Ke zvýšení českých výdajů na obranu vyzvala v Praze zástupkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoellerová. „To, že v nebezpečnějším světě musíme víc utrácet za obranu, je realita,“ prohlásila.

Každá země včetně České republiky musí podle ní zajistit, že se dokáže podílet na intenzivních operacích. „Zajistit dostatečný personál, vybavení a výcvik tak, aby ozbrojené síly dokázaly splnit úkoly, na nichž se s ostatními spojenci dohodla v rámci naší kolektivní obrany,“ konstatovala.

Připomněla, že ještě letos by mělo dvouprocentního cíle dosáhnout Rumunsko a příští rok například pobaltské republiky.

Nynější rozpočet nestačí, přitakávají Češi

Čeští experti se shodují, že dokud Česká republika nebude znovu dávat alespoň dvě procenta HDP na obranu, bude muset armáda hledat kompromis mezi nákupem munice, zbraňových systémů a náborem a výcvikem vojáků.

„S rozpočtem, kde jsme dnes, neumíme mít dostatečnou zásobu munice a zároveň nakupovat nové prostředky. Ať je to jedno procento, 1,2 nebo to bude 1,4, to vždycky bude kompromis mezi menším počtem potřebné munice, než bychom měli mít, investováním do moderních zbraňových systémů, do rekrutace. Vždycky to bude kompromis, dokud se nedostaneme k minimální hranici dvou procent,“ prohlásil náměstek ministra obrany Daniel Koštoval.

Národní konference „Naše bezpečnost není samozřejmost“

Česká republika se mezi spojenci v NATO zavázala, že do roku 2020 bude na obranu dávat 1,4 procenta HDP a do roku 2024 dvě procenta. Podle rozpočtových rámců navržených ministerstvem financí by ale Česko dávalo na obranu v roce 2020 jen 1,16 procenta HDP. To je podle Koštovala nedostatečné, navíc nesplnění českého slibu může ohrozit věrohodnost celé Aliance.

Náčelník generálního štábu Josef Bečvář varoval, že pokud nebude zajištěna dlouhodobá stabilita zdrojů, opozdí se provedení strategické koncepce armády. „Musíme si vytvořit standard a na něm pak stavět. Ukažte mi, které další odvětví používá techniku z roku 1970,“ prohlásil Bečvář s tím, že armáda je nástrojem své země. „Je to Česká republika, která si to zaslouží,“ dodal.

„Bezpečnostní situace se za poslední rok výrazně nezlepšila... ČR není dostatečně připravena se postarat o svou vlastní bezpečnost,“ vzkázal na konferenci předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Upozornil, že chybějí vojáci a nepodařilo se dotáhnout ani jeden z velkých modernizačních projektů, například nákup nových vrtulníků.

Stanovisko americké administrativy je podle jeho slov jasné. „Chtějí výsledky. Prezident Trump v Bruselu připomněl, že ani závazek ze strany USA nemusí být brán jako samozřejmost,“ dodal.

Politický deficit je 379 miliard

Odborníci z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií brněnské Univerzity obrany spočítali, že rozdíl mezi skutečnými výdaji na obranu od roku 2004 a vývojem, kdy by Česká republika dávala na obranu 2 procenta svého hrubého domácího produktu (HDP), činí 379 miliard korun.

Takzvaný „kumulovaný politický bezpečnostní deficit“ je prakticky osminásobkem dnešního rozpočtu armády, ale jen zhruba polovinou zdrojů ministerstva práce a sociálních věcí.

„Nejde nám o to, aby se snad tato částka doplácela, ale aby se deficit už dále neprohluboval,“ uvedl Zbyněk Pavlačík z Jagello 2000, které národní konferenci v Poslanecké sněmovně pořádá. „Chceme, aby se k těmto dividendám z blahobytu politici vyjádřili, jak s tím naloží,“ vysvětlil.

Připomněl, že se od roku 2004 v čele státu vystřídalo 9 politických stran a hnutí, 8 premiérů a 10 ministrů obrany. Rok 2004 není náhodný, právě tehdy došlo k prvnímu poklesu obranného rozpočtu pod 2 procenta HDP. Pro srovnání: tehdy byl rozpočet ministerstva obrany 52,4 miliardy korun (1,9 procenta HDP) a celý státní rozpočet 869 miliard korun.

Letošní rozpočet na obranu je prakticky totožný jako před třinácti lety - 52,5 miliardy korun. Celkový státní rozpočet je však 1,3 bilionu a výdaje na bezpečnost tak činí pouze 1,08 procenta HDP.

Na úrovni politických špiček

Účast na konferenci potvrdili šéfové šesti parlamentních stran - Andrej Babiš (ANO), Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), Petr Fiala (ODS), Vojtěch Filip (KSČM), Karel Schwarzenberg (čestný předseda TOP 09) a Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Při první národní konferenci „Naše bezpečnost není samozřejmost“ na Pražském hradě u příležitosti 15. výročí vstupu ČR do NATO podepsali šéfové politických stran kromě komunistů společnou deklaraci k zajištění obrany České republiky.

Fotografie

V pořadí již čtvrtá konference se v expertních panelech zaměřila na vyhodnocení uplynulého roku a změny v bezpečnostním prostředí, včetně kyberprostoru, civilní nouzové připravenosti nebo ekonomického rozměru zajištění bezpečnosti a výdajů na obranu.

Členské státy NATO se nedávno dohodly, že každá země vypracuje do prosince svůj národní plán, ve kterém popíše, jak v následujících letech zvýší své výdaje na obranu na 2 procenta HDP. Na spravedlivé sdílení nákladů tlačí především Spojené státy.

„Smyslem konference je udržet debatu na téma bezpečnosti na nejvyšší politické a expertní úrovni,“ řekl Pavlačík.

Jako řečníci vystoupí například předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček, ministr obrany Martin Stropnický, náčelník generálního štábu Josef Bečvář nebo velvyslanec při NATO Jiří Šedivý. Exkluzivním zahraničním hostem je zástupkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoellerová.