Bývalí představitelé USA: Východní Evropa potřebuje trvalé jednotky NATO

Jednotky Severoatlantické aliance by měly být ve východní Evropě rozmístěny trvale, aby zabránily případným agresivním aktivitám se strany Ruska, tvrdí bývalý americký velvyslanec při NATO Nicholas Burns a bývalý vrchní velitel amerických sil v Evropě generál James Jones. „Dokud Rusko nezmění svůj agresivní postoj, NATO by mělo mít na východním křídle stálé jednotky,“ prohlásili Burns a generál Jones.

„Nemluvíme o masivní vojenské přítomnosti na hranicích s Ruskem, jde nám o takovou sílu, aby Vladimir Putin a ruské vedení pochopili, že budeme chránit baltské státy a Polsko,“ uvedl Burns a zároveň odmítl, že trvalé rozmístění vojáků by mohlo být považováno za agresivní krok. „Jsme organizací kolektivní bezpečnosti. Tím, že umístíme malý počet vojáků do Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska jen uplatňujeme naše právo na defenzivní ochranu těchto zemí,“ dodal Burns.

Kam dál?
Nabídka států V4 vyslat vojáky do Pobaltí je klíčová, tvrdí Vershbow (29.5. 2016)
Rotující jednotky NATO jsou nejlepší volbou pro východní Evropu, tvrdí americký generál (14.6. 2016)

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

---

Jordánsko prohlásilo hraniční oblasti se Sýrií a Irákem za vojenské zóny

V reakci na sebevražedný bombový útok, při kterém zemřelo šest vojáků, prohlásilo Jordánsko hraniční oblasti se Sýrií a Irákem za uzavřené vojenské zóny. „Jakékoliv vozidla či osoby pohybující se v těchto oblastech bez předchozího povolení budou považovány za nepřátelské cíle a dle toho s nimi bude zacházeno,“ stojí v prohlášení jordánské armády.

Zatím není jasné, kdo stál za útokem, který byl zahájen ze syrského území poblíž uprchlického tábora. Jordánská vláda však oznámila, že nebude stavět nové uprchlické tábory ani rozšiřovat ty staré. Zahraniční pracovníci varují, že pozastavení veškeré humanitární pomoci do těchto oblastí by mohlo ohrozit životy uprchlíků.

Jordánsko je jedním z členů koalice vedené Spojenými státy, která bojuje proti organizaci Islámský stát v Sýrii a v Iráku. V současnosti se na jeho území nachází více než 600 000 uprchlíků registrovaných OSN, přičemž největší podíl tvoří Syřané.

Kam dál?
Alianční výcvik iráckých důstojníků začíná v Jordánsku (6.4. 2016)

Zdroj: BBC (Velká Británie)

---

Kerry se setkal s diplomaty usilujícími o větší vojenské zapojení v Sýrii

Padesát amerických diplomatů podepsalo interní zprávu vyzývající Spojené státy k většímu vojenskému zapojení v Sýrii. S jejich zástupci se následně sešel ministr zahraničí USA John Kerry, aby s nimi memorandum projednal.

V desetibodovém dokumentu diplomaté tvrdí, že ruská a íránská vojenská podpora syrského režimu prezidenta Bašára Asada oslabuje šance na vyjednávání a na trvalý klid zbraní. „Neobhajujeme kroky, které skončí vojenskou konfrontací s Ruskem. Požadujeme spíše určitou výhrůžku – vojenskou odpověď ze strany USA – která by vedla k prosazení příměří a k mírovému vyjednávání,“ uvádí diplomaté ve svém sdělení.

Kam dál?
Moskva a Washington diskutují o ruském návrhu společných útoků na IS v Sýrii (24.5. 2016)
Bývalý šéf Pentagonu: NATO by se nemělo angažovat v Sýrii (11.5. 2016)

Zdroj: The Washington Post (USA)

---

Rusko nechce kanadské jednotky ve východní Evropě

Rusko usiluje o to, aby se Kanada nepostavila do vedení nového vojenského praporu Severoatlantické aliance ve východní Evropě. Moskva argumentuje tím, že se jedná jen o plýtvání penězi a zdroji. Ruské velvyslanectví v Ottawě navíc prohlásilo, že NATO se snaží odvést pozornost Kanady od skutečné hrozby, kterou je organizace Islámský stát a terorismus.

„Přítomnost NATO na hranicích s Ruskem, jež evokuje studenoválečné řinčení zbraní, je naprostým plýtváním penězi a zdroji a odklonem od skutečné existenční hrozby, kterou představuje mezinárodní terorismus,“ stojí v prohlášení ruského velvyslanectví v Ottawě.

Kam dál?
Stoltenberg: Rád bych Kanadu viděl vést alianční prapor v Pobaltí (17.6. 2016)

Zdroj: National Post (Kanada)

---

Polsko žádá NATO o umístění jednotek v oblasti Suwalki

Polsko tlačí na své spojence v Severoatlantické alianci, aby některé z plánovaných mnohonárodnostních sil byly použity k ochraně oblasti Suwalki, která je jedinou pozemní spojnicí mezi Pobaltím a Polskem. Aliance trvá na tom, že činí veškerá potřebná opatření, aby zabránila jakýmkoliv ruským agresivním aktivitám. Nemá však zájem o to, aby se Suwalki staly zdrojem napětí v blízkosti ruských hranic.

„Polská strategie ve skutečnosti směřuje k automatickému zapojení klíčových zemí NATO do potenciálního konfliktu,“ prohlásil ředitel Německého Marshallova fondu ve Varšavě Michal Baranowski. Polsko naopak tvrdí, že přítomnost vojsk NATO v této oblasti může odstrašit potencionálního agresora.

Kde přesně bude v Polsku umístěn nový alianční prapor, se rozhodne až na summitu NATO ve Varšavě. Vzhledem k tomu, že Aliance nechce zbytečně provokovat Rusko, je velmi nepravděpodobné, že by byly jednotky rozmístěny právě v oblasti Suwalki.

Kam dál?
Aliance se zaměří na své nejslabší místo v obraně před Ruskem (20.6. 2016)
Polská oblast Suwalki zneklidňuje generála USA (9.12. 2015)

Zdroj: Reuters (USA)