EU zahájila výcvik vojáků Mali

Vojáci z několika evropských zemí započali výcvikovou misi Evropské unie (EUTM), v průběhu níž by měli malijské vojáky vybavit dostatečnými schopnostmi k samostatnému zajištění bezpečnosti v zemi. Vedoucí zemí mise EU, na které by se mělo podílet až 550 vojáků, je Francie, dalšími podílejícími se zeměmi je i Česká republika, Polsko, Německo, Belgie, Velká Británie či Španělsko.

"Objektivně vzato, malijská armáda musí být kompletně přebudovaná," prohlásil velitel EUTM generál Francois Lecointre na adresu armády, u níž není ani jisté, kolik vojáků v ní slouží. Agentura AFP to odhaduje na 6 tisíc, přičemž za jeden rok by měla výcvikem EUTM projít zhruba polovina tohoto počtu.

Kam dál?
Šéf OSN navrhuje 11 tisíc vojáků na mírovou misi v Mali (27.3. 2013)
Mise EU v Mali je bezpečnostní hrozbou pro Evropu (14.3. 2013)

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

---

Bělorusko hostí návštěvu delegace NATO

Delegace Severoatlantické aliance skládající se ze zástupců mezinárodního sekretariátu NATO, Velitelství pro transformaci a Velitelství pro operace operací je na oficiální návštěvě Běloruska. Návštěva je součástí náplně programu partnerství a spolupráce mezi Severoatlantickou aliancí a Běloruskem mezi lety 2012 a 2013.

Obě strany by měly v průběhu návštěvy mimo jiné prodiskutovat pracovní verzi vyhodnocení analýzy vojenských sil a plánování Běloruska, která je součástí programu Partnerství pro mír. Návrh daného dokumentu vypracoval mezinárodní sekretariát NATO na základě informací týkajících se obranného plánování a vojenských výdajů poskytnutých Běloruskem. Alianční delegace pak v Bělorusku navštíví jednotky běloruské armády specializující se na jadernou, chemickou a biologickou obranu.

Kam dál?
Bělorusko doufá v ruské dotace pro svou armádu (16.10. 2012)

Zdroj: Belta (Bělrousko)

---

Odvoz materiálu z Afghánistánu vyjde USA až na 6 miliard dolarů

Vojenská mise, při které by měly Spojené státy americké odvézt z Afghánistánu veškerý svůj vojenský materiál, bude stát USA dle jejich představitelů 5 až 6 miliard dolarů. Do současnosti bylo v procesu nazvaném "odsun" transportováno ze země již 25 tisíc vozidel, stejný počet jich však v Afghánistánu ještě zůstává stejně jako 100 tisíc kontejnerů, jež by měly odvézt materiál od vojenského vybavení, přes počítače a nábytek až po posilovací stroje.

"Stažení z Afghánistánu je jednou z nejtěžších transportních operací historie co do míry a komplexnosti," komentoval proces generál Steven Shapiro. USA však pravděpodobně nebudou muset stahovat všechen materiál, který do země dovezly. "Pozemní velitelé mohou navrhnout vybavení, jež bude dle jejich zhodnocení nezbytné pro potřeby afghánských partnerů," vysvětlil Shapiro proces, kdy se část vybavení ponechá afghánské armádě a policii.

Kam dál?
Stahování z Afghánistánu pokračuje: NATO uzavřelo přes 200 základen (27.8. 2012)

Zdroj: Defense News (USA)

---

OSN schválilo vůbec první dohodu o obchodu se zbraněmi

Valné shromáždění OSN schválilo poměrem 154 států pro ku 3 zemím proti první dohodu, jež by měla omezit mezinárodní obchod s konvenčními zbraněmi. Ten podle odhadů dosahuje ročně hodnoty až 70 miliard dolarů. Proti schválení se vyslovily Sýrie, Írán a KLDR se stížnostmi, že je dohoda nevyvážená, nespravedlivá a straní exportujícím zemím. Hlasování se zdržela například Čína, Rusko či Saudská Arábie.

"Toto je vítězstvím pro lidi celého světa. Dohoda o obchodu se zbraněmi zabrání, aby se smrtící zbraně dostávaly na černý trh a do rukou povstalcům, pirátům, teroristům či zločincům," kvitoval přijetí smlouvy generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Zatímco se australský vyslanec při OSN v Ženevě Peter Woolcott nechal slyšet, že je to "dohoda, co kouše", úmluva neobsahuje žádné mechanismy pro její vymožení, pouze vyzývá exportující státy, aby zajistily, že jejich zbraně nebudou napomáhat genocidě a porušování lidských práv.

Kam dál?
Írán, KLDR a Sýrie zablokovaly dohodu OSN regulující obchod se zbraněmi (29.3. 2013)

Zdroj: Xinhua (Čína)

---

USA slíbily ochránit Jižní Koreu a Japonsko před KLDR

Spojené státy americké jsou připraveny ochránit sebe i své jihokorejské a japonské spojence před vojenskou hrozbou Severní Koreje, prohlásil ministr zahraničí USA John Kerry na tiskové konferenci ve Washingtonu. Jednání severokorejského režimu nazval provokativním, nebezpečným a lehkomyslným.

Severní Korea minulý týden prohlásila, že její vztahy s Jižní Koreou se dostaly do fáze válečného stavu a několikrát se také nechala slyšet, že je schopna účinně zasáhnout americké vojenské základy v Jižní Koreji a Japonsku. Ve svém posledním projevu ohlásila KLDR obnovení funkce jaderného reaktoru v Yongbonu, který slouží k obohacování plutonia a jenž byl uzavřen v roce 2007.

Kam dál?
Američany nové vyhrožování ze strany KLDR neznepokojuje (28.3. 2013)
USA a Jižní Korea podepsaly vojenský plán proti Severní Koreji (25.3. 2013)

Zdroj: The Voice of Russia (Rusko)