Energetika jako nástroj teroristické strategie Islámského státu

21. listopadu 2016  15:42
Lukáš Tichý, Ústav mezinárodních vztahů
Současný postup iráckých vládních jednotek a jejich spojenců do centra iráckého města Mosul v rámci ofenzívy zahájené v polovině října 2016 s cílem znovudobýt baštu tzv. Islámského státu (IS), kde se nachází i jeho vůdce Abú Bakr al-Bagdádí, plní stránky předních zahraničních a kupodivu i domácích deníků a internetových stránek. Stejně tak se zahraniční a domácí média soustředí na výsledky tzv. ofenzívy Hněv Eufratu, již začátkem listopadu 2016 zahájily arabsko-kurdské Demokratické síly Sýrie ve snaze znovu získat druhé hlavní město Islámského státu, syrské město Rakká. Dobytí obou měst společně s předpokládaným zabitím vůdce IS by pak podle řady bezpečnostních analytiků znamenalo de facto porážku IS.  
Energetický závod (ilustrační foto)
Energetický závod (ilustrační foto) | foto: Evropská unie

V porovnání s těmito událostmi na bojišti Iráku a Sýrie není významu energetiky pro teroristickou strategii Islámského státu věnována až taková pozornost. Energetika přitom zaujímá v jednání IS poměrně významné místo a i přes klesající objem produkce představuje pašování a prodej ropy a zemního plynu stále důležitou součást příjmů použitých k financování teroristické činnosti a vojenských operací Islámského státu.

Proto jinak řečeno, zachování současného přístupu Islámského státu k energetickým zdrojům a jejich přeprodej či odříznutí IS od příjmů z pašování ropy a plynu představuje do značné míry klíč k přežití nebo porážce Islámského státu.

Islámský stát a význam energetiky

Otázky ropy a plynu řídí nejvyšší velení IS

Ropa a zemní plyn, společně s náboženskými a vojenskými operacemi a jejich sofistikovanými mediálními výstupy, jsou centrálně řízeny nejvyšším vedením, jež jako jediné rozhoduje o jejich následném využití.

Pro Islámský stát představuje energetika důležitou součást jeho globální strategie. Hlavním energetickým zájmem IS je (1) efektivní využívání stávajících ropných a plynových polí na území Sýrie a Iráku a jejich další rozšiřování, například na území Libye; (2) zvyšování produkce ropy a plynu a financování organizace z prodeje této ropy a plynu; (3) pomocí zabírání a ovládání nových ropných a plynových polí a útoků na přepravní infrastrukturu ekonomicky potrestat a poškodit Západ a nepřátele IS.

Jinak řečeno, IS identifikoval ropu (a plyn) jako zásadní nástroj pro přežití povstání a, co je daleko důležitější, také jako nástroj financování ambicí IS na vytvoření a rozšíření chalífátu. Zároveň energetická agenda hraje v rozhodování IS důležitou úlohu, což je možné doložit na příkladu ústřední role energetiky, zejména ropy a plynu, jež se odráží ve stavu mocenské struktury IS.

Jestliže vůdce IS al-Bagdádí ukázal ochotu přenést odpovědnost na své podřízené, a z větší části se tak spoléhá na regionální guvernéry, kteří spravují území podle pouček stanovených centrální radou, což činí přístup IS k ovládaným územím jako vysoce decentralizovaný, v případě nerostného bohatství je tomu jinak. Ropa a zemní plyn, společně s náboženskými a vojenskými operacemi a jejich sofistikovanými mediálními výstupy, jsou centrálně řízeny nejvyšším vedením, jež jako jediné rozhoduje o jejich následném využití.

Hlavním zájmem energetické strategie IS, jenž se pokouší spustit svůj vlastní ropný průmysl způsobem podobným národním či mezinárodním ropným korporacím, je snaha o maximální využití energetického bohatství na svém území, které představuje spolehlivý a stabilní zdroj příjmů IS. Tato vize energetické strategie byla patrná již od počátků, kdy nejprve ISIS/ISIL a později IS začal ovládat území Iráku a Sýrie, čímž si organizace zajistila kontrolu nad řadou syrských a iráckých ropných nalezišť a plynových polí.

