Poplašná siréna k ostrému startu se na litevské letecké základně u Šiauliai, odkud startují pohotovostní stíhačky NATO, ozvala v pondělí hned dvakrát. Poblíž vzdušného prostoru Pobaltí se totiž objevil "neobvyklý" počet ruských vojenských letounů.

Radary zaznamenaly na nebi celkem čtyři ruské stroje. Jeden špionážní Il-20 letěl z území Ruska do ruské enklávy Kaliningradu. V obráceném směru se zase velmi blízko vzdušného prostoru Pobaltí zjevily dva transportní stroje An-26 a dopravní letoun Tu-134. Ten některé agentury mylně označily za bombardér. Ruské vzdušné síly ale tyto letouny využívají pro výcvik posádek dálkových bombardérů.

Podle prohlášení litevského ministerstva zahraničí k ruským letounům okamžitě vystartovaly čtyři pohotovostní dánské stíhačky F-16. Ruské stroje letěly nad neutrálními vodami a stíhači je na trase pouze doprovázely.

Mluvčí ministerstva obrany Ugne Naujokaityte uvedla, že právě kvůli počtu ruských strojů šlo o neobvyklou záležitost. "Intenzita ruských letů podél pobřeží pobaltských států roste. To dokazuje oprávněnost hlídek NATO v oblasti," konstatovala Naujokaityte. Moskva pondělní události zatím nijak nekomentovala.

Podezřelé lety ruských vojenských strojů u hranic tří bývalých sovětských republik a nynějších členů NATO nicméně nejsou ničím nezvyklým. Loni v říjnu například operovala nedaleko lotyšského vzdušného prostoru mezi městy Ventspils a Liepaja na západním pobřeží země dvojice ruských útočných letounů Su-24 (v kódovém označení NATO "Fencer"). Piloti ruských strojů nekomunikovali s řízením letového provozu a nereagovali na žádné výzvy. Musely k nim proto vystartovat dva pohotovostní americké stíhací letouny.

Bohaté zkušenosti s podezřelými letouny mají i čeští piloti. Během tříměsíční mise v roce 2009, kdy s gripeny střežili pobaltské republiky, museli čeští stíhači do vzduchu kvůli ruským vojenským letounům hned osmkrát.