„Jde o součást širších opatření v rámci Air Policingu NATO, mise potrvá do října,“ uvedla bruselská centrála Aliance.

Čtyři nadzvukové stroje Eurofighter italského letectva přistály na bulharské letecké základně Graf Ignatievo v pátek. Společně s bulharskými letouny MiG-29 budou střežit vzdušný prostor a hlídkovat. Podobně loni v létě vypomáhaly s ochranou vzdušného prostoru Bulharska několik týdnů americké stroje F-15. Působení italského letectva se pak bude částečně překrývat s podobným nasazením čtyř letounů Eurofighter britského letectva, které začne od září v sousedním Rumunsku.

Podobně jako v Pobaltí mají italské stroje startovat k letounům, které nekomunikují s řízením letového provozu nebo mají vypnuté automatické odpovídače. Působení italských stíhaček a zhruba stovky členů personálu schválila koncem června bulharská vláda.

O pomoc se zajištěním vzdušného prostoru požádalo samo Bulharsko, které trápí nedostatek provozuschopných nadzvukových strojů. Už loni tamější parlament schválil dodatky zákona o obraně a ozbrojených silách umožňující, aby bulharský vzdušný prostor střežila letectva členských států Severoatlantické aliance v rámci takzvaného Air Policingu.

Bulharsko loni v létě zaznamenalo podle ministerstva obrany nejméně deset případů, kdy ruské vojenské letouny během letu nad Černým mořem porušily pravidla pro létání v mezinárodním vzdušném prostoru a musely k nim startovat pohotovostní stíhačky. Ruské stroje se prý vždy přiblížily k bulharskému vzdušnému prostoru a měly vypnuté automatické odpovídače, tedy zařízení umožňující automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru pro potřeby řízení letového provozu a poskytující základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce.

Když je však transpondér vypnutý, středisko řízení letového provozu takový letoun bez identifikace označuje za neznámý cíl a startují k němu pohotovostní stíhačky. Tehdejší ministr obrany Nikolaj Nenčev označil lety ruských letounů za „provokaci“ a upozornil, že jde o vzdušný prostor nejen Bulharska, ale celé Aliance, jejímž členem jeho země je. Moskva obvinění odmítla.

Bulharsko vybírá nové stíhačky

Spojenci se před časem dohodli na posílení vojenské přítomnosti v oblasti Černého moře podobně jako v Pobaltí. Kromě plavidel spojenců, která budou v oblasti více cvičit, vyšle Aliance do Rumunska vícenárodní prapor. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga jde o čistě obranná opatření jako součást podpory spojeneckým zemím v oblasti, především Rumunsku a Bulharsku, které jsou od ruské anexe Krymu a akcích na Ukrajině znepokojeny chováním Moskvy.

Bulharsko se zatím odhodlává k modernizaci svých vzdušných sil. Poté, co byly v prosinci 2015 vyřazeny z výzbroje zastaralé letouny MiG-21, zůstávají doposud páteří letectva rovněž sovětské stroje MiG-29. Ve výzbroji jich mají bulharští letci papírově patnáct, z toho tři dvojmístné. Letouny však už nezadržitelně zastarávají a část zůstává na zemi kvůli problémům s náhradními díly a servisem.

Premiér Bojko Borisov začal před pár týdny vyjednávat se Švédskem o nákupu osmi letounů JAS-39 Gripen. Švédskou nabídku na dodávku nadzvukových strojů stejné modifikace, jakou má ve výzbroji i české letectvo, upřednostnila zvláštní hodnotící komise před koupí modernizovaných amerických stíhaček F-16 nebo „olétaných“ strojů Eurofighter z Itálie.

Bulharský parlament ale záhy zřídil zvláštní výbor, který má přezkoumat okolnosti výběru nových stíhaček a podezření, že výběr mohl ovlivňovat bulharský prezident Rumen Radev, bývalý velitel letectva.