Struck ve Washingtonu oznámil, že na jaře příštího roku by Německo začalo společně s NATO hledat dalšího kandidáta, který by velení převzal.

Jedním z potencionálních kandidátů byla například Francie. Představitelé však dali několikrát jasně najevo, že nepovažují misi v Afgánistánu za úkol pro Severoatlantickou alianci. Převzetí mise by se týkalo i organizačního zajištění mezinárodních sil v Afgánistánu.

"Společná německo-nizozemská jednotka by zajišťovala vedoucí úlohu mise počínaje lednem-únorem. Dalšího vhodného kandidáta bychom měli začít hledat hned na jaře," oznámil Struck.

Americký ministr obrany Donald Rumsfeld a generální tajemník NATO George Robertson však přislíbili, že se pokusí Francii některých problémů zbavit.

Německo oznámilo, že je ochotno počátkem příštího roku přijmout velení aliančních jednotek mise ISAF v Afgánistánu, už na zářijovém zasedání ministrů obrany členských států NATO ve Varšavě.

Společná německo-nizozemská  jednotka by se mohla ujmout velení v lednu. Tehdy totiž Turecku vyprší velitelský mandát.

Turecko, které převzalo vedení ISAF od Velké Británie letos v červnu na šest měsíců, nemá o prodloužení mandátu zájem především kvůli vyšším finančním nákladům, které účast v zahraniční misi obnáší. V misi ISAF v Afgánistánu v současné době působí 1250 vojáků německého Bundeswehru.

V případě převzetí velení by německá armáda do Afghánistánu patrně přesunula ještě podstatnou část společné německo-nizozemské brigády, která sídlí v německém Münsteru. Jednotky operující v rámci mise ISAF v Afgánistánu čítají na 5000 vojáků z 20 zemí.