Evropané podporují Obamovu zahraniční politiku
Podle mezinárodního výzkumu veřejného mínění Transatlantic Trends podporuje 77 % respondentů z Evropské unie a Turecka zahraniční politikou amerického prezidenta Baracka Obamy. Pro srovnání, se zahraniční politikou George W. Bushem souhlasilo v roce 2008 pouhých 19 % dotázaných. Přes očividnou podporu americké zahraniční linie se Obamovi nepodařilo přesvědčit Evropany v otázce většího zapojení do afghánské mise a v postoji k Íránu.

Pokud budou tyto transatlantické neshody pokračovat, Obamova popularita tím ztratí, udává se ve zprávě autorů výzkumu. Na 62 % Evropanů je pesimistických ohledně stabilizace Afghánistánu v porovnání s 56 % Američanů, kteří věří v uklidnění celkové situace v zemi. Evropané souhlasí s vyšší ekonomickou pomocí pro Afghánistán, zároveň všech chtějí omezit stávající vojenskou přítomnost.

V otázce Íránu téměř polovina Evropanů souhlasí se zvýšením diplomatického tlaku, odmítli však užití síly. Naopak ve Spojených státech se 47 % dotázaných přiklání k možnosti využití vojenských prostředků. Průzkum také prokázal jednotu v politice vůči Rusku a shodu nad potřebou ochránit Gruzii a Ukrajinu.

Zdroj: Financial Times (Velká Británie)

---

Zachráněný novinář nedodržel bezpečnostní předpisy
Osvobození britského novináře Sthephena Farella ze zajetí v Afghánistánu si vyžádalo život jednoho britského vojáka a toto ztráta vyvolala znepokojení v armádních kruzích, které kritizují Farellovo chování a nerespektování bezpečnostních předpisů. Farell nedbal výstrah afghánské policie a vydal se s tlumočníkem do oblasti, která je pod silnou kontrolou Talibanu. Novinář byl unesen v místě, kde letecké síly Severoatlantické aliance nedávno zaútočily na unesené cisterny.

"Bereme-li v potaz počet výstrah, kterých tento muž obdržel, donutí se vás to zeptat, zda jeho záchrana stála za to, za cenu jednoho života. Myslím si, že v budoucnu budou speciální síly u podobných situací zdrženlivější,” oznámil armádní zdroj. Jedná se již o druhý případ, kdy byl Farrell unesen. Poprvé se tak stalo nedaleko města Fallujah v Iráku v roce 2004.

Čtěte také:
Jednotky ISAF osvobodily zajatého reportéra

Zdroj: Telegraph (Velká Británie)

---

Rasmussen žádá větší zapojení afghánské vlády
Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen hovořil ve svém projevu o rostoucím skepticismu, který má veřejnost vůči vedení války v Afghánistánu. Rostoucí počet civilních obětí či dohady nad řádností voleb, to vše podkopává legitimitu kábulské vlády, která doposud požívá podpory Západu. Podobná krize vyvěrá i u mnohých členských států NATO, kde veřejnost nelibě nese rostoucí počet padlých vojáků.

Rasmussen vyzval afghánskou vládu, aby na sebe převzala více odpovědnosti nad svou zemí. "To, co potřebujeme, je krok vpřed směrem k vládě Afghánců, a to ve všech směrech – bezpečnosti, zdravotnictví, vzdělání, rozvoji a vládě,” dodal.

Ve svém projevu byl generální tajemník přesto optimistický. Situace na bojišti v Afghánistánu označil za lepší. "Taliban nemá šanci se vrátit zpět k moci a teroristé si z Afghánistánu již nemohou udělat svou baštu,” zdůraznil Rasmussen. Klíčem k úspěchu je podle Rasmussena dokázat afghánskému lidu a všem obyvatelům členských států NATO, že úsilí v Afghánistánu má smysl.

Čtěte také:
Rasmussen chce v Afghánistánu vytrvat

Zdroj: Associated Press (USA)

---

Západní vůdci chtějí vědět, kdy se stáhnou z Afghánistánu
Dopis francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho zaslaný generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů Ban Ki-moonovi žádá uspořádání konference na ministerské úrovni, která by projednala následky afghánských voleb. Signatáři dopisu jsou i ministerský předseda Velké Británie Gordon Brown a německá kancléřka Angela Merkel.

"Měli bychom se dohodnout na nových meznících a časovém harmonogramu pro společný postup v přechodné fázi v Afghánistánu, tudíž musíme vytyčit oblasti a pravomoci, které chceme předat afghánské vládě a jasnou vizi postupného předávání,” píše se v dopisu.

Španělská ministryně obrany Carme Chacón v reakci na zmíněný dopis prohlásila, že by bylo přijatelné se z Afghánistánu stáhnout za pět let. Chacón dále oznámila, že chce posílit španělský kontingent v Afghánistánu o 220 mužů. Španělská mise by tak čítala necelých tisíc vojáků. "My chceme a potřebujeme konečný termín. Vyhlídka, že splníme naše cíle za pět let, se nám zdá rozumná. Z tohoto důvodu je mezinárodní konference důležitá,” dodala Chacón.

Čtěte také:
Afghánská válka je časově limitována

Zdroj: New York Times (USA)

---

,Irská neutralita není tak tradiční, jak se říká´
Podle bývalého tajemníka irského ministerstva zahraničí Noel Dorr není irská politika neutrality tak tradiční pozicí, jak se někteří domnívají. Dorr se pokusil vysvětlit, že pojem neutralita není v irské zahraniční politice tradičním prvkem a na příkladech zahraničně politické orientace irských státníků se pokusil tento mýtus vyvrátit.

Bývalý irský prezident Éamon de Valera v roce 1946 prohlásil před irským parlamentem, že kdyby se Společnost národů rozhodla v polovině třicátých let intervenovat v Habeši, byl by nucen požádat parlament o podporu takového kroku. Mimo to se na konci čtyřicátých let hovořilo o možné alianci Irska se Spojenými státy.

”My nemáme tradiční politiku neutrality jako např. Švédsko, Švýcarsko či Rakousko. Bylo by v našim zájmu bránit území jež jsou součástí Evropského hospodářského společenství," prohlásil v roce 1969 předseda vlády Jack Lynch na půdě parlamentu. Podle Dorra se v současné době Irsko snaží zůstat mimo jakékoliv aliance, ale je odhodláno aktivně spolupracovat a bránit své hodnoty a spolupracovat s partnery z Evropské unie v krizových situacích a mírových operacích Organizace spojených národů.

Zdroj: Irish Times (Irsko)