natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Hamás se potácí na hraně, zachránit ho může mír i válka

    16. prosince 2013  13:55
    Pavel Doško, Masarykova univerzita
    Islamistické hnutí Hamás, ovládající od roku 2007 pásmo Gazy, čelí rozsáhlé krizi. Egyptem vynucené uzavření pašeráckých tunelů na hranici Gazy a Egypta a nesmírně složité vztahy v regionu přivedly Hamás na pokraj propasti, z jejíž okraje vede jen složitá cesta. Ta může směřovat v historický mír – nebo další kolo bojových střetnutí.  

    Hamás (ilustrační foto) | foto: Wikipedia/Soman

    Hamás neboli Islámské hnutí odporu, je považované Evropskou unií, Izraelem, Spojenými státy a dalšími za teroristickou organizaci. Nad pásmem Gazy, úzkým pásem území na pobřeží Středozemního moře na jihozápadu Izraele při hranici s Egyptem, Hamás krvavě převzal moc od vládnoucího Fatahu v roce 2007, dva roky po izraelském předání Gazy do úplné palestinské správy. Rozdělení Palestinské autonomie i přes pokusy o sjednocení nadále trvá, Fatah kontroluje tzv. Západní břeh Jordánu, zatímco Hamás spravuje pásmo Gazy.

    Dopad mezinárodních vztahů

    V současné době však oba hlavní zdroje příjmů Hamásu značně vyschly. Již v roce 2011 začal ustávat přísun prostředků z Íránu, a to z části ve prospěch Palestinského islámského džihádu, teroristické organizace, která je vnímána jako radikálnější a jako hlavní vyzyvatel Hamásu v pásmu Gazy. Hamás se totiž v syrské občanské válce odmítl postavit na stranu prezidenta Bašára Asada, který je podporován právě Íránem a Hizballáhem.

    Od převzetí moci nad Gazou vedl Hamás s Izraelem řadu bojových střetnutí menšího i velkého rozsahu, obecně odpovídající opakujícímu se cyklu vyhrocení situace, propuknutí bojů a opětovného zklidnění situace. Po posledním velkém střetnutí z konce loňského roku, Izraelci nazývaném operace Pilíř obrany, však panuje vskutku nebývalý klid, zřídka přerušovaný jinými teroristickými skupinami operujícími v pásmu Gazy, jejichž útokům proti Izraeli se Hamás paradoxně snaží tvrdě zamezovat. Přes tento klid čelí Hamás snad největší hrozbě ve své existenci – masivní ekonomické krizi a ztrátě vnější a postupně i domácí podpory.

    Původní zdroje Hamásu

    Hamás se vyvinul v roce 1987 jako odnož egyptského Muslimského bratrstva. Jeho cílem vždy byl a je vznik Islámského palestinského státu na celém území bývalé Palestiny – tedy zničení Izraele. Na významu Hamás získal na počátku 90. let, kdy byla navázána spolupráce s libanonským Hizballáhem, od něhož převzal taktiku sebevražedných útoků proti izraelským cílům, a také spolupráce s Íránem. Ten se spolu se Saúdskou Arábií a islámskými charitami stal sponzorem Hamásu, který má kromě vojenského křídla také složku poskytující veřejné služby jako zdravotnictví či péči o chudé. Postupně se z Íránu stal hlavní sponzor, obzvláště po převzetí pásma Gazy Hamásem v roce 2007.

    Kromě peněz a zbraní, které proudily z Íránu, získával v posledních letech Hamás značné prostředky ze systému stovek pašeráckých tunelů pod hranicí Gazy a Egypta. Využívání tunelů se během let změnilo v prosperující byznys také kvůli izraelsko-egyptské blokádě Gazy, kterou Izrael a Egypt zdůvodňují jako opatření k zamezení přísunu zbraní a vojensky zneužitelného zboží pro Hamás a která povoluje pouze přísun základních potřeb a omezeného množství zboží. Hamás jako vládnoucí síla v pásmu Gazy vybíral poplatky za využívání tunelů, jimiž do Gazy proudilo neuvěřitelné spektrum zboží od zbraní, paliva, přes automobily až po třeba lvy pro místní zoo, což vedlo k prudkému hospodářskému růstu.

    Vyschlé zdroje

    V současné době však oba hlavní zdroje příjmů Hamásu značně vyschly. Již v roce 2011 začal ustávat přísun prostředků z Íránu, a to z části ve prospěch Palestinského islámského džihádu, teroristické organizace, která je vnímána jako radikálnější a jako hlavní vyzyvatel Hamásu v pásmu Gazy. Hamás se totiž v syrské občanské válce odmítl postavit na stranu prezidenta Bašára Asada, který je podporován právě Íránem a Hizballáhem. Roli Íránu pro Hamás z části nahradil Katar, nicméně tato podpora nedosahuje takové úrovně. Zároveň se postupně přidala podpora z Egypta, v němž se po svržení Husního Mubaraka dostalo k moci Muslimské bratrstvo, z něhož se Hamás vyvinul.

