O pomoc s financováním afghánské armády a policie požádaly spojence Spojené státy. Summit NATO pokračuje druhým dnem a Afghánistán je hlavním tématem. Podle odhadů by celkově tato podpora měla činit asi čtyři miliardy dolarů ročně. Afghánská vláda poskytne z vlastních prostředků půl miliardy a o zbytek by se měli postarat dárci.

Spojené státy spolu s několika svými spojenci mimo Alianci by měly dodat 2,3 miliardy. Od evropských zemí NATO se očekává příspěvek 1,3 miliardy. Český podíl by neměl být vysoký. Hovoří se o částce kolem jednoho milionu dolarů (téměř 20 milionů korun) ročně. Například Británie a nebo Austrálie přislíbily částku 100 milionů. Německo je schopné uvolnit až 200 milionů dolarů ročně.

Podle Klause bude jakákoliv další pomoc nižší než náklady na současnou českou vojenskou přítomnost v zemi. "Když tam britský premiér (David Cameron) řekne, že Británie tam ztratila 400 vojáků, tak jsou si všichni vědomi, že je sice bezvadné skončit v roce 2014, ale je strašlivý úkol ještě zařídit, aby to skončení bylo možné a aby to nebylo de facto popřením všeho, co se tam odehrávalo do té doby," citovala českého prezidenta agentura ČTK.

Podle Klause se všichni účastníci summitu uvědomují, že by bylo nezodpovědné zemi ponechat vlastnímu osudu po 11 letech, kdy se tam vynaložily velké náklady i "obrovské lidské ztráty".

Mise NATO skončí, další hned začne

Do konce roku 2014 chce NATO předat zodpovědnost za bezpečnost v zemi afghánským bezpečnostním silám a stáhnout většinu ze 130 tisíc vojáků. "Jsem si jistý, že cíle dokážeme dosáhnout a válku ukončíme," prohlásil Obama.

Alianční mise tím "skončí". Další afghánská mise však hned poté začne a už nyní se rýsuje její podoba. "Naše současné mise skončí, ale náš závazek je dlouhodobý," zdůraznil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

Spojenci zemi neopustí úplně. Představitelé americké armády nyní hovoří o čísle 25 tisíc vojáků, kteří by v Afghánistánu působili další dekádu - až do roku 2024. Podle Rasmussena je zatím předčasné hovořit o tom, kolik která země do nové mise vyšle vojáků. "Nebude to ISAF, bude to zcela nová mise s jiným posláním," řekl Rasmussen. Afghánistán prostřednictvím prezidenta Hamída Karzáího během jednání oficiálně požádal o pomoc NATO i po roce 2014.

Pentagon počítá s tím, že by šlo o výcvikové instruktory a příslušníky speciálních sil, kteří by afghánským jednotkám pomáhali v protiteroristických akcích. Většinu sil by tvořili Američané. Ostatní alianční spojenci by do mise vyslali "symbolické" kontingenty. Novým koaličním silám ve zbrusu nové misi by velel tříhvězdičkový americký generál. Jméno zatím Pentagon tají.

V komuniké z jednání se uvádí, že převedení úplné odpovědnosti za bezpečnost země do rukou afghánských sil je "nezvratné". V roce 2014 se těžiště aktivity NATO v Afghánistánu přesune k výcviku a soustředí se na činnost poradců. "Nepůjde o bojovou misi," píše se v dokumentu.

Afghánská armáda a policie by měly mít na konci roku 2014 zhruba 380 tisíc příslušníků. Spojené státy už ale avizovaly, že dlouhodobě "udržitelná" podoba afghánských bezpečnostních sil je na úrovni přibližně 230 tisíc mužů. "V průběhu příštího roku očekáváme, že afghánské bezpečnostní síly povedou samy bojové operace v celé zemi. Zaměříme se na výcvik, poradenství a pomoc našim afghánským partnerům," řekl šéf NATO Anders Fogh Rasmussen.