Češi by se měli připravit na novou německou politiku

12. března 2018  18:13
Martin Ehl, Hospodářské noviny
Angela Merkelová vstoupí tento týden do historie a oficiálně se počtvrté stane německou kancléřkou, znovu v čele velké koalice svých křesťanských demokratů (CDU) a sociálních demokratů (SPD). Vytváření nové vlády trvalo šest měsíců, což už je samo o sobě neobvyklé, a nová vláda bude v mnoha ohledech jiná než ty, na které jsme byli v posledních dekádách v Německu zvyklí. A protože je Německo politickým, hospodářským a bude čím dál více i bezpečnostním motorem Evropy, je dobré si některé novinky a odlišnosti od minulosti jasně pojmenovat.  
Německá kancléřka Angela Merkel. | foto: NATO Photos

Tou první je, že Merkelová nutně nemusí čtyřletý mandát dosloužit jako kancléřka. Ona sama, křesťanští demokraté a média budou nechybně věnovat mnoho prostoru a energie hledání jejího nástupce či nástupkyně. Za tu je nyní všeobecně považována bývalá sárská premiérka Annegret Krampová-Karrenbauerová, která se stala novou generální tajemnicí strany.

Větší důraz na obranu

Tím, že velká koalice vytvořila z nacionalistické Alternativy pro Německo (AfD), s níž má CDU největší přeliv voličů, nejsilnější opoziční stranu, budou muset němečtí křesťanští demokraté v bezpečnostních otázkách přitvrdit, aby zabránili dalšímu odlivu voličů směrem k AfD.

CDU má ale za sebou bouřlivý vývoj v posledních dvou letech, protože ji podobně jako celé Německo rozdělil přístup k otázce uprchlíků a bezpečnosti obecně. Tím, že velká koalice vytvořila z nacionalistické Alternativy pro Německo (AfD), s níž má CDU největší přeliv voličů, nejsilnější opoziční stranu, budou muset němečtí křesťanští demokraté v bezpečnostních otázkách přitvrdit, aby zabránili dalšímu odlivu voličů směrem k AfD. V tomto ohledu toho ale moc o Annegret Krampové-Karrenbauerové nevíme.

S tím souvisí i další novinka v německé politice, a tou je větší důraz na bezpečnost, obranyschopnost a posilování armády. Ta v nedávné hodnotící zprávě poslanců nezískala právě dobrý obraz, protože je jednak dlouhodobě podfinancovaná, zároveň ale německá historicky motivovaná zdrženlivost v otázkách obrany brzdila odvážnější nápady, jako je větší role Německa v NATO či v evropských bezpečnostních projektech. Česko samo má čerstvou zkušenost budování společné vojenské jednotky s Němci a něco podobného si budou muset časem osvojit i další Evropané, i když to třeba politicky nebude jednoduché.

S oslabenou mezinárodní rolí USA a odchodem Velké Británie z Evropské unie Berlínu nezbývá, než se vůdčí role nějakým způsobem ujmout nejen politicky, ale i v praktické rovině ukázat, že to sama země myslí se svojí obranou vážně – jinak budou mít spojenci z německé slabosti obavy a potenciální protivníci ji budou zneužívat.

S tím souvisí další nový prvek německé politiky, který bychom mohli nazvat jako svého druhu generační výměna ve vládě. Do čela ministerstva zahraničí usedne perspektivní sociální demokrat Heiko Maas, v předchozím kabinetu ministr spravedlnosti. Vůči zahraničním partnerům jeho role vzroste, stejně jako vliv ve straně a v domácí politice. V této souvislosti je pro střední Evropu dobrou zprávou, že ministrem zahraničí nebude bývalý šéf europarlamentu Martin Schulz, který příliš tlačil na federalizaci Evropy.

Vztah střední Evropy s Německem: Odhoďme politiku, podívejme se na společné bezpečnostní zájmy

Přečtěte si související text Martina Ehla na natoaktual.cz

Zásadní změnou s ohledem na německou evropskou politiku bude Olaf Scholz v čele ministerstva financí. Současný vůdce sociálních demokratů je třetím nejpopulárnějším politikem v Německu po kancléřce a odcházejícím ministr zahraničí Sigmaru Gabrielovi. Lze očekávat, že bude více než jeho předchůdce Wolfgang Schäuble naslouchat nápadům francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na reformu eurozóny a zároveň nebude tolik trvat na politice úspor doma i v celé Evropě.

Nové ministerstvo vlasti (vnitra) povede dosavadní šéf partnerské bavorské strany křesťanských sociálů Horst Seehofer. Jako bavorský premiér kritizoval politiku přijímání uprchlíků, teď ji bude mít na starosti spolu s otázkami vnitřní bezpečnosti. Dá se čekat, že Německo svůj dosud liberální přístup k imigrantům pod jeho vedením přiostří.

To, že německou evropskou politiku budou vedle slábnoucí kancléřky Merkelové určovat dva sociální demokraté Scholz a Maas, kteří oba mají blízko k francouzským názorům, může mít dopad i na střední Evropu. Pokud se totiž německo-francouzský motor rozhodne k užší integraci ať už na bázi eurozóny, nebo jiné, může po určité době ztratit trpělivost s potížisty ze střední Evropy, jakými jsou nejen Maďaři a Poláci, ale i Češi (Slováci jsou kvůli členství v eurozóně k Německu a jeho politice připoutáni těsněji a mají i přes aktuální politické turbulence shodu o evropské orientaci napříč politickým spektrem).

Jaký bude postoj ČR?

Není nutné s novou německou vládou ve všem souhlasit, ale je nutné mít názor na klíčové evropské problémy a umět takový názor vysvětlit a obhájit, nikoli jen kritizovat a odmítat.

Pokud by česká zahraniční politika nedala najevo, že chce být aktivním hráčem v Evropě (ale nemusí hned vstupovat do eurozóny), může nová německá vláda dojít k závěru, že není nutné udržovat dosud blízké spojenectví s Prahou za každou cenu. V této souvislosti je špatnou zprávou, že ve vládě nebude na rozdíl od minulosti bavorský politik Christian Schmidt, který se dlouhodobě zasazoval a pečoval o dobré vztahy s Českem.

Česko by své spojenectví a po roce 1990 složitě, těžce a úspěšně budované vztahy se sjednoceným Německem mělo více opečovávat a snažit se především v evropském kontextu budovat si silnější vyjednávací pozici. Není nutné s novou německou vládou ve všem souhlasit, ale je nutné mít názor na klíčové evropské problémy a umět takový názor vysvětlit a obhájit, nikoli jen kritizovat a odmítat, což Česko i další země střední Evropy ukázaly v čase uprchlické krize.

Je zjevné, že nový německý kabinet nemusí mít kvůli řešení svých vlastních trablů pro české vrtochy čas, energii a pochopení, ale naopak uvítá v Evropě konstruktivní partnery. Těm potom naopak může pomoci prosadit jejich vlastní zájmy, pokud je budou schopni jasně definovat, vysvětlit a obhájit.

Martin Ehl
autor je vedoucí zahraniční rubriky Hospodářských novin

natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2018

Výroční Dny NATO v Ostravě letos vidělo 220 tisíc návštěvníků.

Yankee od mariňáků

Září 2018

Premiéra amerického UH-1Y Venom, jednoho z kandidátů na přezbrojení českých vrtulníků.

Cvičení Sky Avenger

Červen 2018

Jak doplňují palivo americké stíhačky nad Českem z létajícího tankeru.

Army test u výsadkářů

Červen 2018

Pět disciplin dokonale prověří, zda by vaše fyzička stačila na přijetí do armády.