"Musíme se rozhodnout, jestli chceme NATO schopné chránit celou Evropu před hrozbou raketového útoku," řekl Rasmussen na úvod dnešního zasedání ministrů obrany a zahraničí Aliance v Bruselu.

Schůzka je poslední možností na takové úrovni, kde členské země mohou probrat klíčové otázky další budoucnosti před chystaným listopadovým summitem v Lisabonu. A protiraketová obrana je jednou z nich. "Ochrana 900 milionů občanů členských států je tím, proč NATO existuje. Musí mít ale moderní obranu, proti moderním hrozbám," zdůraznil Rasmussen.

Podle šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga je nutné, aby se NATO konečně odhodlalo v rámci protiraketové obrany něco udělat. "Poněvadž vývojem techniky obrana jistého teritoria dneska není možná bez protiraketové obrany," citovala ministra agentura ČTK.

Štít chrání zatím jen vojáky
Spojenci už několik společně protiraketovou obranu budují. Ta je však zatím primárně určena k ochraně vojenských jednotek před balistickými střelami. Investice na rozšíření ochrany i na civilní obyvatelstvo se odhadují na 200 milionů eur v rozmezí zhruba deseti let.

Celý systém nazývaný ALTBMD (Active Layered Theatre Ballistic Missile Defence) letos už prošel několika klíčovými testy a simulacemi. Další proběhnou koncem roku, kdy kontrolu převezmou vojenští velitelé. NATO pak bude schopné zajistit ochranu svých vojáků proti balistickým raketám prakticky kdekoliv na světě.

Princip ALTBMD nespočívá v kupování nových zbraňových systémů, ale v propojení již existujících prvků protiraketové obrany jednotlivých členských zemí NATO.

Součástí systému tak jsou například americké, španělské, italské a francouzské válečné lodě s antiraketami pro zničení nepřátelských balistických střel, pozemní i námořní senzorové a radarové stanice nebo americké vojenské satelity včasného varování, které dovedou zachytit odpálení balistické střely kdekoliv na planetě.