EBOP – výhled na francouzské a české předsednictví Rady EU

8. září 2008  11:39
Evropská bezpečnostní a obranná politika (EBOP) si tento rok připomněla dvě důležitá výročí – deset let své existence jakožto svébytné politiky EU a zároveň pět let operací pod hlavičkou EBOP.  

Z pohledu institucionální historie EU i ve srovnání s jinými aktéry mezinárodní bezpečnosti se jedná o nebývale rychlý rozvoj, který je vymezen více než dvacítkou civilních či vojenských operací pod vlajkou EU v klíčových krizových regionech – od Balkánu přes Blízký a Střední východ, Afriku, střední a jihovýchodní Asii až po Kavkaz.

Evropská unie se za posledních pět let etablovala jako komplexní bezpečnostní aktér, který může přinést nezanedbatelné komparativní výhody politické důvěryhodnosti, nezávislosti a širokého spektra nástrojů ke zvládání krizí a prevenci konfliktů. Především v provázanosti politických, ekonomických a finančních nástrojů s tradičními bezpečnostními elementy se jedná o výhodu, kterou stěží disponuje jiná multilaterální entita západního světa.

Oblast EBOP bude nepochybně velmi živá i v následujících deseti měsících, na něž připadá větší část francouzského a následující české předsednictví Rady EU. Ve vojenské dimenzi EBOP se obě země budou potýkat s hledáním konsenzu o dalších operačních aktivitách EU. Za stávající situace je reálné, že by například v polovině roku 2009 nemusela být pod vlajkou EU žádná podstatnější vojenská operace, pokud bude do té doby ve finální fázi jak operace Althea v Bosně a Hercegovině, tak operace EUFOR v Čadu.

Mezinárodní situace nepochybně bude nabízet celou řadu krizí, v jejichž řešení a stabilizaci by se EU mohla vojensky angažovat. Otázkou nicméně zůstává především nalezení konsenzu mezi členskými státy EU o konkrétním vojenském angažmá za využití EBOP. Jako možná operace zahájená během francouzského předsednictví se rýsuje případná námořní operace proti pirátům u somálských břehů, která by především implementovala rezoluci RB OSN č.1772 a redukovala hrozbu únosů evropských lodí a jejich posádek v nebezpečných vodách kolem Afrického rohu. Přestože řada evropských zemí má silný zájem na této operaci a nabídla i námořní síly k jejímu provedení, shody na jejím zahájení a konkrétní podobě doposud nebylo dosaženo.

Pro ČR je situace o to delikátnější, že v průběhu roku 2009 budou vrcholit přípravy na možné operační nasazení česko-slovenské taktické bojové skupiny (EU Battlegroup), která má být v druhém pololetí r.2009 jednou ze dvou skupin připravených pro možné rychlé nasazení pod hlavičkou EBOP, pokud by si to situace vyžadovala.

Mnohem živější bude naopak nepochybně civilní dimenze EBOP, která od samého počátku využívá unikátní schopnosti vysílat civilní mnohonárodní mise ke zvládání krizí a za svoji pětiletou historii jich provedla již přes patnáct. Pro francouzské a následně české předsednictví budou prubířským kamenem především tři mise, které znamenají kvalitativní posun civilních misí EBOP.

První bude postupné plné operační nasazení doposud největší civilní mise EBOP – mise EULEX v Kosovu, jejíž samotné rozmístění v souvislosti s vyhlášením nezávislosti Kosova bylo aktem citlivého vyvažování a hledání konsenzu všech členských států EU, z nichž řada ještě samostatné Kosovo neuznala. Během následujících měsíců by mělo probíhat postupné přebírání funkcí od mise UNMIK a posilování personálu EULEX, který by zřejmě s prozatímní výjimkou severu Kosova měl operovat na celém jeho území.

Druhým významným milníkem bude rozšíření policejní mise v Afghánistánu, která byla první civilní misí EBOP rozmístěnou v teritoriu s nejvyšší mírou bezpečnostního rizika. Policejní mise by se postupně měla rozšiřovat do dalších provincií a podílet se na výcviku afghánských policejních složek. Konečně poslední civilní misí významně ovlivňující agendu obou předsednictví se může stát případná nová monitorovací mise v Gruzii, pokud její vyslání a nezbytné plánovací dokumenty schválí Rada EU během září.

Tato témata budou tedy určovat hlavní obrysy EBOP v následujících měsících. Na konci roku by se k aktuálním operačním otázkám měla přidat i vrcholící debata o aktualizaci Evropské bezpečnostní strategie, kterou EU schválila v prosinci 2003. Francie má jakožto předsedající země ambici dovést právě probíhající debatu k symbolickému vrcholu, během něhož se EU může shodnout na zahrnutí nových bezpečnostních témat. S ohledem na reflexi posledních měsíců je velmi pravděpodobné, že jedním z nich bude i téma velmi blízké ČR – energetická bezpečnost.

Pozitivní signál vitality EBOP bude nicméně i v nadcházejících měsících a letech záviset především na ochotě členských států EU poskytnout pro vojenské i civilní mise nezbytné kapacity, schopnosti a zdroje – především lidské, materiální a finanční. Způsob, jakým budou plněny závazky přijaté v předchozích letech v rámci Základních cílů (Headline Goal), je téma sdílené řadou nadcházejících předsednictví. Bez odhodlanosti a vytrvalosti členských států EU nemůže Evropská bezpečnostní a obranná politika uspět.

Radek Khol
Autor je bezpečnostní analytik
Text vyjadřuje osobní názor autora, nikoliv oficialní pozici jeho zaměstnavatele.

natoaktual.cz

Jordánské bojovnice

Září 2015

„Křehcí zabijáci“ v maskáčích a s kabelkami se chtějí vyrovnat mužům. Osmička žen předvedla své bojové dovednosti.

Dny NATO v Ostravě

Září 2015

Bojové letouny, těžká armádní technika a zásahové jednotky přilákaly na mošnovské letiště 225 tisíc diváků.

Mise na Islandu

Srpen 2015

Čeští letci s gripeny už podruhé během relativně krátké doby střežili na několik týdnů v rámci mise NATO daleký Island.

Jízda dragounů

Březen 2015

Konvoj amerických obrněnců projíždějící Českem se stal atrakcí. Prakticky celou trasu tisíce diváků.