Pokud se na summitu NATO v Lisabonu členské státy dohodnou, nebude muset Aliance budovat protiraketovou obranu "na zelené louce". Zkombinuje svůj stávající systém protiraketové obrany s novými pokročilými americkými technologiemi.

Spojenci už několik let společně protiraketovou obranu ALTBMD (Active Layered Theatre Ballistic Missile Defence) budují. Systém za 800 milionů eur by měli koncem roku už převzít vojenští velitelé Aliance. Letos prošel úspěšně několika klíčovými testy a simulacemi.

Deštník je však zatím primárně určen k ochraně vojenských jednotek před balistickými střelami. Rozhodnutí o rozšíření štítu i na civilní obyvatelstvo by si vyžádalo investovat dalších 200 milionů eur v rozmezí deseti let a sumu by měly zaplatit všechny členské státy Aliance.

Antirakety v Rumunsku a Polsku
V čem by takové rozšíření spočívalo nastínil americký velvyslanec při NATO Ivo Daalder. Hlavní příspěvek jsou připraveny poskytnout právě Spojené státy. Jádro by podle Daaldera měly tvořit rakety SM-3, rozmístěné na lodích systému Aegis a posléze také na základnách v Rumunsku (do roku 2015) a Polsku (do roku 2018).

Kombinací již existujícího systému a raket SM-3 by měla vzniknout efektivní síť schopná poradit si s nepřátelskými balistickými raketami. Klíčovým komponentem ve vzájemném propojení těchto prvků má pak být společné sdílení informací, tak aby se varování o přicházející nepřátelské střele od jednoho státu rychle dostalo až ke stanovištím s antiraketami na území jiného státu.

Součástí systému by byly jednotlivé národní prvky - například americké, španělské, italské a francouzské válečné lodě s antiraketami pro zničení nepřátelských balistických střel, pozemní i námořní senzorové a radarové stanice nebo americké vojenské satelity včasného varování, které dovedou zachytit odpálení balistické střely kdekoliv na planetě.