Během roku 2014 pak IS ovládal více jak 60 % syrské produkce ropy a méně než 10 % produkce ropy v Iráku na přibližně 20 ropných polích s celkovou výrobní kapacitou mezi 80 000 a 120 000 barely ropy za den, kterou prodával za cenu kolem 25-50 dolarů za barel při v té době aktuální ceně mezi 60-80 dolary za barel. Podle odhadů americké vlády generovaly ropné transakce v té době kolem 2 až 4 milionů dolarů za den, což znamená roční zisk mezi 730 až 1460 mil. dolarů pro IS za prodej ropy.

IS získal kontrolu také nad několika plynovými poli v Sýrii a Iráku s teoretickou celkovou kapacitou kolem 35 mil. m3 zemního plynu za den, z jehož prodeje Islámský stát mohl mít od 489 do 979 mil. dolarů ročně. V neposlední řadě má IS příjmy i z krádeže velkých zásob ropy ze skladovacích nádrží, potrubí a čerpacích stanic. Nicméně počet ropných a plynových polí, produkce a příjmy z ní od roku 2014 do současnosti poměrně výrazně klesají, viz níže.

Poté, co IS v roce 2015 ztratil iráckou rafinérii Bajdží, neovládá v současné době žádnou rafinérii. Namísto toho se spoléhá na primitivní mobilní rafinerie, které jsou schopné rafinace asi 1000 litrů ropy denně. Surová ropa a rafinované produkty jsou pak prodávány na ovládaném území Sýrie a Iráku, předprodávány společně s plynem zpět syrskému vládnoucímu režimu Bašára al-Asada a zároveň jsou pašovány do okolních států, například Turecka, Jordánska a Íránu.

Například ropa z ropného pole Qayara poblíž Mosulu na severu Iráku je často pašována do Turecka, odkud je podle mnoha odhadů dále přepravována na západní trhy, a to jak v Evropě, tak dokonce i v USA. Samotní pašeráci jsou nezávislí provozovatelé a nejsou součástí IS. Síť pašování ropy pak sahá až do dob vlády Saddáma Husajna, kdy byly na Irák uvaleny sankce ze strany OSN na vývoz ropy. IS tak nevytvořil síť pašování ropy, ale pouze využil tu, která již existuje.

Energetická strategie Islámského státu a jeho odnoží zaměřená na útoky proti energetickému sektoru, je založena na třech pilířích: (1) Islámský stát útočí na ropná a plynová pole a energetickou infrastrukturu s cílem je fyzicky ovládnout, přičemž hlavním motivem je snaha využít tento energetický potenciál k financování vlastní organizace a její teroristické a militantní činnosti; (2) Islámský stát útočí na ropná a plynová pole a energetickou infrastrukturu s cílem poškodit energetický sektor daného státu. Hlavním motivem je snaha buď přerušit dodávky ropy a zemního plynu do západních zemí a Izraele, poškodit jejich ekonomiku či omezením exportu energetických dodávek zvýšit ceny ropy. Někdy dokonce zapaluje ropná a plynová pole jako krycí manévr při ústupu; (3) Islámský stát útočí na energetický sektor, unáší zahraniční pracovníky s cílem destabilizovat postavení svého nepřítele nebo potrestat nepřátelský stát za jeho politiku vůči Islámskému státu, získat výkupné nebo přitáhnout na sebe pozornost.

