Francie současnou operací "Serval" na území Mali prokázala, podobně jako před časem v Libyi, že je schopná rychle reagovat a vojensky tvrdě zasáhnout na africkém kontinentě. Tentokrát proti radikálním islamistům, kteří do té doby postupovali Mali od města k městu doslova jako nůž máslem.

Ostatně Paříž si je dlouhodobě dobře vědoma situace v některých afrických zemích a významně se v oblastech vojensky angažuje. V Africe má prakticky okamžitě k dispozici celkem velký počet bojeschopných a na africké podnebí dobře přivyklých vojáků.

Zbrojíři připravují francouzský letoun Rafale k úderům na islamisty v Mali

Letoun Rafale francouzských vzdušných sil

Francouzské bojové stroje Rafale před začátkem operace Serval v africkém Mali

Jen na západním pobřeží, blízko Mali, operovalo dosud až 2 tisíce francouzských vojáků. V Gabunu 900 vojáků, v Senegalu 400 vojáků a průzkumné letouny Atlantique-2. Speciální síly jsou rozmístěny v Burkině Faso a řadu let také v Mauretánii. Na Pobřeží slonoviny pak v rámci mise OSN působí 450 francouzských vojáků.

Další silné jednotky má pak Francie ve středoafrickém Čadu. Zhruba tisícovka vojáků má vcelku velkou leteckou podporu v podobě tří stíhacích bombardérů Mirage 2000, několika průzkumných strojů Mirage F1CR, transportních strojů C-130 Hercules a C-160 Transall a létajícího tankeru C-135F.

Údery obstará osvědčený pracant

K prvním úderům na základny a výcvikové tábory teroristů u města Gao na východě Mali v pátek Paříž vyslala své nejmodernější nadzvukové letouny Rafale. Vystartovaly přímo z Francie, zaútočily a místo návratu přistály na základně v Čadu, odkud budou během francouzských operací působit. Historicky jde teprve o třetí bojové nasazení těchto strojů.

"Francouzské letectvo začíná postupně vyřazovat starší stroje Mirage a nahrazovat je právě novými letouny Rafale. Proto bylo jejich vyslání logickým krokem," uvedl letecký expert Jan Čadil, šéfredaktor odborného časopisu Letectví+kosmonautika. 

Jde o francouzský víceúčelový letoun pro celé spektrum operací, od vzdušných soubojů, přes ničení hladinových a pozemních cílů až po průzkum. "Navíc je letoun schopný nést i jadernou munici," dodal Čadil.

Letouny mají za sebou zatím dvě skutečné bojové zkušenosti. Poprvé se francouzští letci se stroji Rafale zapojili do přímých bojů na jaře 2007 v Afghánistánu. Tou pravou zkouškou ohněm ale bylo nasazení v Libyi před dvěma roky, kdy letouny Rafale prováděly údery na vojenské komplexy a pozice vládních oddílů bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího.

Ve srovnání s kampaní v Libyí bude francouzská operace v Mali marginální záležitost, i když scénář leteckých úderů v prvních dnech je velmi podobný jako v Libyi. Tam však byly letouny primárně určeny k přesným úderům na stacionární cíle nebo těžkou obrněnou techniku. "V Mali jde o malé vysoce mobilní cíle," konstatoval letecký publicista Jiří Ondrášek.

Podle francouzské rozvědky bojují islamisté hlavně lehkými dělostřeleckými zbraněmi pocházejícími z libyjských arzenálů nebo obstaranými výměnou za rukojmí. Jde prý o samopaly, pušky, lehké i těžké kulomety. K přesunům islamističtí bojovníci využívají skoro výhradně rychlé terénní automobily.

K tomu by se podle expertů Francouzům možná daleko více hodily pomalejší bitevní letouny, které jsou limitovány doletem. "Rafale je na druhou schopen udělat ohromné množství práce v jedné jediné misi, i když k ní startuje z poměrně velké vzdálenosti," konstatoval letecký odborník Jiří Ondrášek. Stroj totiž v podvěsu unese až 9 tun nejrůznější munice. To je skoro tolik, kolik sám váží.

