Do cvičení, kterého se pravidelně kromě britských jednotek účastní i další státy NATO, se zapojil jedenáctičlenný tým českých vojáků 42. mechanizovaného praporu z Tábora.

V drsném horském prostředí museli vojáci postupně projít asi 70 kilometrů dlouhou trasu, ukrývat se před nepřátelským vrtulníkem, pomoci zraněným spolubojovníkům nebo čelit nočním přepadům.

"Družstvo musí v daném čase na určitém místě kontaktovat agenta a získat maximum informací. Během patroly vojáci provádějí průzkum objektů nepřítele, průchod minovým polem a následnou evakuaci, činnosti spojené s ochranou proti zbraním hromadného ničení či naváděním minometné palby na cíl," popsala některé úkoly mluvčí 4. brigády rychlého nasazení Lada Kovářová.

Manévry uprostřed horské oblasti Walesu probíhají pod názvem Cambrian Patrol už od roku 1959. Ten samý vojenský prostor mimo jiné využívají i britské speciální síly SAS.

Původně bylo Cambrian Patrol dlouhé pochodové cvičení. Postupem času se však změnilo v mezinárodní armádní soutěž. Hlavním cílem cvičení je zvládnout boj v týlu nepřítele. Vojáci v desetičlenných či jedenáctičlenných hlídkách soutěží v takzvaném bojovém patrolování.

Plní přitom nejrůznější úkoly, od průzkumu objektů přes hlídkování až po přepady a léčky. Musí se orientovat v neznámém prostředí. Vše se odehrává v mimořádně těžkém terénu za nepříznivých povětrnostních podmínek.

Na zádech si hlídky s sebou nesou veškerou potřebnou výstroj, která váží až čtyřicet kilogramů. Za každou činnost v terénu dostávají body. Na konci cvičení se body sečtou, a pokud družstvo dosáhne určitého počtu bodů, získává některou z medailí - zlatou, stříbrnou nebo bronzovou.

Medaile do životopisu
V roce 2003 například prošlo cvičením 200 družstev z celého světa, ale žádná hlídka nezískala zlatou medaili. Českým výsadkářům z Chrudimi se tehdy podařilo získat bronz.

O prestiži cvičení svědčí fakt, že sama britská armáda přikládá úspěchu v této soutěži velký význam. Vojáci, kteří při Cambrian Patrol získali některé z předních umístění - medailí, to často uvádějí ve svých profesních životopisech.

"V britské armádě je to také prověrka před reálným nasazením v misích, jako je Irák nebo Afghánistán a v neposlední řadě i otázka prestiže a dalšího kariérního růstu," uvedla Kovářová.

Cvičení se kromě Britů pravidelně účastní vojáci z Kanady, Itálie, Belgie, Nizozemska a několika amerických výsadkových jednotek.

Podle organizátorů i účastníků má šanci získat zlatou medaili pouze pět procent těch nejlepších z nejlepších, což jsou tradičně například britští Gurkové. Zhruba patnáct procent vynikajících týmů má šanci vybojovat stříbro.

"Dvacet procent z těch, kteří prokáží naprosto výtečné výkony ve všech oblastech, dosáhne na bronz. Ti ostatní, kterým se podaří cvičení dokončit, obdrží certifikát o účasti. Polovina týmů soutěž nedokončí vůbec," konstatovala Kovářová.