Hledání nového šéfa bude probíhat uprostřed debat o tom, jestli probíhající mezinárodní operace a současný vývoj bezpečnostní situace ve světě Evropu a Ameriku více spojují nebo rozdělují. Alianci vede tradičně Evropan, ale zatím ji nevedl nikdo z nových "nových členských zemí", které vstoupily po konci studené války.

V minulosti se ukázalo, že tyto země se od tradičních členů liší například v tom, že Východoevropané mají častěji blíže k názorům USA než západní Evropy.

Během posledních měsíců média ve východoevropských zemích začínají spekulovat o tom, že by se generálním tajemníkem mohl stát právě Východoevropan. Kromě Slovince a Poláka se tak před měsícem objevilo například i jméno slovenského ministra zahraničí Jána Kubiše, o čemž informoval slovenský deník Pravda.

List International Herald Tribune dokonce napsal, že možným kandidátem je i český vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Ten to ale odmítl. - NATO začíná hledat nového tajemníka čtěte zde

"Všechna ta jména jsou úplně mimo, zatím žádný výběr kandidátů totiž ani nezačal," odmítla spekulace šéfka odboru bezpečnostní politiky českého ministerstva zahraničí Veronika Kuchyňová-Šmigolová, podle které jde spíše o potvrzení přísloví přání otcem myšlenky.

"Nové členské země by byly velmi rády, kdyby to byla některá z nich, a to je i důvod, proč se takové informace objevují. Já bych si tipla, že to nikdo z nových členských zemí nebude, i když vyloučit to samozřejmě nelze."

Zatím nejvyšším postem, který v NATO někdo z nových členských zemí zastával, je náměstek generálního tajemníka NATO, kterých je celkem šest. Prvním byl v letech 2003 až 2007 Polák Adam Kobieracki, nyní je to bývalý český ministr obrany Jiří Šedivý.

Funkční období generálního tajemníka NATO trvá čtyři roky, současný šéf NATO Jaap de Hoop Scheffer je nicméně ve funkci o dva roky déle.

"Severoatlantická rada rozhodla prodloužit mandát generálnímu tajemníkovi, aby mohl připravovat a předsedat šedesátému výročí Aliance v roce 2009," vysvětlila svůj krok Aliance v roce 2007. - více o prodloužení mandátu Scheffera čtěte zde

Výroční summit proběhne v dubnu 2009, Scheffer by měl být ve funkci do července. Podle Šmigolové výběr kandidáta trvá zhruba dva měsíce, čili celý proces začne nejspíše až po summitu. Nového šéfa NATO vybírá a schvaluje Severoatlantická rada, nejvyšší orgán NATO složený z velvyslanců všech členských zemí. Samotný schvalovací akt je ale již formalitou, kandidát je pečlivě vyjednán předem v neformálních jednáních, která ale nemusí být nijak jednoduchá.

"Probíhá to tak, že doyenovi Rady jednotlivé země sdělují své návrhy na kandidáty a on pro ně neformálně sonduje podporu. Výběr se postupně zúží na dva, tři lidi a opět velmi neformálními diskusemi se najde ten jeden, na němž se všichni shodnou. A když se tedy pak hlasuje, tak se nikdy nehlasuje o několika kandidátech, ale vždy už o tom jednom, který je neformálně předjednán," vysvětluje Šmigolová.

Generální tajemník je z titulu své funkce předsedou Severoatlantické rady a odpovídá za její řízení. Zároveň je nejvýše postaveným civilistou v NATO, ale reprezentuje Alianci spíše navenek. Nemá skutečnou rozhodovací pravomoc, v případě neshod může sloužit jako prostředník. I když nezastupuje konkrétní zemi, má v diplomacii status "hlavy státu", který mu otevírá všechny státnické dveře a umožňuje mu tak lepší výkon této funkce.