Budování systému AGS pro sledování pozemních cílů - celkově za více než tři miliardy eur - je jednou z priorit NATO. Klíčovým pilířem tohoto systému jsou radarová zařízení umístěná v letadlech.

Prezident Asociace obranného průmyslu ČR Jiří Hynek soudí, že šance by mohli využít zvláště zdejší producenti elektroniky, informačních technologií či dodavatelé některých komponentů do letadel.

Celkový přínos ovšem podle Hynka nespočívá pouze v oné miliardě korun, která se ostatně rovná podílu českého státu na financování programu. Díky projektu AGS mohou české firmy navázat kontakty s předními světovými zbrojovkami jako Northrop Grumman, Raytheon či EADS.

"Zdejší společnosti se dostanou na seznam firem, s nimiž se dá i do budoucna spolupracovat," soudí Hynek.

O zakázku na vývoj systému AGS soutěží dvě mezinárodní konsorcia. Tím prvním je TIPS, které tvoří mimo jiné americká Northrop Grumman a evropská EADS, ve druhém - CTAS - jsou zastoupeny Raytheon či britský výrobce letounů BAE Systems.

Obě konsorcia se snaží zapojit firmy ze všech členských zemí NATO a oslovila také české společnosti. TIPS již uzavřelo se zástupci českých firem předběžnou dohodu o spolupráci, CTAS jim předložilo detailní představu o svých plánech. O tom, které z konsorcií ve výběrovém řízení NATO zvítězí, se má rozhodnout v příštím roce. Celý systém AGS by měl být funkční od roku 2010.

Informace, které bude možné díky AGS získat, mají sloužit k identifikaci pozemních cílů v míru i při vojenských operacích. To, že aliance takový systém opravdu potřebuje, se ukázalo při mezinárodních vojenských zásazích v bývalé Jugoslávii, Afghánistánu i Iráku.

Zástupce náčelníka generálního štábu ČR, generálmajor Emil Pupiš říká, že AGS je velkou prioritou i pro českou armádu. "Tyto informace jsou nezbytné k tomu, aby se naše jednotky mohly úspěšně zapojit do případných mezinárodních operací, aniž by byly vystaveny nadměrnému riziku," dodává Pupiš.