Podle Topolánka není současný svět bezpečený a na starém kontinentě se vytrácí vůle k obraně. "S koncem studené války zmizel jasně definovaný nepřítel ... a Evropu neprobudilo z tohoto růžového snu ani 11. září nebo útoky v Madridu," řekl.

Podle něj Česká republika musí ukázat, že je schopna euroatlantický prostor chránit. "Musíme být připraveni převzít zodpovědnost za kolektivní obranu," konstatoval. Rusko podle něj umístěním prvků amerického systému není nijak vojensky ohroženo, ale cítí obavy o svou mocenskou pozici.

Upozornil, že ve světě i v Evropě samotné existuje řada velkých amerických základen, které hostitelské státy přijaly prakticky bez problémů. Proto věří, že se Česká republika stane zemí, která bude svobodu svou i spojenců chránit. Ubezpečil přitom, že vláda chce "hrát s otevřenými kartami" a dát veřejnosti maximum informací.

ČSSD: Základna jedině jako součást NATO
Místopředseda výboru pro obranu Antonín Seďa z ČSSD zopakoval, že by možná stavba amerického radaru na našem území neměla být jen bilaterární záležitostí mezi USA a Českou republikou, ale celé Evropské unie.

Zastává názor, že by alianci měla být dána záruka propojení amerického systému s aliančním nebo že se v budoucnu stane jeho součástí.

Za českou stranu na konferenci postupně vystoupí zástupci všech demokratických parlamentních stran. Mezi řečníky nechybějí zástupci evropských zemí, které jsou do projektu americké protiraketové obrany již zapojeny (Dánsko a Velká Británie), které o zapojení intenzivně jednají (Polsko), ale ani představitelé Spojených států.

Šéf polského Úřadu pro národní bezpečnost Władysław Stasiak připomněl, že balistické střely vlastní dvacítka zemí a ročně proběhne až sto balistických zkoušek.

"Možná výstavba evropského prvku je změnou pro celou Evropu a celé euroatlantické společenství a my se budeme snažit přispět k bezpečnosti všech zemí NATO, ale i Ruska," řekl.

Jak dodal, Polsko by se nikdy neúčastnilo takového programu, který by byl útočně namířen proti jakýmkoliv zemím. "Prvky, které by byly umístěny na našem území, nejsou ofenzivní a proti tomu není argument," konstatoval Stasiak.

"Nejde jen o technickou výzvu, ale musíme vzít v úvahu i finanční možnosti. Protiraketová obrana není systémem, který by se dal jen tak koupit, vývoj trvá řadu let," uvedl Kristian Fischer z dánského ministerstva obrany. Jak dodal, pro Dánsko je velmi důležité, aby prostřednictvím protiraketové obrany pomáhalo čelit budoucím hrozbám v podobě balistických střel.

Cílem konference, které se účastní i premiér Mirek Topolánek a americká velvyslankyně při NATO Victoria Nulandová, je zmapovat souvislosti a dopady případného umístění či neumístění radaru amerického systému protiraketové obrany v Česku na transatlantické vazby.

Organizátoři zároveň chtějí vyvolat diskusi o tom, zda vůbec a jak by mohl být americký systém zapojen do obrany Severoatlantické aliance.

Konference je určena pro zástupce politických stran, zahraniční diplomaty, experty, akademiky a zástupce médií. Akci moderuje Tomáš Klvaňa, který tento týden začal vykonávat funkci koordinátora vládní komunikace programu protiraketové obrany. - více zde

Konferenci Americká protiraketová obrana v Evropě a její dopady na transatlantické vztahy pořádá Informační centrum o NATO v Praze ve spolupráci s The Atlantic Council of the United States