natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Evropský zatykač: problematický institut?

    15. května 2006  9:15
    Ústavní soud České republiky rozhodl 3. května o stížnosti části poslanců ODS na protiústavnost ustanovení trestního zákona a trestního řádu týkajících se evropského zatýkacího rozkazu, známého spíše jako „evropský zatykač“ či „eurozatykač“.

    :: Série článků: Boj proti terorismu ::  

    Ne ve všech zemích EU se však této integrální součásti boje proti terorismu daří stejně. S evropským zatýkacím rozkazem se pojí problémy již od samotného počátku. Ačkoli byl zmíněn již na zasedání Evropské rady v roce 1999 v Tampere a byl dokonce označen za jeden z důležitých nástrojů spolupráce v rámci třetího pilíře, impulsem k jeho skutečnému vytvoření byly až zářijové útoky na New York a Washington v roce 2001. V červnu 2002 tak vzniklo Rámcové rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi jednotlivými členskými státy.

    S implementací se však příliš nespěchalo, do 31. prosince 2003, což byl stanovený termín, přijalo Evropský zatýkací rozkaz (EZR) pouze osm zemí. Bylo zapotřebí pocitu přímého ohrožení v podobě výbuchu v Madridu v březnu 2004, aby došlo k zrychlení tempa implementace. Česká republika byla díky průtahům a prezidentskému vetu Václava Klause předposlední zemí, která zatykač do svého právního řádu převzala, navíc schválením neprošla změna Listiny základních práv a svobod, což vytvořilo prostor pro budoucí stížnost poslanců ODS. Navíc dle původního znění zákona nebylo možné vydávat osoby za činy spáchané před 1. listopadem 2004, kdy začal eurozatykač v České republice platit. V březnu, respektive dubnu tohoto roku, schválila Poslanecká sněmovna a Senát změnu, dle které to možné bude.

    Eurozatykač před ústavními soudy
    Implementací však problémy neskončily, dalo by se říci, že právě naopak. Evropský zatykač představuje ve srovnání s institutem extradice, jehož bylo k vydávání osob užíváno dříve, prolomení několika zásad. Jedná se například o zásadu oboustranné trestnosti a zásadu nevydávání vlastních občanů. Právě možnost vydávání vlastních občanů je pak základem pro stížnosti k ústavním soudům hned v několika zemích.

    Jako první rozhodoval ústavní soud v dubnu 2005 v Polsku. Soud zde zhodnotil, že předání osoby na základě eurozatykače je pouze zvláštní formou extradice a proto není v souladu s polskou ústavou, aby bylo umožněno vydávání polských občanů. Nicméně zároveň nedošlo ke zrušení ustanovení o evropském zatykači v polském trestním řádu ihned, ale až po uplynutí lhůty 18 měsíců. V této lhůtě by mělo dojít ke změně polské ústavy, aby mohly být zachovány závazky, které má Polsko k ostatním členským státům. Po tuto dobu také bude pokračovat předávání polských občanů k trestnímu stíhání v jiných státech unie. Otázkou zůstává, co se stane, pokud ke změně ústavy nedojde.

    V Německu Spolkový ústavní soud rozhodoval o čtvrt roku později, 18. července 2005, na základě stížnosti Syřana s německým občanstvím Mamouna Darkazanliho, o kterého prostřednictvím EZR zažádalo Španělsko vzhledem k podezření z teroristické aktivity ve Španělsku v rámci Al-Kajdá. Jeho rozhodnutím byl pak německý zákon o ústavním zatykači zrušen a vydávání německých příslušníků do doby vydání nového zákona nepřípustné. Nová verze zákona, která by měla poskytovat více ochrany německým občanům, ale zároveň se pohybovat v rámci požadavků stanovených v rámcovém rozhodnutí o EZR byla vytvořena již v listopadu téhož roku a musí projít schvalovacím procesem.

    Pozici eurozatykače pak nepřispěla ani španělská reakce na odmítnutí vydání Darkazanliho. Španělsko se recipročně rozhodlo nevydávat osoby zdržující se na jeho území na základě evropských zatykačů vydaných v Německu.

    Třetí zemí, kde je kvůli EZR nutná změna ústavy, je pak Kypr. Zde ústavní soud rozhodoval v listopadu 2005 a výsledkem je, že až do změny ústavy je sice možné předávání na základě EZR, nikoli však předávání kyperských občanů. Naopak v Řecku eurozatykač u soudu prošel.

    Zajímavý případ pak představuje také Belgie. Zde k ústavnímu soudu podala stížnost nevládní organizace „Advocaten voor de wereld“, která však EZR napadala z jiných důvodů než vydávání vlastních občanů. Celé schéma EZR dle ní není harmonizací národních právních řádů a rámcové rozhodnutí je proto nesprávným nástrojem úpravy, kterým měla být spíše úmluva. Zároveň byl jako diskriminující napadán výběr pouze 32 trestných činů, které jsou díky EZR vyňaty ze zásady oboustranné trestnosti. Belgický soud zhodnotil, že vznesené námitky se netýkají belgické legislativy, ale přímo rámcového rozhodnutí a podal předběžnou otázku k Evropskému soudnímu dvoru. Bude zajímavé, jak ESD rozhodne, neboť dopady by mohly být dalekosáhlé, pochopitelně nejen pro Belgii.

    Budoucnost eurozatykače
    Z výše uvedeného je zjevné, že EZR je skutečně problematickým institutem, ačkoli v debatě o něm je málokdy poukazováno na jeho pozitivní stránky. Mezi ty patří především urychlení řízení, které se díky výrazně zkrátilo. V mediálně známé kauze Hussaina Osmana, který byl podezřelý z osnování atentátů v Londýně, došlo k jeho vydání do Velké Británie za dobu kratší než dva měsíce. Průměrná doba pak dle Evropské komise činí 45 dní.

    Evropský zatykač se tak může stát efektivním nástrojem spolupráce v rámci třetího pilíře, nicméně k tomu bude zapotřebí kromě politické podpory, kterou u vlád členských států má, jak bylo vidno například na postoji německé ministryně spravedlnosti Brigitte Zypriesové, také dořešení právních problémů, které jsou s ním spojeny. Proto bude zajímavé v nejbližších měsících dále sledovat, jak se bude situace vyvíjet.

    Martin Hrabálek
    autor je interním doktorandem na
    Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií
    Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media