Gruzínský premiér Irakli Garibašvili oznámil, že jeho země poskytne do aliančních jednotek NRF zatím asi 130 vojáků. Po Finsku, Švédsku a Ukrajině se stane Gruzie čtvrtou zemí, která sice není členem NATO, ale do spojeneckých expedičních jednotek nasaditelných kdekoliv ve světě posílá své vojáky.

„To svědčí o vysoké úrovni spolupráce mezi gruzínskými ozbrojenými silami a Aliancí,“ řekl Garibašvili na summitu světových lídrů v sídle OSN.

Garibašvili ve svém projevu připomněl, že se Gruzie podílí rovněž na operacích Evropské unie ve Středoafrické republice nebo v Mali. „Rozhodli jsme se přispívat ke globální bezpečnosti a stabilitě, proto se pravidelně účastníme mezinárodních bezpečnostních a mírových mise“ konstatoval s tím, že chce jeho země ukázat, jak spolehlivým partnerem je.

Příspěvek do Sil rychlé reakce má být zároveň dalším krokem Tbilisi, jak „napomoci“ k přijetí do NATO. O pozvánku ke členství usiluje země již roky a příslib, že se jednou stane právoplatným členem Aliance dostala už dávno. Obecně se ale očekává, že ze čtyř nynějších možných kandidátských zemí - Černé Hory, Makedonie, Bosny a Hercegoviny a Gruzie, dostanou při nejbližší možné příležitosti pozvánku zatím jen dvě první.

Minimálně od rusko-gruzínské války v roce 2008 patří Gruzie mezi nejaktivnější nečlenské země. Aliance nedávno nedaleko Tbilisi otevřelo společné výcvikové a hodnotící centrum (JTEC).

Ozbrojené síly procházejí reformami, pravidelně se účastní aliančních cvičení i zahraničních operací včetně Afghánistánu. Tam země udržuje kontingent o síle 885 vojáků, což je nejpočetnější příspěvek z nečlenských zemí NATO.

„Gruzínští vojáci sloužili bok po boku s vojáky NATO na nejnebezpečnějším místě Afghánistánu, v provincii Hílmand. Gruzínští bojovníci budou vždy stát vedle svých spojenců všude tam, kde je jejich přítomnost zapotřebí,“ připomněl Garibašvili.