Výměnou za to, že USA do Iráku vyšlou až 20 tisíc dalších vojáků, má irácká vláda do terénu nasadit své další vojenské divize a při zásazích přestane rozlišovat mezi sunnity a šíity.

Irácké vedení také slíbilo, že nebude chránit radikálního šíitského duchovního Muktadu Sadra, jehož milice jsou zodpovědné za velkou část šíitských útoků na menšinové sunnity. - více zde

Konflikt se podobá občanské válce
"Nejnovější snaha do řešení více zapojit irácké ozbrojené síly a postupovat bez ohledu na příslušnost k náboženským skupinám a současně přesunout do Iráku další americké jednotky se může jevit jako schůdné řešení," uvedl politolog Jan Závěšický z Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity.

K řešení bezpečnostní situace současného Iráku je podle něj nutné přistupovat jako k občanské válce a vojenské aktivity se kromě zajištění bezpečnosti musí orientovat na protipovstalecké operace.

"Aktivní účast domácích sil v protipovstaleckých operacích je klíčová a nezbytná. Jaké výsledky ale přinese dobře míněná ambice o eliminaci náboženské štěpící linie je otázkou, kterou pouhé další ozbrojené síly nevyřeší," řekl Závěšický.

Předpokladem pro zlepšení bezpečnostní situace bude podle něj celonárodní a celospolečenský konsensus na řešení situace v zemi a současně bezvýhradná podpora stabilizace od sousedních států.

Podle politologa Petra Suchého z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně lze důsledky takového plánu těžko stoprocentně předvídat, ale je evidentní, že mnoho alternativ k řešení současné situace v Iráku neexistuje.

"Postupné posilování iráckého podílu na stabilizaci země a navýšení počtu amerických vojáků se rozhodně jeví jako optimálnější řešení, než unáhlený odchod," konstatoval Suchý.

Navýšení amerických sil ale podle něj přichází poměrně pozdě. V období, kdy destabilizace Iráku nabírá tempo a kdy americký Kongres ovládli Demokraté, u nichž lze očekávat, že proti takovým záměrům Bushovy administrativy budou aktivně vystupovat.

Podobný názor má i Libor Frank z Ústavu strategických studií. Přechod k větší odpovědnosti irácké strany by podle něj mohl platit, otázkou však zůstává, zda se to podaří.

"Jde totiž na jedné straně o posilování irácké centrální vlády, která by dosud však sama bez zahraniční pomoci příliš dlouho nevydržela. Uvidíme, jak se to podaří v současné radikalizované situaci a jakou bude mít irácká vláda podporu u samotných obyvatel," řekl Frank.

Na druhé straně je podle něj snaha o zmenšování role USA a tím i v dlouhodobém horizontu snižování počtu vojáků a nákladů. "Irácké ozbrojené síly ale zatím nesplňují očekávání a pokud americká podpora začne slábnout, je otázkou, na jaké úrovni se udrží," dodal Frank.