natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Co psala světová média o Severoatlantické alianci

    Černohorci nechtějí do NATO

    11. prosince 2013  14:15

    Prezident Černé Hory Filip Vujanović (vlevo) a generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. (ilustrační foto) | foto: NATO Photos

    Černohorci nechtějí do NATO

    Případný vstup Černé Hory do Severoatlantické aliance podporuje 38 procent černohorské populace, proti se naopak staví 45 procent občanů, vyplývá z průzkumu Centra pro demokracii a lidská práva (CDHR). Ačkoliv se to může zdát jako negativní výsledek pro NATO, ještě před půl rokem bylo proti vstupu do NATO více jak 50 procent respondentů, připomněl hlavní metodolog CDHR Milos Basic. Průzkum také ukázal rostoucí zájem o problematiku spojenou s NATO, přičemž téměř 55 procent respondentů se vyjádřilo, že integrace Černé Hory do NATO je důležitým tématem.

    Ačkoliv si většina dotazovaných také myslí, že vstup do NATO zhorší vztahy se Srbskem a Ruskem, 57 procent považuje integraci do Aliance za bránu k rozvoji vztahů s USA a EU. Víc jak polovina respondentů usuzuje, že by začlenění Černé Hory přispělo k míru v regionu. Tyto výsledky byly prezentovány na pozadí oficiální návštěvy černohorského premiéra Mila Djukanovice v Srbsku. Návštěva byla vůbec první od rozdělení zemí v roce 2006.

    Kam dál?
    Nejžhavějším kandidátem na členství v NATO je Černá Hora (4.10. 2013)

    Zdroj: World Bulletin (Turecko)

    ---

    Chorvatsko zvažuje pomoc při likvidaci syrských chemických zbraní

    Záhřeb by mohl poskytnout své přístavy k naložení syrských chemických zbraní na americkou loď. Uvedl to chorvatský premiér Zoran Milanovic. Američané následně plánují zneškodnit chemické zbraně na moři. "[Zbraně] budou pravděpodobně zničeny v Atlantickém oceánu pod dohledem armády USA. Někde však musí být na lodě naloženy," uvedl Milanovic a dodal, že v celém Středomoří o tomto problému probíhají konzultace. "My se také účastníme a zajímá nás názor chorvatské veřejnosti. Viděli jsme, co se stalo v Albánii, a proto chceme slyšet veřejnou debatu." Albánie v listopadu letošního roku zamítla žádost USA o zajištění destrukce syrského chemického arzenálu kvůli možným protestům.

    OSN a Organizace pro zákaz chemických zbraní uvedly, že čekají na zemi, která nabídne přístav pro naložení syrských chemických zbraní na americkou loď. Itálie, Norsko a Dánsko mezitím nabídly, že chemikálie dopraví ze syrského přístavu Latakia.

    Kam dál?
    USA hledají, jak zničit syrské chemické zbraně (19.11. 2013)

    Zdroj: Reuters (USA)

    ---

    Putin slíbil posílení Ruska v Arktidě

    Expanze ruské přítomnosti v regionu Arktidy je mezi nejdůležitějšími prioritami ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský prezident Vladimir Putin při setkání s předními představiteli ruské armády. Rusko podle něj potřebuje všechny páky pro ochranu své bezpečnosti a národních zájmů v Arktidě. Z toho důvodu se ruská armáda chystá v příštím roce vytvořit speciální síly, které budou v Arktidě nasazeny.

    Putin dále vyzdvihl význam základny na Novosibiřských ostrovech, která od letošního roku prochází významnou rekonstrukcí. Rusové považují základnu za klíčovou při ochraně lodních tras, které spojují Evropu a Tichý oceán. Moskva se v regionu dále chystá obnovit několik leteckých základen, které byly od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 zanedbávány.

    Rusko také plánuje zapojení svých ozbrojených sil v dalších částech světa. Svou přítomnost chce zachovat ve Středozemí, kam se ruské námořnictvo letos vrátilo poprvé od konce studené války. Moskva plánuje posílit svou přítomnost i na ostrově Sachalin na východě Ruska. V Bělorusku navíc bude od příštího roku přítomna letka ruských bojových letounů.

    Kam dál?
    Rusko obnoví svou vojenskou základnu v Arktidě (17.9. 2013)
    Přístup NATO k Arktidě vyslal do Ruska pozitivní zprávu (21.6. 2013)
    Rusko bude mít v Bělorusku své stíhačky (10.12. 2013)

    Zdroj: Star Advertiser (USA)

    ---

    Turecko možná zruší objednávku čínského systému vzdušné obrany

    Spekulace o možném zrušení turecké objednávky čínského systému vzdušné raketové obrany v okruhu zasvěcených rostou. Informovaný zdroj uvedl, že "Turecko nezruší projekt okamžitě, ale místo toho si [během příštích několika měsíců] najde důvod pro jeho zrušení." Turecko již dříve uvedlo, že pokud jednání s čínským konsorciem, které vyhrálo výběrové řízení na dodávku raketového obranného systému, nedopadnou, obrátí se na v pořadí druhé evropské konsorcium Eurosam a třetí americký projekt firem Lockheed Martin/Raytheon.

    Turecko v poslední době pocítilo důsledky svého prvotního rozhodnutí, když divize investičního bankovnictví americké Bank of America přestalo nabízet produkty turecké společnosti ASELSAN vyrábějící vojenské elektronické komponenty. Banka své rozhodnutí odůvodnila spoluprací Turecka s čínským konsorciem CPMIEC, na které Spojené státy uvalily sankce kvůli jeho obchodům s Íránem či Severní Koreou. Již dříve se navíc objevily informace, že americké společnosti jsou v rozpacích z tureckého rozhodnutí pro čínský systém, protože se obávají, že by se jejich důvěrné informace mohly dostat do rukou Číny.

    Kam dál?
    I když si Turci čínský raketový systém nekoupí, pro Čínu je objednávka úspěchem (10.10. 2013)
    Rasmussen: Turecko si snad nákup čínského protiraketového systému ještě rozmyslí (8.10. 2013)

    Zdroj: Today´s Zaman (Turecko)

    ---

    Karzáí je pobouřen americkými "výhružkami"

    Podle afghánského prezidenta Hamída Karzáího se Spojené státy při vyjednávání s Afghánistánem ohledně podepsání dvoustranné bezpečnostní dohody chovají úplně jako koloniální země, když se ho snaží dotlačit k podpisu výhružkami. "Nezaplatíme vám platy. Zavedeme vás zpět do občanské války. To jsou ty hrozby," rozčílil se Karzáí. Ačkoliv podpis paktu schválila afghánská rada starších, tzv. Loya Jirga, Karzáí chce přenechat podpis smlouvy až svému nástupci. Ten bude zvolen při prezidentských volbách na jaře příštího roku.

    Pokud však Karzáí nepodepíše pakt s USA včas, spojenci hrozí stažením podpory dosahující až 15 miliard dolarů ročně, což by zásadně narušilo afghánskou ekonomiku. Afghánská vláda by tak nebyla schopna financovat armádu ani policii. Karzáí přiznal, že pakt podepíše klidně sám, ale pouze pod podmínkou, že budou zakázány nálety na afghánské domovy a USA pomůže "díky svým tajným kontaktům" ve vyjednávání míru s Tálibánem. Ten v minulosti odmítl jednat s Karzáího vládou nebo jejími představiteli.

    Kam dál?
    Karzáí má na podpis dohody s USA čas do února (10.12. 2013)

    Zdroj: Times of India (Indie)

    koc; natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media