Jak se vyvíjí soudobá válka s terorismem?

28. května 2007  14:37
Již téměř šest let se je světová politika konfrontována s pojmem válka s terorismem a s jeho naplňováním. Jedná se o pojem, který byl a je po 11. září 2001 užíván mimořádně často. Pro mnohé řečníky se stal jistým klišé, pod nějž se vejde takřka cokoliv.  

Vzhledem k tomu, že uvedený pojem je úzce spjat s činností Bushovy administrativy, vymezují se vůči němu ti, kteří s jejími kroky nesouhlasí. Je zřejmé, že pojímat soudobé úsilí o eliminaci terorismu jako klasický válečný konflikt přináší celou řadu problémů. Přesto se stručně pokusím analyzovat trendy v soudobém protiteroristickém dění optikou válečného konfliktu, přinejmenším proto, aby se ukázala specifičnost soudobé války s terorismem.

Je to válka?

Válka je definována mnoha způsoby. Pokud bude chápána jako ozbrojený masový konflikt mezi alespoň dvěma stranami, je možné pod něj možné některé jevy z protiteroristického úsilí zařadit. Problém vznikne, jestliže za kritérium bude stanovena regulérnost boje, protože poté se teroristé v podstatě nemohou stát uznanou stranou konfliktu. Pokud by byla požadována mezinárodně-právní subjektivita účastníků války, nedá se o ní v případě většiny teroristů hovořit.

Je však zřejmé, že v některých oblastech (Afghánistán, Somálsko, částečně Irák) se regulérní ozbrojené síly pouští do boje s protivníkem, který bojuje spíše guerillovým způsobem boje. Zde už by bylo možné o válce hovořit. Na tomto místě je možné podotknout, že přesné dělení na terorismus a guerillu je opouštěno (a to i v americkém vojenském prostředí) a používá se spíše souhrnný pojem "insurgency" (o jehož přesném překladu do češtiny nepanuje jednota).

Pokud by došlo k vyhnání vojsk protiteroristické koalice bez nastolení pevného spojeneckého režimu, umožnilo by to protivníkovi vybudovat na jeho území základny pro výcvik teroristů určených pro nasazení na území západních zemí.

Pojem válka proti terorismu je však politiky a žurnalisty užíván spíše v přeneseném významu, který má širší obsah, než jen válečná tažení proti státům a režimům, které podporují terorismus (případně proti jejich pohrobkům). Vztahuje se i k policejním a zpravodajským činnostem, k odstranění ideových zdrojů terorismu apod.

Kdo jsou bojující strany?

Po 11. září se vytvořila poměrně zřetelná protiteroristická koalice spojenců USA, která se zaměřila proti islamistickému terorismu. Mnohé státy však pod nový pojem „války s terorismem“ podřadily  i svoje dlouhodobé úsilí o eliminaci domácího terorismu.

Pod vlivem řady událostí (především americké invaze do Iráku) došlo k rozvonění protiteroristické koalice a leckdy i ke vzniku ostrých konfliktů v jejím rámci. Nicméně stále ze vypozorovat skupinu zemí, které jsou schopny spolupracovat za účelem eliminace společných teroristických protivníků, přičemž subsidiárními důvody angažmá v koalici mohou být snahy o větší sílu při postupu proti domácím teroristům anebo vůle deklarovat spojenectví s USA.

Teroristická protistrana není jednotným aktérem, pokud budeme za protivníky ve válce s terorismem považovat teroristy všech variant (náboženské, etnicko-separatistické, ultralevicové, ultrapravicové apod.). I pokud bude protivník zúžen na islamistický terorismus, je jednoznačné určení jeho kontur obtížné. Vypozorovat ze globálně působící aktéry s cílem odstranit vliv západních států v islámském prostoru a zničit Izrael a v dlouhodobé perspektivě nastolit islamistickou vládu nad světem (především síť al-Kajdá) i regionálně orientovaná uskupení.

Ta chtějí primárně buď separovat určitá území a zřídit zde islamistické režimy, Čečna, jižní Thajsko apod.) či tato území přičlenit k islámským státům (např. Kašmír) anebo svrhnout sekulární či proamerické režimy a nastolit zde vlastní vládu (Egypt, Alžírsko, Saúdská Arábie apod.). Palestinští islamističtí teroristé chtějí vytvořit vlastní stát, a to na území Izraele, který chtějí zničit.

Kde jsou fronty a bojiště?

