První ostrý start nad Pobaltím, takzvaný "Alpha Scramble", potvrdilo britské ministerstvo obrany. "Dva bojové letouny Typhoon byly povolány z výcvikového letu, aby zachytily neidentifikovaný letoun v blízkosti lotyšské hranice," uvedlo ministerstvo v oficiální zprávě.

Ukázalo se, že tajemný stroj je vojenský vrtulník Ka-27 z ruské válečné lodi, která operovala v mezinárodních vodách Baltu. Podle britské ministerstva šlo o jeden z nejnovějších přírůstků ruské flotily - korvetu třídy Stěreguščij, určenou k pobřežnímu hlídkování, ničení ponorek a obraně konvojů.

Vrtulník nekomunikoval s dispečery řízení letového provozu a pohyboval se blízko lotyšského vzdušného prostoru bez zapnutého "odpovídače". Zařízení umožňuje automatickou identifikaci letadla pro potřeby řízení letového provozu a poskytuje základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce.

Britské stroje vrtulník, který se mezitím vracel zpět k ruskému plavidlu, identifikovaly a po "přátelském pozdravu" ruské korvety zamířily zpět na leteckou základnu Šiauliai v Litvě, odkud v rámci opatření na posílení ochrany pobaltských zemí nyní startují.

"Jako piloti to běžně trénujeme a setkáváme se s tím v praxi během pohotovosti v Británii a na Falklandských ostrovech. Typhoon je ideální pro zachycení všech typů letounů, od pomalých vrtulníků až po nadzvukové stroje," uvedl velitel letky Billy Cooper.

Británie na ochranu Pobaltí vzhledem k ukrajinské krizi a ruské anexi Krymu vyslala čtyři stroje Eurofighter Typhoon. Z litevského Šiauliai operují společně se čtyřmi letouny MiG-29 polských vzdušných sil. Z estonského Amaru pak startují ještě čtyři dánské stroje F-16.

Dva incidenty ve Finsku

Dvě narušení vzdušného prostoru hlásí také Finsko. Dva nespecifikované ruské stroje se měly dostat do vzdušného prostoru Finska v úterý.

Podle finské televizní stanice YLE s odkazem na ministerstvo obrany došlo k jednomu narušení po osmnácté  hodině. K neznámému stroji u pobřeží nedaleko Porvoo musely odstartovat finské stíhačky F-18.

Finské pohotovostní letouny údajně nad pevninou způsobily takzvaný sonický třesk, což znamená, že k "narušiteli" musely spěchat nadzvukovou rychlostí. Podle informací YLE šlo pravděpodobně o letoun ruského námořnictva, který letěl do Kaliningradu.

Finsko stejně jako sousední Švédsko podobné incidenty už v minulosti zaznamenalo. Nicméně vzhledem k ukrajinské krizi a chování Ruska se nyní více přimknulo k NATO. Obě severské země sice nejsou členy, ale dlouhodobými partnery.

"Je to trochu paradox, že ruský zásah na Ukrajině přivedl Finsko a Švédsko blíže k NATO. Pochybuji, že to byl ruský záměr," prohlásil minulý týden finský ministr obrany Carl Haglund s tím, že ukrajinská krize nyní dala ve Finsku nový impuls k debatě o možném vstupu mezi spojence.