Členové NATO již nezpochybňují potřebu Aliance

Po ruské anexi Krymu a intervenci na Ukrajině si NATO připomnělo svou starou mantru týkající se evropské bezpečnosti. Část slavného výroku „keep the Russians out, Americans in, and Germans down“, která se týká Ruska a USA, je ve světle událostí posledních dvou let stále rozhodně na místě. Nabídnutí členství Černé Hoře je zprávou pro Rusko, že Aliance tímto směrem hodlá pokračovat a vítat ve svých řadách země, které o vstup do NATO projeví zájem.

Po letech zaměření na hrozby mimo Evropu a strachu z oslabení významu NATO po stažení z Afghánistánu dochází k pravému opaku. Závazek kolektivní obrany evropských členských států se stal prioritou. „Poté, co se Rusko objevilo na Krymu a na východní Ukrajině, lidé opět vnímají článek 5 Washingtonské smlouvy jako velmi důležitý,“ konstatoval nejmenovaný představitel Obamovy administrativy.

Na nadcházejícím summitu NATO ve Varšavě v roce 2016 se tak bude diskutovat nejen komplikovaná situace na Blízkém východě, ale i potenciální hrozby ze strany Ruska. „Je potřeba uklidnit členské státy ve východní Evropě jako například Polsko a baltské země, které se v současnosti cítí pod velkým tlakem,“ uvedl britský ministr obrany Michael Fallon.

Kam dál?
NATO ujistilo Ukrajinu o své pokračující podpoře (4.12. 2015)
NATO přizvalo Černou Horu ke vstupu (2.12. 2015)
NATO a Rusko by měly začít opět komunikovat, doporučují experti (25.11. 2015)

Zdroj: The New York Times (USA)

---

Turecký problém: spory s Ruskem komplikují situaci v regionu

Od sestřelení ruského vojenského letounu Tureckem je situace mezi oběma zeměmi stále napjatá. Rusko nemá v plánu napětí uvolnit, dokud Turecko nepřijme jeho podmínky. První je formální omluva Ankary za smrt pilota zabitého turkmenskými militanty, zatímco byl stále ve svém parašutistickém postroji. „Za druhé, chceme, aby Ti, kteří jsou za tento čin zodpovědní, byli nalezeni a potrestáni. Na závěr požadujeme kompenzaci za zničení našeho letadla,“ uvedl podmínky ruský velvyslanec v Turecku Andrej Karlov. Turecko se nicméně omluvit nechce s tím, že ruský letoun narušil turecký vzdušný prostor a nereagoval na výzvy k jeho opuštění, což Rusko odmítá.

Moskva navíc zintenzivnila své nálety proti skupinám v severní Sýrii, především turkmenským, které jsou podporované Tureckem. Rusko také obvinilo Ankaru z pašování ropy organizace Islámský stát (IS) a postavilo se proti nedávnému pokusu Turecka nasadit jednotky do Iráku, aby tam dle Ankary trénovaly místní bojovníky proti IS. Putin tak podpořil Irák, který tvrdí, že o tomto nasazení nebyl vyrozuměn a považuje ho za narušení své suverenity. Tato patová situace má neblahý vliv na současné dění, neboť značně komplikuje úsilí Západu spolupracovat s Ruskem s cílem vyřešit krizi v Sýrii.

Kam dál?
Situace mezi Ruskem a Tureckem je stále napjatá (8.12. 2015)
Ministři zahraničí NATO probírají, jak ochránit vzdušný prostor Turecka (2.12. 2015)
Po sestřelení ruského letounu se NATO snaží vyhnout konfrontacím s Ruskem (1.12. 2015)

Zdroj: Al-Monitor (USA)

---

Kerryho návštěva v Moskvě přinesla v jednání s Ruskem jen malý posun

Americký ministr zahraničí John Kerry v úterý navštívil Moskvu, aby se setkal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem a následně i ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Tématem schůzek byla převážně situace v Sýrii a na Ukrajině. V několika bodech diskuze dokonce nastala shoda, což je považováno za dobré znamení a úspěch.

V otázce Sýrie se Lavrov a Kerry shodli na seznamu teroristických organizací a na pomoci OSN při ustavení delegace reprezentující syrskou opozici. Shoda panovala také v otázce syrských voleb, které musí proběhnout, aby sám lid mohl rozhodnout o budoucnosti své země a o budoucnosti současného prezidenta Bašára Asada.

K jistému pokroku by mohlo dojít i v krizi na Ukrajině. Podle Lavrova by se Spojené státy mohly více zapojit do jednání o ukrajinském konfliktu v rámci takzvaného normandského formátu, kterého se v minulosti účastnilo Německo, Francie, Rusko a Ukrajina.

Nicméně kvůli přetrvávajícím neshodám v mnoha důležitých oblastech, jako jsou implementace minských protokolů nebo určení cílů při náletech v Sýrii, zůstává otázkou, zda některá země ze své strategické pozice ustoupí.

Kam dál?
NATO je ochotné jednat s Ruskem (3.12. 2015)

Zdroj: Stratfor (USA)

---

Egyptská vojenská letadla používají izraelský vzdušný prostor

Egyptské letectvo během posledních měsíců několikrát využilo izraelského vzdušného prostoru. Učinilo tak v rámci své vojenské kampaně proti místní skupině operující na Sinaji s vazbami na teroristickou organizaci Islámský stát (IS).

Jedná se o bezprecedentní lety koordinované s největší pravděpodobností s izraelskými ozbrojenými silami. Je to zřejmě poprvé, kdy egyptská vojenská letadla vstoupila do izraelského vzdušného prostoru od takzvané jom kipurské války v roce 1973.

Egypt provedl nálety na cíle teroristické skupiny na severu Sinajského poloostrova několik málo kilometrů od hranic s Izraelem. Při průletech izraelským vzdušným prostorem nedošlo k žádným střetům s izraelskými letouny.

Zdroj: Ynet News (Izrael)

---

Patrioty v Turecku zůstanou i příští rok

Na žádost Ankary prodloužila Severoatlantická aliance nasazení španělské baterie protivzdušného systému Patriot na jihu Turecku až do ledna 2017. Španělsko své baterie mělo stáhnout v lednu 2016, ale poté, co Turecko sestřelilo ruský vojenský letoun a napětí mezi Moskvou a Aliancí vzrostlo, se spojenci shodli na posílení turecké vzdušné obrany.

Rusko naopak umístilo svůj protiraketový systém S-400 na severu Sýrie poblíž hranic s Tureckem, aby podpořilo své jednotky a odstrašilo letectvo operující v tamní oblasti. Ruský prezident Vladimir Putin zároveň vyzval velitele, aby přijali jakákoliv opatření, pokud by se ruské jednotky v Sýrii ocitly v ohrožení. Svou zprávu směřoval především Turecku a poukazoval tak na nedávný incident.

Kam dál?
Turecko žádá NATO o setrvání systému Patriot, Německo i USA je stahují (12.10. 2015)

Zdroj: Cihan (Turecko)