zajímavé, tím spíše, že do roku 2017 se budou konat ještě jedny prezidentské volby. Proto ani zde není možné mluvit o bezvýhradném ruském vítězství. Otázka přítomnosti ČMF na Krymu ukrajinské a ruské politiky ještě pořádně potrápí.

Můžeme však předvídat "restart" v trojúhelníku "Kyjev-Tbilisi-Moskva", což bude skvělý dárek pro Rusko, zároveň však těžká rána uštědřená Gruzii. Viktor Janukovič již bezprostředně po válce na Kavkaze v srpnu 2008 navrhoval přiznat nezávislost Jižní Osetii a Abcházii.

Pokud tato slova zopakuje v roli prezidenta Ukrajiny, může to vést ke geopolitickým změnám nejen v "postsovětském" prostoru, ale i v celé Euroasii. Vždyť Ukrajinu bude okamžitě následovat Bělorusko, státy Střední Asie a není vyloučené, že i Arménie. "Přehlídku nezávislostí" by pak mohlo doplnit i Podněstří. A bumerang, který Ukrajina hodila po Gruzii, se vrátí přímo do jejího "Besarabského měkkého podbřišku". A přiblíží se těsně k hranicím Evropské unie

Obecně lze říci, že nynější "ukrajinská metamorfóza" bude nejmohutnějším otřesem v postsovětském prostoru po rozpadu SSSR. Vždyť utváření "proukrajinského" a "proruského" klubu v SNS začalo dávno před příchodem Viktora Juščenka k moci. Nyní toto rozdělení patrně zmizí a začne se transformovat do nového "kvazi-Sovětského svazu" za bezvýhradného vedení Ruska. I když sporným zůstává fakt, že by se ukrajinská elita jen tak lehce rozloučila s ambicemi regionálního lídra. Přinejmenším rétoricky. Lakmusovým papírkem se zde stane vztah Ukrajiny k Jednotnému ekonomickému prostoru a Celnímu svazu. To mimochodem také ukáže i reálné záměry nového vedení ve vztahu k Evropské unii. Naději dává Janukovičův slib zachovat postavení Ukrajiny mimo mezinárodní struktury. Což znamená, že vojenské spojenectví s Ruskem se (pro)zatím neplánuje.

Otázka vstupu do NATO, která v minulých prezidentských volbách vůbec nefigurovala, bude zřejmě zapomenuta. Pro ukrajinské politiky se NATO stalo zvláštním tabu, jelikož z hlediska volebního procesu s sebou nese výhradně negativa.

I když není vyloučeno, že samotná spolupráce s NATO se bude docela aktivně rozvíjet, a to především v praktické rovině – například v obranně-průmyslovém komplexu a projektech typu SALIS, kdy ukrajinské těžké dopravní letouny An-124 Ruslan zajišťují pro armády členských zemí NATO strategickou přepravu vojenského materiálu i personálu pro operaci ISAF v Afghánistánu – to se týká například i České republiky.

Komu ve skutečnosti přinesl Janukovič vítězství, zda Ukrajině nebo Rusku, ukáže nejbližší čas. Protože už první kroky nového prezidenta prokáží, čím se řídí – zda politickým přesvědčením, ekonomickými omyly nebo národními zájmy.

Mykhailo Samus
autor je vedoucím pražské kanceláře ukrajinské organizace
Center for Army, Conversion and Disarmament Studies (CACDS)

natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2018

Výroční Dny NATO v Ostravě letos vidělo 220 tisíc návštěvníků.

Yankee od mariňáků

Září 2018

Premiéra amerického UH-1Y Venom, jednoho z kandidátů na přezbrojení českých vrtulníků.

Cvičení Sky Avenger

Červen 2018

Jak doplňují palivo americké stíhačky nad Českem z létajícího tankeru.

Army test u výsadkářů

Červen 2018

Pět disciplin dokonale prověří, zda by vaše fyzička stačila na přijetí do armády.