    Přečtěte si související texty na natoaktual.cz:

    S vysycháním zdrojů z Íránu se Hamás dokázal vypořádat, stejně jako se mu povedlo přežít střetnutí s Izraelem. Zásadní rána ale přišla se svržením egyptského islamistického prezidenta Mursího v letošním červenci a s následujícími represemi vůči Muslimskému bratrstvu v Egyptě. Zejména srpnové nepokoje v Egyptě, spojené s nárůstem islamistického terorismu v téměř anarchickém sinajském poloostrově, vedly egyptskou vojenskou vládu k masivnímu uzavření pašeráckých tunelů vedoucích do Gazy.

    Přísun zboží do Gazy pod egyptskou hranicí se během krátké doby téměř zastavil. Skokově vzrostla nezaměstnanost na dvou- až třínásobek původního čísla a blíží se k 45 %. Podle vlastního vyjádření Hamás měsíčně přichází o 230 milionů dolarů. Z tohoto důvodu mu rapidně dochází prostředky i na výplaty zaměstnancům své administrativy a poskytování veřejných služeb. V Gaze panuje nedostatek řady zboží, třeba paliva pro místní elektrárnu. To sice dodává také Izrael, ale izraelské ceny jsou mnohem vyšší než ceny pašovaného paliva, takže jej není možno pořídit dostatečné množství při omezených zdrojích.

    S tímto náhlým poklesem životní úrovně také masivně sílí hlasy uvnitř Gazy volající po konci vlády Hamásu a dokonce se objevil neúspěšný pokus o opakování egyptské revoluce. Hamás je pod palbou jak liberálnějších skupin volající po konci opresivní islamistické politiky, tak zejména radikálnějších skupin, které jsou nespokojeny s tím, že se Hamás uchýlil ke klidu zbraní.

    Z krize ven – válkou nebo mírem

    Současná krize přišla velice rychle a Hamásu čelí možnosti kolapsu. Jeho bezpečnostní síly jsou přesto pořád v Gaze nejsilnější, Hamás v pásmu vládne tvrdou rukou a posílil vnitřní bezpečnostní opatření. Avšak nedostatek se postupně dotýká i členů Hamásu a bude se stupňovat, obzvláště při pokračování současné situace. Ta by se mohla vyřešit obnovením pašeráckých tunelů, což se také ve velmi omezené míře i děje, ale zdaleka to není dostačující. Nabízí se tedy otázka, jak bude Hamás v příštích měsících reagovat, aby svou vládu nad Gazou zachránil.

    Egyptské zvraty

    S vysycháním zdrojů z Íránu se Hamás dokázal vypořádat, stejně jako se mu povedlo přežít střetnutí s Izraelem. Zásadní rána ale přišla se svržením egyptského islamistického prezidenta Mursího v letošním červenci a následujícím represím vůči Muslimskému bratrstvu v Egyptě. Zejména srpnové nepokoje v Egyptě, spojené s nárůstem islamistického terorismu v téměř anarchickém sinajském poloostrově, vedly egyptskou vojenskou vládu k masivnímu uzavření pašeráckých tunelů vedoucích do Gazy.

    Hamás může svou reakcí napomoci k dosažení historického míru mezi Izraelem a Palestinci. Současná krize jej může oslabit natolik, že bude dotlačen k usmíření s Fatahem, čímž by došlo ke značnému sjednocení palestinské reprezentace. Nyní probíhající mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinskou autonomií reprezentované Fatahem by mohly být tímto krokem podpořeny, neboť by palestinská delegace reprezentovala obě části budoucího palestinského státu. V současné době však mezi Hamásem a Fatáhem panuje po neúspěšných pokusech o usmíření vysoká nevraživost. Přesto představuje toto historické oslabení Hamásu příležitost pro mír, byť spíše vzdálenou.

    Pravděpodobnější reakce Hamásu je ale spuštění dalšího kola násilí. V současném již rok trvajícím téměř absolutním klidu v Gaze sílí hlasy volající po obnovení bojů. I přes probíhající krizi jsou bezpečnostní složky Hamásu velmi silné a významné je zejména zásobení raketami domácí produkce M-75 s doletem do Tel Avivu i Jeruzaléma. Násilnému, spíše než mírovému, směřování napovídá také nedávno odhalený tunel Hamásu vedoucí z Gazy do Izraele, který měl sloužit k útoku s cílem únosu izraelských občanů, využitelných pro získání výkupného či politického kapitálu. Motivaci Hamásu k obnovení bojů představuje jak umlčení domácího protestního hnutí, tak především získání tolik potřebné finanční podpory ze zahraničí.

    Ve výsledku tedy Hamás doplácí na své postavení, kdy jako "téměř-stát" má zodpovědnost za území, které spravuje, a jeho obyvatele. Pokud se situace razantně nezmění, tak o toto postavení může také přijít.

    Pavel Doško
    autor je studentem bezpečnostních a strategických studií na Masarykově univerzitě, v současnosti na studijní stáži protiteroristických a národně bezpečnostních studií na IDC Herzliya v Izraeli

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media