Evropská „měkká síla“ není ve skutečnosti žádná síla, říká šéf NATO

Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen na půdě Evropského parlamentu prohlásil, že nemůže existovat věrohodná evropská zahraniční politika, aniž by byla kryta vojenskou silou. „My Evropané si musíme uvědomit, že tzv. měkká síla není ve skutečnosti žádná síla. Bez vojenských prostředků, které by podpořily diplomatické úsilí, Evropa bude postrádat věrohodnost a vliv,“ míní Rasmussen.

 Jednadvacet zemí evropské sedmadvacítky je současně členy NATO. „Těmto zemím schází přepravní letouny, kapacity pro tankování ve vzduchu, zpravodajské, sledovací a průzkumné systémy,“ tvrdí Rasmussen. Zmínil rovněž příliš mírný přístup evropských zemí k řešení krizí. „Musí existovat politická vůle použít vojenské prostředky k řešení krizí těsně před branami EU a také ve vzdálených oblastech, jejichž důsledky bychom mohli pocítit doma,“ dodal Rasmussen.

Kam dál?
S klesajícími evropskými výdaji na armádu rostou obavy USA (23.4. 2013)

Zdroj: EUobserver (Belgie)

---

Rasmussen: Kdo použil chemické zbraně v Sýrii není jasné

Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen v pondělí připustil, že chemické zbraně byly v syrském konfliktu použity, ale není jasné kým. „Máme důkazy, které naznačují, že někdo chemické zbraně použil. Ale nemáme potvrzené informace o tom, kdo to byl,“ řekl Rasmussen.

Slova šéfa Aliance jenom podtrhují strategické dilema, kterému čelí Spojené státy, členové NATO a jejich spojenci. Ostře odsuzují režim prezidenta Bašára Asada a přejí si jeho pád, zároveň se však obávají situace, že by se dostala k moci extremistická větev syrské opozice.

Zatímco americký prezident Barack Obama varoval Asadův režim, že použití chemických zbraní představuje „překročení červené linie“, členka vyšetřovací komise OSN Carla del Ponte naznačila, že nervový plyn sarin nepoužily vládní síly, ale rebelové.

Kam dál?
Sarin použili v Sýrii povstalci, domnívá se komise OSN (6.5. 2013)

Zdroj: The Wall Street Journal (USA)

---

NATO čeká studená sprcha, říká český velvyslanec u NATO

Český velvyslanec v bruselské centrále Severoatlantické aliance Jiří Šedivý v rozhovoru pro E15 upozornil, že kvůli škrtům a oddalování investic si NATO zadělává na značné problémy a hrozí oslabení Aliance. „Tím, že dnes škrtáme a odkládáme některé investice do zbraňových a podpůrných systémů, si zaděláváme na mnohem větší problém do budoucna, protože v průběhu času deficit schopností poroste,“ soudí Šedivý. „V nové strategické koncepci v roce 2010 jsme si stanovili určité cíle, co by NATO mělo umět. Závěrečné vyhodnocení plánovacího cyklu ale nejspíš přinese studenou sprchu,“ dodává.

Český velvyslanec při NATO v rozhovoru nevyloučil, že by například česká protichemická jednotka mohla zasáhnout v Sýrii. „V NATO jsme si stanovili tři podmínky pro to, abychom se vůbec začali o něčem takovém bavit: zjevná nutnost zásahu právě Aliance, pevný právní základ – například rezoluce OSN – a podpora v regionu. Pak lze zvažovat různé formy zapojení našich schopností, včetně těch protichemických,“ řekl Šedivý.

Zdroj: E15 (ČR)

---

Za kyberšpionáží stojí čínská vláda a armáda, tvrdí Pentagon

Kyberšpionáž zacílenou na vládu Spojených států a americké obchodní společnosti „má na svědomí čínská vláda a armáda“, tvrdí otevřeně nová zpráva Pentagonu. Čínští hackeři dělají americké vládě a společnostem vrásky na čele. Washington se obává, že je Peking schopný použít kyberprostor k útoku na Spojené státy.

Čínská vláda veškerá obvinění z provádění nebo krytí kyberútoků proti vládě Spojených států a americkým společnostem odmítla. Zpráva dále zmiňuje čínský nárůst počtu konvenčních zbraní a vývoj vzdušných systémů. Ještě před dvaceti lety „zoufale vybavená“ čínská armáda v loňském roce uvedla do provozu svou první letadlovou loď a investuje do vývoje raket krátkého a středního doletu.

Kam dál?
Za masivními kyberútoky stojí čínská armáda, tvrdí zpráva (20.2. 2013) 

Zdroj: The Washington Post (USA)

---

Polsko stáhne část vojáků z Afghánistánu

Nadcházející obměna polského kontingentu v Afghánistánu počítá s menším počtem vojáků a přidělených úkolů, oznámilo polské ministerstvo obrany. Do Afghánistánu se tak v půlce května vyšle 1 600 vojáků. Strategická záložní síla čítající 400 vojáků zůstane v Polsku připravená pro případné okamžité vyslání.

Obměněný kontingent v provincii Ghazní převede některé své stávající úkoly na jednotky afghánské armády, které budou bezpečnost v oblasti samy zajišťovat. Poláci jim pomohou pouze v nemocnicích nebo poskytnou podporu ze vzduchu, pokud bude potřeba. Znamená to, že se polští vojáci už nebudou zúčastňovat bojových misí. Polsko všechny své jednotky stáhne v roce 2014.

Kam dál?
Polské jednotky zmařily bombový útok Talibanu (28.11. 2012)

Zdroj: Polskie Radio (Polsko)