Hlavním motivem bývá snaha poškodit důvěryhodnost konkrétního státu, který není schopen zajistit bezpečnost. Islámský stát a jeho odnože útočí zejména v Iráku, Sýrii, Egyptě a Libyi. Ve všech těchto zemích buď došlo k vojenské intervenci (Irák a Libye) nebo v současné době probíhá občanská válka (Sýrie a Libye) či se dlouhodobě vypořádává s důsledky vojenské intervence (Irák), nebo následky tzv. arabského jara (Egypt a Libye), což IS usnadňuje situaci při cílení teroristických útoků na energetický sektor.

Teroristické útoky s cílem ovládnout energetický sektor

Džihádisté Islámského státu útočí na ropná a plynová pole, přepravní infrastrukturu a energetická zařízení s cílem fyzicky ovládnout energetický sektor daného státu. Hlavním motivem je snaha o dosažení maximální produkce z ovládaných ropných a plynových polí a využití následného prodeje ropy a plynu k financování teroristické činnosti a ambicí Islámského státu na rozšíření chalífátu.

Ve snaze převzít kontrolu nad některými ropnými poli v Iráku uskutečnili bojovníci IS začátkem roku 2016 několik neúspěšných útoků na řadu iráckých ropných polí a následně džihádisté IS zaútočili koncem března 2016 na kurdské a irácké vojáky ve městě Makhmur, jež leží pouhých 120 kilometrů od města Kirkúk bohatého na ropu. Nicméně s přímou podporou příslušníků americké námořní pěchoty, působící na území Iráku, se daří irácké armádě odolávat podobným útokům.

Podobně v případě Sýrie, kde džihádisté IS po ztrátě města Palmýra s okolními plynovými poli v březnu 2016, podnikli o dva měsíce později první územní expanzi v této oblasti a obsadili 6. května 2016 plynové pole Shaer. Poté, co syrská armáda převzala o týden později plynové pole zpět do rukou vládnoucího režimu prezidenta Bašára al-Asada, 17. května 2016 vyhodil IS do povětří hlavní ložisko plynového pole Shaer společně s čerpacími stanicemi, což vyvolalo zemětřesení o síle 4,4 stupně Richterovy škály kolem města Palmýra.

V případě Libye je ovládnutí ropných polí a jejich efektivní využívání v podobě produkce a prodeje ropy v současné době spíše omezený cíl IS resp. jeho odnože tj. IS-Provincie Libye (IS-PL), jehož se ovšem nevzdává. Na rozdíl od geografie Sýrie, která umožňuje pašování ropy, centrální odlehlost Libye dělá pašování ropy mnohem obtížnější a daleko zranitelnější proti případným útokům. Jediný způsob, jak by IS mohl reálně dále pašovat ropu, je její prodej zejména místnímu obyvatelstvu a dalším ozbrojeným skupinám, neboť libyjský ropný průmysl je závislý na exportu ropy po celém Středomoří.

Energetický sektor jako bojiště

Bojovníci IS proto v současné době daleko více útočí na energetický sektor a infrastrukturu, berou rukojmí či unášejí zahraniční pracovníky s cílem poškodit energetický sektor daného státu a destabilizovat postavení svého nepřítele či potrestat nepřátelský stát za jeho politiku vůči IS, získat výkupné nebo přitáhnout na sebe pozornost.

Ani v případě Egypta není primárním cílem Islámského státu resp. jeho pobočky tj. IS - Provincie Sinaj (IS-PS) ovládnout ropná a plynová pole. Stejně jako u Libye, také v případě Egypta by prodej a pašování ropy, ale zejména zemního plynu byl velmi komplikovaný, neboť je vázaný na plynovou infrastrukturu, kterou by IS-PS musel získat pod kontrolu.

Teroristické útoky s cílem poškodit energetický sektor a destabilizovat nepřítele

Bojovníci IS proto v současné době daleko více útočí na energetický sektor a infrastrukturu, berou rukojmí či unášejí zahraniční pracovníky s cílem poškodit energetický sektor daného státu a destabilizovat postavení svého nepřítele či potrestat nepřátelský stát za jeho politiku vůči IS, získat výkupné nebo přitáhnout na sebe pozornost.