Zavolejte Britům, ať nás tam dostanou

Zaútočit přesnými leteckými údery je věc jedna, ale vyslat do krizové oblasti další potřebnou sílu v podobě pozemních sil a obrněné techniky už troch něco jiného. A Francie má problémy. Stále totiž čeká na dodávky objednaných nových strategických přepravních letounů Airbus A-400M a bez pomoci aliančních spojenců se zkrátka neobejde.

Transportní letoun C-17 Globemaster britského letectva zajišťuje přesun francouských jednotek do Mali

Ostatně na vlas stejné problémy mají i ostatní evropští členové NATO, kromě Británie. Ta má svou vlastní flotilu transportních strojů americké výroby C-17 Globemaster a Londýn také dva tyto letouny pro přesun francouzských sil do Mali velmi rychle přistavil. Díky britské pomoci tak od neděle do Mali dorazilo na pět stovek francouzských vojáků a desítky obrněnců a dalších vozidel. Paříž počítá s tím, že by do boje s islamisty mohla v nejbližších dnech vyslat až 2 500 svých mužů.

"Pohotovostní plány jsme začali dělat v sobotu a zelenou jsme dostali v neděli. První letoun tak byl k dispozici do čtyřiadvaceti hodin," potvrdil David Blakemore z 99. squadrony RAF. Rychlou pomoc zdůvodnil šéf britské diplomacie Mark Simmonds jednoduše: "Severní část Mali ovládá Al-Káida a další teroristické organizace a to představuje přímou hrozbu pro Spojené království a stabilitu regionu".

NATO operaci schvaluje, ale nezakročí

S podobným vysvětlením přišly USA, které Francii poskytují výzvědné informace a podporu. "Zavázali jsme, že al-Kajda nebude mít možnost se nikde skrýt," prohlásil americký ministr obrany Leon Panetta. O logistické podpoře uvažuje také Německo a přímou materiální pomoc francouzským jednotkám připravují také Dánsko, Belgie a Kanada.

Severoatlantická aliance francouzskou akci v Mali schvaluje. Nicméně žádnou vlastní akci neplánuje. Neobdržela žádnou oficiální žádost o asistenci a sama ani záležitost neprojednávala.

"Vítáme snahy mezinárodního společenství v plnění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2085," oznámila mluvčí NATO Oana Lungescu. Zároveň však zdůraznila, že v Mali jde o národní operaci Francie a prozatím neexistuje oficiální žádost o pomoc či asistenci. Severoatlantická aliance se zatím nijak v Mali neangažuje.

Rozmístění francouzských sil v Africe (modře)

K operaci Francie se mají brzy připojit tisíce vojáků z afrických zemí. Společně s Francouzi se budou snažit přemoci islamisty, kteří před devíti měsíci ovládli sever země a minulý týden pak zahájili mohutný postup na jih, směrem k hlavnímu městu Bamako.

Rada bezpečnosti se kvůli Mali sešla narychlo v noci na úterý. Paříž slibuje, že se z konfliktu v Mali nestane další Afghánistán, operace by podle ministrů obrany a zahraničí měla trvat jen několik týdnů. Rada bezpečnosti už loni v prosinci schválila k Mali rezoluci číslo 2085, která umožňuje misi až tří tisíc afrických vojáků. Mírové jednotky měly podle původního plánu dorazit až letos koncem léta, situace se ale změnila.

Čtrnáctimilionová západoafrická země se více než dvacet let po získání nezávislosti na Francii v roce 1960 potýkala s problémy a vojenskými vládami, ale od prvních demokratických voleb v roce 1992 platila za poměrně stabilní a demokratický stát.

Rapidní zvrat nastal loni na jaře po nepovedeném pokusu o vojenský puč. Dočasného politického vakua, které tehdy vzniklo, využili právě islamisté a ovládli sever země.
Když pak koncem minulého týdne ovládli strategické město Konna, maliská vláda zavolala o pomoc Paříž a z Konny už se islamisty podařilo vytlačit.