natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Jádro jako cesta k energetické soběstačnosti ČR

    7. dubna 2008  9:33,  aktualizováno  21.4 10:22
    Zcela zásadní tvrzení pro další směřování české energetiky zaznělo 19. března na půdě brněnského Vysokého učení technického. Většina přednášejících se na konferenci nazvané Evropské dilema nad elektrickou energii, pořádané Mezinárodním politologickým ústavem Masarykovy univerzity, shodla, že pokud se chce Česká republika vyhnout energetické krizi, musí zvýšit podíl jádra na výrobě elektrické energie. Tedy vybudovat další bloky atomových elektráren.  

    Exportní pozice ČR v ohrožení
    Česká republika v současnosti vyváží nevyužitý přebytek vyrobené energie do okolních států. Podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu jde o 25 % celkové produkce. K hlavním odběratelům přitom úřad řadí v prvé řadě Slovensko, následuje Německo a poté Rakousko s Polskem.

    „Tuto svoji  exportní pozici můžeme udržet do roku 2015, prolomením limitů těžby uhlí můžeme oddálit rozhodnutí o dalším řešení do roku 2025. Ale rozhodně už nelze počítat s exporty v současné úrovni,“ shrnul horšící se situaci ředitel sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu Ladislav Pazdera.

    Téměř dvě třetiny elektrické energie vyrobené v ČR přitom pochází z fosilní paliv, valná většina z uhlí vytěženého na našem území. Tento pramen ale s největší pravděpodobností vyschne do dvaceti až šedesáti let - odhad nemůže být přesnější, protože nejsme schopni předvídat budoucí energetickou strategii a, jak již bylo řečeno, situaci může ovlivnit těžba uhlí za stávající limity. Zároveň je třeba počítat s faktem, že nebude možné elektřinu nakupovat z okolních států, protože ty mají již dnes vyrovnanou bilanci výroby a spotřeby.

    Současný instalovaný výkon
    Uhlí

    10 705 MW

    Jádro

    3 792 MW

    Zemní plyn

    833 MW

    Voda

    2 164 MW

    Vítr

    72 MW

    CELKEM

    17 566 MW


    Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

    Hledání alternativ
    Při zvážení skutečnosti, že všechny známé alternativní a obnovitelné energetické zdroje (větrné a vodní elektrárny, sluneční konektory, spalování biomasy, geotermální zdroje) nemohou být z důvodů své nákladnosti, nespolehlivosti či malé výkonnosti pro ČR hlavními zdroji elektrické energie, je to spolu se současným zvyšujícím se tlakem na snižování emisí CO2 a docházejícími zásobami uhlí signál k většímu využití energie získávané štěpením atomu. Tuto myšlenku podporují také závěry Františka Pazdery, ředitele Ústavu jaderného výzkumu Řež , který byl jedním z účastníků zmíněné konference.

    „V zájmu stabilní a udržitelné energetické koncepce je výraznější přechod na jaderné elektrárny, pochopitelně s postupným využíváním reaktorů čtvrté generace. Ty by měly být dostupné mezi léty 2040 a 2050,“ podtrhl Pazdera. Zmiňované reaktory patří k zařízením s daleko menší spotřebou uranu, navíc jako palivo mohou využívat tak zvaný jaderný odpad, tedy vyhořelé palivo z jaderných elektráren.

    Česko: Energetický vazal Ruska?
    Valná většina zemního plynu a ropy se do České republiky dováží z Ruska, stejně tak palivo pro jaderné elektrárny Dukovany a od roku 2010 i pro JE Temelín. Kritici proto často připomínají, že výstavba dalších jaderných elektráren by pouze zvyšovala naší energetickou závislost na této zemi. Celý argument ale pramení z pouhé neinformovanosti. Jaderné palivo má tu výhodu, že se s ním dá poměrně bez problémů předzásobit na dlouhou dobu a velká naleziště uranu se nacházejí například také v Austrálii nebo Kanadě. Stačí proto technologická inovace a české jaderné elektrárny budou schopny používat palivo z jiných zemí. Závislost na Rusku tak přestává být argumentem.

    Zatím v teoretické rovině se pohybuje možnost použití uranu z domácích zdrojů. Jeho těžba a využití jako palivo by si vyžádalo značné finanční prostředky. V současnosti přitom není zmíněná investice potřebná, jelikož lze jaderné palivo bez větších problému nakupovat.
     
    Jádro už není pro EU tabu
    Také Evropská unie dala jasný signál, že se k atomové energii nehodlá stavět zády. „Členské země se nemohou otázce jaderné energie vyhýbat,“ uvedl například v říjnu minulého roku předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Je proto jen dobře, že se Česko a Slovensko staly hostitelskými zeměmi Evropského jaderného fóra, které bylo založeno na základě summitu EU konaného na začátku roku 2007 v Bruselu. Jeho úkolem je vést diskusi o možnostech a rizicích využití jaderné energie. Ambice Česka stát se jednou z hostitelských zemí tohoto fóra v neposlední řadě ukazují vůli české politické reprezentace zabývat se otázkou renesance jaderné energie.
     
    Čas není na naší straně
    Co tedy stojí v cestě budování jaderných elektráren na českém území? Dalo by se očekávat, že snaha o budování dalších bloků bude společností odmítána, průzkumy veřejného mínění ale dokládají, že česká veřejnost „protijaderná“ není. Například z průzkumu agentury STEM vyplynulo, že 60 % české populace je rozvoji jaderné energie nakloněno. Hlavní překážky je třeba tedy vidět ve finanční náročnosti projektu, nedostatečné výrobní kapacitě podniků, které komponenty pro jaderné reaktory vyrábějí a v neposlední řadě také odporu parlamentní Strany zelených.

    Poměrně alarmující je ale skutečnost, že i kdyby byla započata stavba nového reaktoru v tomto roce (což je z výše uvedených ekonomický a  politických důvodů vyloučeno), byl by nový reaktor uveden do provozu kolem roku 2020. Pokud tedy chceme, aby Česká republika byla v budoucnu energeticky soběstačná, je potřeba rozhodovat se rychle.

    Jan Čulík
    Autor je pracovníkem Energetická sekce
    Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media