Například v Iráku radikálové IS provedli na konci července 2016 v provincii Kirkúk dva sebevražedné útoky na ropné pole a stanici Bai Hassan a současně s tím čtyři ozbrojenci IS zaútočili na kompresorovou stanici pro přepravu plynu. Na konci října 2016 pak ustupující bojovníci IS během ofenzívy irácké armády a kurdských pešmergů, jejímž cílem je dobytí Mosulu, zapálili ropná pole a vrty.

Ustupující Islámský stát si tak osvojil taktiku, kterou použil již Saddám Husajn během války v Perském zálivu. Zapalování ropných polí má poničit ropné vrty, navíc oblaka kouře znemožňují přesné bombardování ustupujících islamistů. Tyto útoky jsou ovlivněny řadou motivů, kdy konečným výsledkem by mělo být ovládnutí zbytku území Iráku. Za prvé, záměrem těchto útoků je snaha přerušit produkci a export ropy na Západ, zvýšit cenu ropy a poškodit západní ekonomiku. Za druhé, motivem je snaha poškodit důvěryhodnost Iráku jako nespolehlivého dodavatele ropy, jenž nedokáže zabezpečit dodávky ropy do západních zemí.

Podobně v případě Libye zaútočili džihádisté IS-Provincie Libye například 6. března 2015 na ropné pole al-Ghani a zabili jedenáct strážců, přičemž po tomto útoku se pohřešovalo sedm zahraničních pracovníků včetně jednoho Čecha. Zároveň radikálové IS-PS během roku 2015 a 2016 opakovaně útočili na dva ropné terminály Ras Lanuf a As-Sidr.

Motivem těchto útoků je snaha jednak ekonomicky poškodit mezinárodně uznanou libyjskou vládu národního souhlasu, jež v důsledku ztráty svých ropných polí a poničené infrastruktury přijde o část příjmů do státního rozpočtu, a zároveň ukázat na politickou nestabilitu v zemi, která není schopna zajistit bezpečné dodávky ropy a plynu. Vedle toho je hlavním motivem úsilí přerušit export ropy na Západ, zvýšit ceny ropy a oslabit na ropě závislé ekonomiky západních států. Konečným výsledkem těchto útoků na energetický sektor by mělo být ovládnutí zbytku území Libye.

Stejně tak v případě Sýrie bojovníci IS například 31. května 2015 vyhodili do vzduchu plynovod poblíž města Furqlus či plynový generátor, který poničili v březnu 2016 džihádisté IS. Vedle toho se Islámskému státu podařilo do konce roku 2015 ovládnout nejméně osm elektráren, včetně tří vodních elektráren na severu Sýrie.

Tyto útoky jsou motivovány snahou pomocí energetické otázky oslabit politicky a ekonomicky režim prezidenta al-Asada, rozvrátit zbytek syrského území a následně toto rozpadlé území snadno obsadit. Z těchto útoků existují ovšem výjimky, kdy je cílem dohoda mezi syrským režimem a IS o spolupráci v sektoru ropy, zemního plynu a elektřiny motivované ze strany IS jeho vlastním užitkem.

A konečně v případě Egypta, organizace IS - Provincie Sinaj opakovaně zaútočila na Arabský plynovod. Například 19. ledna 2015 oznámila organizace IS - PS, že znovu zaútočila na egyptský plynovod na Sinaji, který přivádí plyn do Jordánska, jako odvetu za jeho účast v mezinárodní koalici vedené USA proti IS. O rok později, 6. ledna 2016, vyhodili teroristé z organizace IS-PS do povětří část potrubí Arabského plynovodu, a přerušili tak dodávky plynu do Jordánska.

Hlavním motivem těchto teroristických útoků cílených na egyptskou energetickou infrastrukturu a doprovodné kriminální činnosti je v prvé řadě snaha přerušit dodávky plynu do okolních zemí (především Jordánska), oslabit egyptskou ekonomiku a poškodit důvěryhodnost Egypta jako stabilního a bezpečného dodavatele a státu.

