Sankce zavazují všechny členské státy OSN k tomu, aby síti Hakkání zmrazily majetek, zakázaly členům cestovat a zavedly embargo na prodej a dodávky zbraní, oznámila americká velvyslankyně při OSN Susan Riceová.

Právě Spojené státy už v září přidaly tuto skupinu na svou listinu teroristických organizací. Od sankcí si mezinárodní společenství slibuje zastavení toku peněz, které k této skupině proudí přes prostředníky ze Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.

Peníze na financování svých aktivit má klan nejen zobchodu s drogami a z výkupného za rukojmí, ale i z legálního portfolia obchodních aktivit svých loajálních přívrženců a prostředníků. Včetně například přepravních a stavebních firem nebo obchodníků s nemovitostmi.

Sankční výbor Rady bezpečnosti stejná opatření v pondělí prosadil také pro jednoho z vrchních operačních velitelů této skupiny Abdula Raufa Zákira. Ten má stát v pozadí desítek sebevražedných atentátů v Afghánistánu a v hierarchii povstalců má vystupovat jako hlavní šéf a plánovač sebevražedných operací takzvaného "severního křídla". Na starost má akce v afghánské metropoli Kábulu a provinciích Tachár, Baghlán a Kundúz.

Klan Hakkání kolem válečného veterána Džalaluddína Hakkáního a jeho syna Siraje má podle amerických odhadů kolem dvou až čtyř tisíc bojovníků a stále udržuje těsné vztahy s Talibanem i al-Káidou. Až dosud však na americkém seznamu teroristických skupin nefiguroval, mimochodem stejně jako samotné hnutí Taliban.

Paštunský kmenový vůdce Hakkání býval velitelem mudžahedínů proti sovětským vojskům v osmdesátých letech. Později byl vojenským velitelem Talibanu a guvernérem provincie Paktíja.

Jeho bojovníci jsou zodpovědní za celou řadu útoků proti spojeneckým jednotkám v Afghánistánu. Je jedním z hlavních odpůrců současné afghánské vlády. Od afghánského prezidenta Hamída Karzáího přitom kdysi dostal nabídku, aby stal ministerským předsedou.

Povstalci operují z bezpečných úkrytů ze Severního Vazíristánu v Pákistánu, odkud přes hranice pronikají na své tradiční území v afghánských provinciích Paktíja, Paktika a Chóst. Síť Hakkání má například na svědomí útok na objekt OSN v Kábulu, při kterém zemřelo 5 zahraničních pracovníků, bombový útok na hotel Serena v Kábulu i neúspěšný atentát na afghánského prezidenta Hamída Karzaího, ale také útok na základnu Chapman 30. prosince 2010, při kterém zemřelo 7 agentů americké CIA.

Mezi zatím poslední velké akce patří útok na hotel Intercontinental v Kábulu v červnu 2011, kdy bylo zabito 11 afghánských civilistů a dva policisté nebo rozsáhlý útok na americké velvyslanectví a velitelství NATO v nejstřeženější zóně Kábulu v září 2011.

Přestřelka tehdy trvala 19 hodin. Spolu s Kvétskou šúrou talibanského vůdce mully Umara a militantní stranou Hezb-i-Islamí patří mezi tří hlavní povstalecké skupiny v Afghánistánu. Povstalci Hakkání také drží celou řadu západních rukojmí včetně amerického seržanta Bowea Bergdahla. Ten je v zajetí už tři roky.

Američané navíc mají dlouho podezření, že Hakkání udržuje velmi úzké těsné styky s pákistánskou tajnou službou ISI a že Pákistán přímo povstalce podporuje. Bývalý šéf amerického sboru náčelníků Mike Mullen přímo označil při slyšení před Kongresem klan Hakkání za "prodlouženou ruku" pákistánské tajné služby.

Pákistán ale takové obvinění odmítá a v reakci na rozhodnutí Rady bezpečnosti tvrdí, že vlastně žádné sankce zavádět nemusí. "Zbrojní embargo, zmrazení majetku a zákaz cestování již platí," uvedl vládní mluvčí Kamar Zaman Kaira.

Zavedení sankcí přivítal i samotný Afghánistán. Přestože se vláda prezidenta Hamída Karzáího snaží s povstalci jednat o míru, klan Hakkání mezi partnery k jednání není. "Nechceme žádný druh dohody s Hakkání, kteří stojí za mnoha útoků na afghánské bezpečnostních síly a civilisty, včetně žen a dětí," citovala agentura Reuters prezidentova mluvčího Ajmala Faizího. Mocný klan podle něj nesplňuje kritéria pro dialog a navíc "slouží cizí špionážní agentuře".