natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Co vlastně brání ČSSD v podpoře navýšení počtů vojáků pro Afghánistán?

    22. března 2010  11:43
    Vítězství Baracka Obamy v amerických prezidentských volbách v roce 2008 uvítali z českých politiků asi nejvíce sociální demokraté. I v oficiální reakci Evropského parlamentu na Obamovo zvolení ze dne 5. listopadu 2008 je citován sociálně-demokratický europoslanec (a dnešní místopředseda Evropského parlamentu) Libor Rouček.  

    Rouček věří, že "Barack Obama bude lepším partnerem než předchozí prezident. Současné globální výzvy, jako například finanční a hospodářská krize, globální oteplování, šíření zbraní hromadného ničení či boj s terorismem, vyžadují mnohem užší spolupráci mezi Evropou a USA. Bushova administrativa nám všem totiž ukázala, že ani Spojené státy nemohou samy vyřešit složité problémy, kterým dnes čelíme." Když se však Obama koncem roku 2009 obrátil na evropské spojence s výzvou na posílení přítomnosti v Afghánistánu (kterou doplnil i příslibem data, kdy USA zahájí stahování svých vojsk), ukázala mu ČSSD záda.

    ČSSD se tak negativně staví k již druhé významné iniciativě zahájené za předchozích sociálnědemokratických vlád. Na rozdíl od systému protiraketové obrany (PRO) prosazované americkými neokonzervativci v čele s George Bushem však rozšíření účasti v misi ISAF prosazuje právě administrativa Barracka Obamy. Jaký silný důvod vlastně dnešní Lidový dům má pro odmítání žádostí demokrata Obamy i generálního tajemníka NATO Rasmussena na jeho nedávné návštěvě Prahy?

    Postoj ČSSD je jejich vrcholnými představiteli nejčastěji odůvodňován dvěma hlavními argumenty: jednak že stabilizaci Afghánistánu není možné nadále řešit vojenskou cestou, a dále že "když chceme řešit deficit státního rozpočtu, když stále ještě jsme v ekonomické krizi, jak bychom lidem vysvětlili další peníze ze státního rozpočtu na Afghánistán." Je zřetelné, že druhý aspekt je výrazně ovlivňován i třetím možným důvodem, a sice že v České republice je před parlamentními volbami a vnímání priorit je tak zcela specifické. Jak uvádí stínový ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek "nechceme (v době finanční krize a šetření – pozn. autora) utrácet za tanky, potřebnější jsou rodiny s dětmi. Náš postoj je jasný: nikoli tanky, ale mateřská." Navíc sociální demokraté už několikrát v minulosti poukazovali na to, že větší zapojení do afghánské mise si nepřejí občané České republiky, čímž tak trochu odkrývali karty při snaze zjistit, čím je jejich postoj ovlivňován.

    Přečtěte si další původní materiály autora Petra Justa pro natoaktual.cz:
    Vnější bezpečnost zůstává v programech stran spíše stranou
    Sjezd ČSSD: o NATO není v rezoluci ani slovo
    Zahraniční mise v zajetí české politické kultury 

    S podobným postojem se však sociální demokraté dostávají i v kontextu partnerských levicových stran v Evropě do jisté izolace. Například Maďarsko bylo jednou z nejvíce postižených zemí Evropy, pokud jde o dopad ekonomické krize. U moci tu je levicová sociálně-demokratická vláda (která navíc vzešla z bývalé komunistické strany fungující před rokem 1989) a i Maďaři se v nejbližších dnech chystají k parlamentním volbám. Přesto Maďarsko odpovědělo na Obamovu výzvu příslibem 200 vojáků. I slovenská vláda vedená Paroubkovým přítelem, sociálním demokratem Robertem Ficem, vyšle navíc 250 vojáků. I na Slovensku je před volbami. Britští labouristé přislíbili rovněž krátce před parlamentními volbami vyslání dalších 500 vojáků. S posílením své přítomnosti v Afghánistánu počítají i socialistické vlády ve Španělsku (o 500) a v Portugalsku (o 160).

    V ideologickém vymezení tedy důvod postoje ČSSD patrně nebude. Nevěrohodně se v kontextu výše uvedeného srovnání s Maďarskem jeví i důvod ekonomický. Jako nejpravděpodobnější se tedy zdá strach z reakce voličů. Výše bylo sice naznačeno, že před volbami jsou i jiné země, v nichž vládnou socialistické vlády, intenzita, s jakou průzkumy veřejného mínění využívá předseda ČSSD Jiří Paroubek, však není u těch ostatních natolik akcentovaná.

    V souvislosti s postojem sociálních demokratů k zahraničním misím bývá často upozorňováno na skutečnost, že první vojenskou misi do Afghánistánu vysílala vláda vedená sociálně-demokratickým premiérem Milošem Zemanem. Ten také několikrát po odchodu z ČSSD veřejně svou bývalou stranu kritizoval za jejich postoj k misím. Otázkou tak zůstává, zda dnešní postoj ČSSD není ovlivňován mimo jiné i opětovnou politickou aktivizací Zemana a snahou odlišit se.

    Petr Just
    Autor je politolog a působí na Metropolitní univerzitě Praha

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media