Konec energetického impéria IS?

S cílem oslabit IS a omezit finanční příjmy z prodeje ropy a plynu podnikly Spojené státy a jejich spojenci od roku 2014 do současnosti více jak 1 000 leteckých útoků proti energetickým cílům, tj. mobilním rafinériím a ropné infrastruktuře, ale z počátku ignorovaly pašerácké trasy a tankery, kterými byla ropa pašována. Nicméně v posledních několika měsících se tento postoj změnil a spojenci zničili na stovky tankerů s ropou. Například během listopadu 2015 zničily letecké útoky USA více jak 116 tankerů a cisteren s ropou, a jenom 6. září 2016 zničila Spojenými státy vedená kolice pomocí leteckých útoků dalších nejméně 13 tankerů a cisteren s ropou.

Podobně Ruská federace provedla od 30. září 2015, kdy došlo k vojenské intervenci do Sýrie, více jak 1 000 leteckých útoků na energetické cíle IS. Při těchto útocích, zejména v Sýrii, bylo zničeno kolem 32 ropných komplexů, asi 11 mobilních rafinérií, 23 ropných čerpacích stanic a více jak 1 100 kamionů přepravujících ropu a ropné produkty. Viz mapa.

Místa leteckých útoků na energetické cíle IS v Sýrii v únoru 2016

Místa leteckých útoků na energetické cíle IS v Sýrii v únoru 2016

V důsledku těchto leteckých útoků USA a Ruské federace a jejich spojenců ztratil IS řadu ropných a plynových polí v Iráku a Sýrii. V současné době ovládá IS méně než 10 ropných polí s kapacitou kolem 20 000 – 25 000 barelů ropy za den. S tím ruku v ruce došlo také k poklesu finančních příjmů z prodeje ropy, které ve druhé polovině roku 2016 činily pouze 0,5 milionů dolarů za den tj. přibližně 150 – 200 mil. dolarů za rok. Viz tabulka. Přesto příjmy z prodeje ropy a částečně i zemního plynu tvoří jeden z hlavních zdrojů rozpočtu IS, na kterém se podílí přibližně z 25 %. Odříznutí Islámského státu od příjmů z prodeje ropy a plynu by proto mohlo částečně přispět k jeho porážce.

Srovnání nalezišť, produkce a příjmů z prodeje ropy IS v letech 2014 až 2016
KritériumRok 2014Rok 2015Rok 2016
Naleziště ropy20 - 25 ropných polí10 - 11 ropných políMéně než 10 polí
Produkce ropy v barelech za den80 000 – 120 000 barelů za den30 000 - 40 000 barelů za den20 000 - 25 000 barelů za den
Cena za prodávaný barel ropy/světová cena za barel ropy25 – 50 dolarů za barel/60 – 80 dolarů za barel20 – 35 až 45 dolarů za barel/44 dolarů za barel20 – 25/cca 50 dolarů za barel
Příjem z prodeje ropy za den/rok2 – 4 mil. dolarů za den/730 – 1460 mil. dolarů za rok1 - 1,5 mil. dolarů za den/400 – 500 mil. dolarů za rokasi 0,5 mil. dolarů za den/150 – 200 mil. dolarů za rok

Zdroj: sestaveno autorem

Lukáš Tichý
výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Praha

natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2018

Výroční Dny NATO v Ostravě letos vidělo 220 tisíc návštěvníků.

Yankee od mariňáků

Září 2018

Premiéra amerického UH-1Y Venom, jednoho z kandidátů na přezbrojení českých vrtulníků.

Cvičení Sky Avenger

Červen 2018

Jak doplňují palivo americké stíhačky nad Českem z létajícího tankeru.

Army test u výsadkářů

Červen 2018

Pět disciplin dokonale prověří, zda by vaše fyzička stačila na přijetí do armády.