Šéf amerických tajných služeb Dan Coats uvedl, že Rusko podniká kybernetické útoky a dezinformační kampaně s cílem oslabit demokratické principy v USA a transatlantické spojenectví s evropskými členy Aliance.

„Tyto ruské činy jsou cílené a záměrné a představují totální útok Vladimira Putina na vládu práva, západní ideály a demokratické normy,“ prohlásil během své návštěvy Normandie.

Cílem ruských akcí jsou podle Coatse listopadové americké volby do Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu, podobně jako během „bezprecedentní vlivové kampaně, zasahující do amerického volebního a politického procesu“ při prezidentských volbách v roce 2016.

Coats zmínil, že se Moskva snažila vlivovými kampaněmi zasahovat do politického dění také v dalších zemích. Zmínil Francii, Německo, Norsko, Španělsko a Ukrajinu. „Je rok 2018 a stále sledujeme ruské cílení na americkou společnost způsobem, který by mohl ovlivnit naše volby,“ řekl.

Coatsovo vyjádření je přitom velmi podobné prohlášení amerického ministra zahraničí Mikea Pompea, když ještě stál v čele CIA. Pompeo loni varoval, že očekává ruské pokusy narušit americké volby v roce 2018.

V nich se obmění prakticky celá Sněmovna reprezentantů a třetina Senátu a obecně se očekává, že v obou komorách získají většinu demokraté. Prezident Trump přitom poměrně dlouho hledal „společnou řeč“ i se současným republikány ovládaným Kongresem.

Coats odmítl komentovat současnou americkou zahraniční politiku, která v duchu Trumpova hesla „Amerika na prvním místě“ podle analytiků přetváří po desetiletí velmi těsné transatlantické vazby v napjaté vztahy s mnoha dlouholetými blízkým spojenci.

Varoval však, že Rusko se napětí mezi USA a spojenci z NATO pokouší využít, když právě ruská hrozba po anexi Krymu a akcích na Ukrajině probudila Evropu k nezbytnosti oživit NATO a posílit kolektivní obranu. „Rusové se aktivně snaží rozdělit naši Alianci a my nesmíme dovolit, aby se tak stalo,“ konstatoval.

Za důležité proto považuje, aby Spojené státy měly se svými evropskými spojenci trvalé přátelské vztahy. „Jak vidím každý den ve zpravodajských hlášeních, žijeme v době nejistoty, turbulencí a nebezpečí pro západní demokracie. Od obnovené agrese Ruska, přes čínské globální ambice až po trvalou hrozbu terorismu jsou demokracie a víra v naše národní instituce pod útokem,“ dodal.

Rozdíly v zahraniční politice spojenců podle jeho slov budou existovat vždy, „vztahy ale musí zůstat pevné“. Spojenci by proto podle něj měli sledovat především kroky Ruska jako státu a nikoliv proklamace ruského prezidenta Vladimira Putina o tom, že chce jednotnou a prosperující Evropu jako největšího obchodního a ekonomického partnera Ruska.

„Útoky na Ukrajinu, anexe Krymu, útoky otravnou látkou na jednotlivce v Británii, kybernetické útoky proti řadě evropských zemí a podrývání energetických zdrojů východoevropských zemí mi nepřipadají jako kroky vedoucí ke sblížení,“ dodal.