Proč by se mohla stát právě Praha cílem teroristů?  
Pokud se zaměřím pouze na islamistický terorismus, je to hlavní město země, která je významným spojencem USA a Izraele v soudobé válce s terorismem, která je hojně navštěvovaná občany těchto zemí a na jejímž území se nachází řada významných židovských objektů.

Zvláštní zájmy mohou mít v Praze i v ČR někteří regionální islámští teroristé - například pro čečenské teroristy může být jako terč zajímavá silná ruská komunita.

Jsou obavy, že k útoku na Českou republiku dřív nebo později i přes bezpečností opatření stejně dojde, opodstatněné? 
Riziko teroristického útoku je přítomné vždy, efektivní protiopatření jej ale mohou výrazně snížit a teroristy odradit.
 
 
Nejsou právě všudypřítomná protiteroristická opatření, obavy z možného útoku a zalarmované bezpečnostní složky vlastně vítězstvím teroristů? 
Domnívám se, že nikoliv, zvláště pokud veřejnost tato opatření akceptuje jako nutný krok ke zvýšení vlastní bezpečnosti. Vítězstvím teroristů je teprve to, když jejich extremistickým požadavkům vlády a společnosti ustupují z obavy před dalšími útoky.

Každá vláda by ovšem měla odpovědně zvažovat míru protiteroristických opatření a zabránit jejich zneužití k posílení vlastní moci. Pokud dochází k k takovému zneužití, oslabuje se protiteroristický konsensus.
 
Například armáda střeží důležité objekty včetně atomových elektráren nepřetržitě. Existuje nějaký systém, co je vlastně v případě ohrožení potřeba před teroristy hlídat? Kdo určuje, co je strategické a co ne? 
Bezpečnostní složky mají vytipovány rizikové cíle. Hierarchie rozhodování o významu cílů a nasazení ozbrojených sil a ozbrojených sborů odpovídá obecnému rozdělení kompetencí v bezpečnostním systému.

Konkrétní plány často podléhají různým stupňům utajení. Žádný plán však nemůže předvídat veškerá možná místa, kde teroristé chtějí zaútočit. Ti mají ve výběru cílů výhodu "prvního tahu". - více zde v analýze