Dokument má celkem sedm stran. Třístránkovou odpověď doplňují čtyři strany příloh. Kabinet Mirka Topolánka ji za Atlantický oceán poslal minulý týden. - více zde

ČTĚTE SPECIÁL: Vše o systému protiraketové obrany

Obsahem odpovědi je především souhlas Česka se zahájením vyjednávání o možném umístění radaru protiraketového systému na svém území. Rozhovory by měly trvat přibližně rok a jejich výsledkem bude balík bilaterálních smluv. Ty musí schválit parlament.

Nóta, kterou má redakce natoaktual.cz k dispozici, rovněž potvrzuje spekulace z minulého týdne. Česko v ní od Spojených států žádá za radar bezpečnostní záruky. - více zde

Podle textu by "uvítala zesílené bezpečnostní záruky Spojených států", které by odpovídaly novým hrozbám, zejména terorismu. Podle neoficiálních zdrojů má ale jít zejména o intenzivnější výměnu informací.

Nóta také potvrzuje, že Česko bude usilovat o to, aby byl radar v budoucnu začleněn do architektury aliančního systému protiraketové obrany. Zůstává ale otázkou, jestli se tak nakonec stane. Jednak jde totiž o výhled na několik let dopředu, a jednak by s tím muselo souhlasit všech 26 zemí NATO, což v tuto chvíli není jisté.

Severoatlantická rada bude o americké protiraketové obraně poprvé oficiálně jednat až 19. dubna.

Překvapivé je z české strany také provázání možného radaru s americkými investicemi a technologiemi. Podle nóty Česko předpokládá, že radar bude "podnětem pro užší spolupráci mezi ČR a USA v řadě oblastí, včetně investic, technologie, vzdělání, výzkumu a vývoje. USA by mohly hrát významnou roli zejména v modernizaci českých ozbrojených sil."

I když výsledek těchto snah nelze předjímat, je zřejmé, že Česko se tak pokouší připravit si na letošní jednací maratón co nejširší manévrovací prostor.

Samotná jednání budou probíhat formou vzájemných konzultací zhruba v dvouměsíčních intervalech a první by mohla začít již kolem poloviny května. Ještě před tím, 23. dubna přijede do Česka představit americký plán i šéf Protiraketové agentury USA generál Henry Obering.

Už nyní je však jasné, že bez ohledu na výsledek, celý protiraketový projekt v obecné rovině výrazně zintenzívnil vztahy mezi ČR a USA.

"Nóta je výsledkem konsensu, jehož v otázce zahájení jednání s USA o případném umístění radarové stanice na území ČR, dosáhla vládní koalice," konstatoval politolog Petr Suchý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Podle něj v ní proto lze nalézt témata zvláště akcentovaná některými koaličními partnery.

"Jako příklad lze zmínit snahu Strany zelených dosáhnout zakomponování budovaného protiraketového systému USA do rámce defenzivního systému NATO," uvedl Suchý.

Jak dodal, potvrzuje se rovněž očekávání, že vedle snahy o posílení bezpečnostních záruk země bude vláda usilovat o iniciaci či zintenzívnění spolupráce v dalších oblastech, například vývoje a výzkumu. "Zejména zde by bylo dobré nepromarnit šance, které se mohou nabízet," řekl Suchý.