Z jistého pohledu je bojištěm války s terorismem celý svět, protože takřka všude může být spáchán teroristický útok. Místa útoků si volí sami teroristé, protiteroristické síly je však mohou zastavit již v přípravné fázi, případně mohou eliminovat následky útoku anebo zničit protivníka po něm. Klasické frontové linie a bojová pole tedy ve válce s terorismem nenajdeme. Reálně však lze vypozorovat  určité oblasti koncentrovaného úsilí protiteroristické koalice i teroristů, v nichž se o osudu války rozhoduje.

V tomto pojetí se prvním hlavním bojištěm války s terorismem po 11. září 2001  stal Afghánistán. Až do současnosti je zde a v přilehlých pohraničních oblastech Pákistánu centrum aktivit al-Kajdy. Moc v Afghánistánu se opětovně snaží uchopit Taliban. Na podporu vlády se angažuje NATO v operaci ISAF, jinak probíhá i nadále . USA se snaží využívat spojenectví Pákistánu, i když se stále častěji objevují zřetelné prvky nedůvěry vůči jeho tajným službám hrajícím "dvoj hru". Jasné vyřešení situace není v dohledu.

Irák se reálně stal mimořádně důležitým bojištěm války proti terorismu, především po roce 2003. Stal se základnou důležité větve al-Kajdy. Na jeho území je terorismus používán i jako metoda v sunitsko-šíitském konfliktu. Irácké bojiště odlákalo řadu teroristů (včetně sebevražedných), kteří by zřejmě jinak svůj potenciál využili jinde (např. v Evropě). Vyřešení situace v Iráku je otázkou dlouhodobé postkonfliktní rekonstrukce. Na síle získávají i hlasy volající po „překreslení mapy“ v této oblasti s cílem eliminovat konfesní a etnické spory.

Novou významnou oblastí se války proti terorismu se stává  Africký roh. Protiteroristické koalici by se zde však mohlo podařit eliminovat nástup islamistického terorismu do této oblasti. I nadále přetrvává význam Izraele jakožto významného bojovníka proti terorismu teroristického a současně terče, vůči němuž útočí řada regionálních teroristických skupin. Po loňské válce Izrael vs. Hizballáh a vzhledem k silné pozici Hamásu se ani zde nejeví definitivní uklidnění situace v dohledné době jako reálné.

Regionální islamisté vytvářejí dílčí bojiště na mnoha místech světa. Perspektivně lze předpokládat zvýšení důležitosti indického subkontinentu a střední Asie pro cíle islamistických teroristů. Fanatizace části islámských komunit v západních zemích vytváří i nadále potenciál pro teroristické aktivity v tomto prostoru. Jiné varianty terorismu než islamistický mají zpravidla svá vlastní bojiště nezávislá na hlavním směru války s terorismem.

Perspektivy války s terorismem?

Autoři pojmu "válka s terorismem" se tím, že si za svého protivníka stanovili uživatele určité metody, dostali do problémů. Je totiž obtížné říci, kdy a jak bude dosaženo vítězství. Samotná idea použití teroristického násilí pro dosažení cílů je těžko porazitelná. Důležité je eliminovat vliv ideologií, které jednak vedou lidi k užití teroristických metod a jednak (což je důležitější) usilují o zvrat vývoje směrem ke svobodě a toleranci. Vojenské síly jsou jedním, avšak nikoliv jediným z prostředků sloužících k dosažení tohoto cíle.

Válku s terorismem je třeba chápat spíše jako dlouhodobé úsilí, které doplňuje celkovou snahu o bezpečnostní stabilizaci světa ve 21. století. V tomto kontextu se bude stále silněji prolínat se snahou o eliminaci surovinových, energetických, ekologických i kulturních konfliktů, v jejichž rámci lze očekávat použití teroristických metod i nárůst vlivu extremistických ideologií.

Miroslav Mareš
Autor je vedoucím programu Bezpečnostní a strategická studia a docentem na Katedře politologie FSS MU

 

 

 


natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2018

Výroční Dny NATO v Ostravě letos vidělo 220 tisíc návštěvníků.

Yankee od mariňáků

Září 2018

Premiéra amerického UH-1Y Venom, jednoho z kandidátů na přezbrojení českých vrtulníků.

Cvičení Sky Avenger

Červen 2018

Jak doplňují palivo americké stíhačky nad Českem z létajícího tankeru.

Army test u výsadkářů

Červen 2018

Pět disciplin dokonale prověří, zda by vaše fyzička stačila na přijetí do armády.