Ve společném prohlášení země uvádějí, že se hlásí k zásadám mezinárodního práva, státní suverenity, neporušitelnosti státních hranic nebo k právu na vlastní obranou politiku. Zároveň ale vyjadřují obavy, že některé z těchto zásad jsou porušovány.

Iniciativu odstartoval německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, který letos předsedá Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Podle české diplomacie by tato výzva měla vést k politicko-vojenskému dialogu, který by přispěl ke snižování rizik v Evropě a k obnovení vzájemné důvěry mezi státy OBSE.

„Kvůli řadě událostí z posledních let, které vzbuzují znepokojení a k nimž patří také nelegální anexe Krymu Ruskou federací a následná přetrvávající krize na východě Ukrajiny, panují vážné pochybnosti o budoucnosti spolupráce v oblasti bezpečnosti na našem kontinentu,“ uvádí se v textu.

Kontrola konvenčního zbrojení je společně s opatřeními na budování důvěry, transparentnosti a předvídatelnosti je podle dokumentu důležitou součástí systému evropské bezpečnosti.

Smlouva o konvenčních ozbrojených silách, Smlouva o otevřeném nebi a Vídeňský dokument přispěly k zachování stability v Evropě po ukončení takzvané Studené války, k likvidaci tisíců kusů vojenské techniky i ke zvýšení transparentnosti vojenských cvičení. „Tyto mechanismy však mají své limity a neodpovídají zcela aktuální situaci,“ uvádí se v prohlášení českého ministerstva zahraničí.

Česká republika pak považuje OBSE za důležitý základ evropské bezpečnostní architektury a patří k těm účastnickým zemím, které se snaží o obnovení transparentního a předvídatelného bezpečnostního prostředí v Evropě.

Text výzvy podepsalo 14 států. Původní zprávy přitom hovořily o 16 signatářských zemích. Rumunsko a Portugalsko ale nakonec pod dokumenem podespány nejsou. Vedle Česka a Německa prohlášení podepsaly také Slovensko, Rakousko, Belgie, Švýcarsko, Španělsko, Finsko, Francie, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Bulharsko.

Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě omezuje především počet tanků, těžkého dělostřelectva, bojových letounů a vrtulníků mezi Atlantikem a Uralem. Členské země NATO a Varšavské smlouvy ji podepsaly v listopadu 1990. O devět let později byla smlouva v souvislosti se zrušením Varšavské smlouvy revidována. Rusko v roce 2007 plnění smlouvy pozastavilo, dokud revizi neratifikují státy NATO.

Západní země ale odmítly novou verzi smlouvy ratifikovat, dokud Rusko nedostojí svému slibu z roku 1999 a nestáhne své jednotky z Podněstří, oblasti Moldavska ovládané proruskými separatisty. Rusko se v posledních letech podílelo jen na schůzkách konzultativní skupiny ke smlouvě. I účast na nich ale loni pozastavilo.