• Hlavní základnou letounů systému AWACS je letecká základna u Geilenkirchenu poblíž německo-nizozemských hranic.
Základnu původně postavila britská RAF po druhé světové válce. Britové základnu používali pro své stíhací perutě Královského letectva od května 1953 do ledna 1968. V březnu 1968 byla pak základna předána německým vzdušnými silám.
• S konceptem vytvořit speciální letku letounů včasné výstrahy, která by posílila obranu vzdušného prostoru NATO před státy Varšavské smlouvy, přišli vojenští stratégové Aliance v roce 1978.
• O čtyři roky později, 24. února 1982 už na letištní plochu v Geilenkirchenu dosedl první letoun systému AWACS.
• 28. června 1982 NATO oficiálně aktivuje jednotku E-3A. Ze základny operuje pouze jediný letoun Boeing E-3A. Do konce roku Aliance ale nakupuje další tři letouny s označením NATO 2, NATO 3 a NATO 4.
• 1983 - flotilu letounů rozšiřuje dalších 5 strojů. NATO otevírá první dvě předsunuté základny pro operační nasazení na základnách Konya v Turecku a Oerland v Norsku.
• 1984 - Aliance pořizuje další 5 letounů systému AWACS.
• 1985 - na základně přistávají poslední čtyři objednané stroje s označením NATO 14 až NATO 18. Posádky dosud nalétaly před 13 tisíc hodin během 250 misí a tří desítek cvičení.
• 1986 - NATO zahajuje provoz na další předsunuté operační základně v italském Trapani.
• 1987 - posádky letounů mají od vzniku jednotky na kontě už 50 tisíc letových hodin.
• 1988 - jednotka dosahuje plných operačních schopností.
• 1990 - po pádu takzvané železné opony NATO přehodnocuje určení flotily průzkumných letounů. Letouny se podílejí na koaliční operaci Pouštní štít během první války v Zálivu. K jednotce se připojuje letka RAF z britského Waddingtonu s letouny Boeing E-3D.
• 1991 - zvláštní jednotka dislokovaná na letišti v Geilenkirchenu dostává rozkaz deaktivovat rakety Pershing. Na základně končí období studené války.
• 1992 - letouny AWACS poprvé létají v misi OSN během války v Jugoslávii. Nepřetržitě střeží vzdušný prostor nad územím Bosny a Hercegoviny a hlídají bezletové zóny.
• 1993 - systém AWACS hraje klíčovou roli v operaci Deny Flight pod hlavičkou OSN. Čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu posádky letounů hlídají bezletovou zónu nad územím bývalé Jugoslávie.
• 11. dubna 1995 mají posádky letounů za sebou tisíc dní hlídkování nad Jugoslávií.
• 1996 - transportní letouny Boeing, které jinak na základně slouží k výcviku, poprvé přistávají s dodávkou humanitární pomoci v Sarajevu. Posádky dosud absolvovaly 50 tisíc letových hodin v operacích nad Jugoslávií.
První a zatím poslední nehoda letounu AWACS při startu v Řecku. Nikdo z posádky nebyl zraněn.
• 1998 - do programu E-3A přistupuje Španělsko.
• 1999 - jednotka po sedmi letech ukončila misi nad územím bývalé Jugoslávie.
• 2001 - po teroristických útocích na USA z 11. září a aktivaci článku 5 Washingtonské smlouvy flotila letounů střeží americké území v rámci operace Eagle Assist.
• 2003 - Turecko jako členská země NATO, požádalo o ochranu před sousedním Irákem. Od února do dubna letouny AWACS nepřetržitě střeží vzdušný prostor Turecka.
• 2004 - letouny z Geilenkirchenu střeží letní olympijské hry v Řecku.
• 2005 - jednotka se zapojuje do přepravy humanitární pomoci pro zemětřesením postižený Pákistán a později i při dodávkách pomoci obětem hurikánu Katrina v USA.
• 2006 - k programu přistupuje Maďarsko a Polsko oznamuje, že se připojí v roce 2007. Jednotka E-3A se stává nedílnou součástí Sil rychlé reakce NATO, schopných zasáhnout kdekoliv na světě.
• 2007 - letouny AWACS slaví 25 let služby pro NATO, během které posádky nalétaly přes 325 tisíc hodin.