Když ruská vojska v srpnu 2008 vtrhla do Gruzie, česká diplomacie se nespokojila pouze s výzvami o zastavení vojenských operací a k uzavření příměří, ale chtěla po svých spojencích, aby vyslali do Gruzie mírové jednotky.

"Češi chtějí v Severoatlantické radě tlačit na vytvoření mezinárodních mírových jednotek. Podle Kuchyňové Šmigolové (Veronika Kuchyňová Šmigolová tehdy působila jako šéfka bezpečnostní politky na ministerstvu zahraničí) by Češi chtěli vyslání mírové mise, kterou by vedlo NATO, ale myslí si, že je nepravděpodobné, že by takovou misi podpořily všechny členské státy," uvádí depeše zveřejněná na WikiLeaks.

Velkou naději na prosazení takového návrhu si ale česká diplomacie podle americké ambasády v Praze, která depeši odeslala, nedělala. Jako další logickou alternativu by podle depeše Češi viděli mezinárodní mírové síly vedené Evropskou unií, nebo případně unií a dalšími spojenci.

Organizaci spojených národů se čeští diplomaté údajně chtěli zcela vyhnout, protože nepředpokládali, že by její vyjádření bylo dostatečně silné. Ostré odsouzení ruské intervence v NATO by prý mělo větší váhu. "Češi mají pocit, že akce prostřednictvím OSN je nemožná," píše se ve zprávě. Ta si všímá i skutečnosti, že se český šéf diplomacie Karel Schwarzenberg kvůli zhoršující se situaci v Gruzii vrátil předčasně ze své dovolené.

Česko přitom nebylo jediným státem střední a východní Evropy, který žádal odsouzení Ruska na mezinárodní scéně. Polský prezident Lech Kaczyński, který zahynul loni při letecké havárii, měl podel jiné depeše z Varšavy připravovat návštěvu gruzínské metropole Tbilisi 11. srpna večer. To bylo ještě v době bojů. Návštěvy se měli zúčastnit i prezidenti Ukrajiny a všech tří pobaltských států - Litvy, Lotyšska a Estonska. Cesta měla podle amerických diplomatů i podporu českého prezidenta Václava Klause, který se jí ale nemohl zúčastnit kvůli operaci kyčle.

Česko s Polskem a pobaltskými státy evidentně zastávalo na půdě NATO stejné názory jako Spojené státy, Velká Británie a Kanada, uvádí depeše, kterou do Washingtonu odeslala americká mise při NATO a server WikiLeaks ji zveřejnil před několika dny. Tato "koalice" podle depeše 13. srpna 2008 v Severoatlantické radě zabránila ruské vojenské fregatě Ladnyj v účasti na monitorovací misi NATO ve Středomoří.

V srpnu 2008 ruské jednotky obsadily část Gruzie a během několikadenních tvrdých bojů vytlačily gruzínskou armádu, která se pokoušela obnovit kontrolu nad separatistickou a proruskou Jižní Osetií. Válku pak ukončilo příměří dojednané Evropskou unií, ale Moskva i tak uznala nezávislost Jižní Osetie i další separatistické oblastí Abcházie.

Aliance tehdy nakonec ruskou intervenci odsoudila a doslova zmrazila vzájmené vztahy s Moskvou. Rusko okamžitě vyloučila z námořní operace ve Středozemí, zrušila společné manévry. Dřívější vztahy pak naplno obnovila až loni.