Podle generálního tajemníka Aliance je případné umístění některých prvků amerického protiraketového systému na území Česka čistě záležitostí mezi Českou republikou a Spojenými státy. Dává Aliance takříkajíc ruce pryč od dohod mezi dvěma členskými zeměmi?
Lze říci, že ano. Uvidíme, zda tato jednání alespoň napomohou zintenzivnění debat o protiraketových systémech uvnitř Aliance.

Nicméně americký systém má být pilířem budoucího protiraketového systému samotné Aliance...
Bylo by to logické a nejschůdnější řešení. Nejprve je ovšem třeba, aby NATO dalo jasně najevo, zda má o protiraketový systém zájem či nikoli. K přijetí takového rozhodnutí by také měla přispět právě ona diskuse, očekávaná a podporovaná i generálním tajemníkem NATO Schefferem.

Jestliže nakonec Američané základnu v Česku postaví, může to urychlit rozhodnutí NATO o vybudování vlastního systému?
Tuto možnost nelze vyloučit, takový postup by na další členy Aliance skutečně mohl působit inspirativně. Záleží ovšem na tom, jaké bude konečné rozhodnutí celé Aliance.

Důležité rovněž bude to, zda Aliance, nebo někteří její členové podlehnou výhrůžkám, které v posledních týdnech zaznívají z Ruska. Je třeba vyslat jasný signál, že nejsou akceptovatelné.

Zároveň je důležité pokračovat v informování Ruska. I když tvrdí opak, informování probíhalo a probíhá. Začnou-li výhrůžky ruské generality a politických činitelů citelně rozdělovat členy Aliance, může ji to dlouhodobě negativně poznamenat, a to nejen v souvislosti s protiraketovou obranou.

Lze odhadnout, jak dlouho se může Severoatlantická aliance rozmýšlet?
Je to dosti obtížné a nějaké tipování ani nepovažuji za důležité. K integraci amerického systému s aliančním by stejně došlo později, proto je třeba věnovat pozornost bilaterálním jednáním s USA, paralelně informovat a motivovat k jednáním spojence z NATO tak, aby rozmýšlení netrvalo nepřiměřeně dlouho a všichni členové měli co nejdříve jasno v tom, jakým směrem se Aliance v této otázce hodlá ubírat.