Do Středoafrické republiky míří další tisícovka francouzských vojáků

Francie pošle do chaosem zmítané Středoafrické republiky dalších tisíc vojáků – letos tak podruhé zvyšuje svoji vojenskou přítomnost v zemi, oznámil francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian nedlouho poté, co špičky Organizace spojených národů upozornily na masové zabíjení a hrozbu občanské války. Rebelské skupiny, které úspěšně v březnu svrhly režim prezidenta Bozizého, se údajně dopouští na obyvatelstvu závažných zločinů, vražd, znásilnění a rekrutují do svých řad dětské vojáky.

„Země kolabuje a my ji nemůžeme nechat padnout. Kolaps je doprovázen násilím, masakry a humanitárním chaosem,“ uvedl ministr Le Drian. „Bude to krátká mise, která umožní návrat klidu a stability,“ dodal.

Kam dál?
Francie posílá vojáky do Středoafrické republiky (25.3. 2013)

Zdroj: Al-Džazíra (Katar)

---

V Rusku je stíhán bývalý ministr obrany

Proti bývalému ministru obrany Anatoliji Serďukovovi se v Rusku rozbíhá trestní stíhání za hrubou nedbalost. Podle vyšetřovacího výboru měl způsobit škodu 56 milionů rublů (34 milionů korun) tím, že pověřil vojáky ve službě výstavbou exkluzivního prázdninového resortu. Serďukova kvůli různým podvodům a pochybením před rokem nahradil na postu ministra obrany Sergej Šojgu. Za nedbalost může bývalý ministr zůstat za mřížemi až tři měsíce.

Podle vyšetřovatelů Serďukov nařídil povolat vojáky, aby postavili příjezdovou cestu k soukromému prázdninovému komplexu Zhitnoye na pobřeží Kaspického moře, jenž v té době patřil jeho švagrovi. „Místo toho, aby sloužili své zemi a studovali vojenské teorie, vojáci sázeli topoly kdesi v Astrachaňské stepi,“ uvedl vyšetřovací výbor.

Zdroj: RIA Novosti (Rusko)

---

Role NATO v Afghánistánu po roce 2014 ještě není vyřešena

Zatímco Spojené státy a Afghánistán finišují s podpisem bilaterální bezpečnostní dohody, která umožní americkým vojákům v zemi zůstat po roce 2014, někteří další členové Severoatlantické aliance naznačují, že i oni by rádi své síly v Afghánistánu nechali. Mezi nimi je Německo, Velká Británie nebo i Gruzie. Za jakých podmínek však budou moci v zemi zůstat po boku svých amerických kolegů, není jasné.

„V zásadě nejsme proti přítomnosti vojáků Severoatlantické aliance v Afghánistánu po roce 2014, ale to by NATO muselo přijít s konkrétními návrhy a my je projednáme, stejně jako jsme to udělali s Washingtonem,“ uvedl mluvčí afghánského prezidenta Hamída Karzáího Aimal Faizi. „Preferovali bychom dohodu s NATO jako celkem, nikoliv bilaterální dohody s jednotlivými zeměmi,“ dodal Faizi.

Kam dál?
Afghánská rada starších jedná o dohodě s USA (21.11. 2013)

Zdroj: Voice of America (USA)

---

Pozemní operace se potýkají s problémy, připustil afghánský generál

Afghánská armáda v současné době už vykonává všechny pozemní operace v zemi, potýká se však s různými problémy, zejména s nástražnými bombami, minami a jinými výbušnými zařízeními. „Dosahujeme větších úspěchů, když stojíme na vlastních nohou. Když ale dojde na vybavení a výcvik, jsou tu jisté výzvy,“ uvedl generál Mohammad Zahir Azimi.

V loňském roce přes sedmdesát procent zabitých afghánských vojáků měly na svědomí miny a jiné výbušniny. Aby se předešlo zraněním a afghánská armáda mohla plnit své úkoly efektivněji, je zapotřebí lepšího vybavení a výcviku, naléhá generál Azimi. Tamní armáda čítá dnes 195 tisíc mužů, důraz by nyní měl být kladen na zvýšení nikoliv jejich počtu, ale profesionality, dodal Azimi.

Kam dál?
Afghánistán si přeje od Indie tanky, dělostřelectvo i helikoptéry (21.11. 2013)

Zdroj: Vancouver Sun (Kanada)

---

USA posilují raketovou obranu proti nejistým hrozbám

Na pozadí debaty o tom, kdy Írán nebo Severní Korea vyvine vlastní mezikontinentální balistickou střelu, vláda Spojených států nelení a spřádá kontroverzní plány na posílení stávajících domácích raketových systémů. Vedle stávajících lokalit na Aljašce a v Kalifornii by třetí raketová základna měla vyrůst na jedné z pěti vytipovaných lokalit na východním pobřeží USA.

Skeptický kongres však není projektu za tři a půl miliardy dolarů příliš nakloněn. Navíc ani výstavba nové základny nemusí geostrategicky dávat smysl, pokud by měla být primárně určena k odvrácení hrozby z Íránu nebo Severní Koreje. Londýnský Mezinárodní institut pro strategická studia ve své nejnovější zprávě uvádí, že je velmi nepravděpodobné, že by Írán do pěti let vyvinul silnější raketu středního doletu. Na mezikontinentální střelu by pak potřeboval ještě dalších deset a více let.

Kam dál?
Díky íránské dohodě je protiraketový deštník NATO zbytečný, tvrdí Lavrov (26.11. 2013)

Zdroj: Defense News (USA)