Oznámení britského ministra financí George Osborna je poměrně nečekané, protože Londýn dříve avizoval, že kvůli rozpočtovým škrtům závazek dvou procent na obranu dodrží ještě letos a příští rok výdaje sníží.

„Británie vždy bránila svobodu a propagovala stabilitu. Současná vláda v tom bude pokračovat,“ prohlásil konzervativec Osborne při předložení rozpočtu poslancům. Dvouprocentní hranice se podle něj bude britská vláda držet minimálně do konce tohoto desetiletí, tedy do přelomu let 2020 a 2021.

Výdaje na obranu Tabulka výdajů na obranu jednotlivých zemí NATO v procentech HDP

„Cíle stanovené NATO ohledně vojenských výdajů budou dodrženy, a to nejen letos, ale i v každém roce až do konce desetiletí... Víme, že i když tyto závazky nejsou levné, alternativy přijdou mnohem dráž,“ konstatoval Osborne.

Británie podle něj navíc vytvoří zvláštní bezpečnostní fond ve výši 1,5 miliardy liber (56,5 miliardy korun) ročně, který bude určen především pro boj proti terorismu a zpravodajské služby. Podle údajů ministerstva financí by mohl být rozpočet na obranu v roce 2020 až 47,7 miliardy liber. Podle ministra obrany Michaela Fallona by mohly být čerpány zdroje z fondů určených pro humanitární pomoc.

Británie od roku 2010 snížila výdaje na obranu reálně zhruba o 8 procent, což vedlo k redukci ozbrojených sil o celou šestinu. Přesto jako jedna z pouhých pěti zemí NATO, dosud dodržovala závazek vynakládat na obranu dvě procenta HDP.

Aliance nedávno vydala přehled výdajů jednotlivých zemí na obranu za rok 2014 a odhady pro letošní rok. A ačkoliv spojenci loni v září na summitu ve Walesu slíbili, že budou výdaje na obranu zvyšovat, a to potupně až na žádaná dvě procenta HDP, v roce 2015 tuto hranici splní jen USA, Británie, Řecko, Polsko a Estonsko.

„Své výdaje na obranu reálně zvýší dalších 18 spojenců. To je dobrá zpráva. Ale obraz je smíšený. Očekáváme, že celkové výdaje NATO do obrany budou i nadále v roce 2015 klesat na 1,5 procenta,“ konstatoval šéf Aliance Jens Stoltenberg.

Česká republika patří s výdaji kolem jednoho procenta HDP do spodní poloviny osmadvacítky. Praha nicméně slíbila, že do roku 2020 výdaje zvedne na 1,4 procenta.

Vracíte se do hry, zní z Washingtonu

Oznámení britské vlády o udržení obranných výdajů okamžitě uvítaly Spojené státy. Washington dlouhodobě tlačí na evropské spojence, aby do obrany více investovali. Upozorňuje, že na společnou obranu převážně evropských spojenců vynakládá více, než všichni evropští spojenci dohromady.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Mark Toner v reakci uvedl, že Spojené státy takové rozhodnutí „jednoho z nejbližších a nejsilnějších spojenců“ oceňují. „Důrazně vyzýváme všechny spojence v NATO, aby učinili totéž. Je to kriticky důležité pro to, aby NATO mohlo účinně reagovat na stávající a budoucí hrozby,“ uvedl Toner.

Původní proklamace, že Londýn bude zřejmě schopen dostát svým závazkům, předtím komentovaly američtí představitelé vcelku velmi kriticky. Například šéf Pentagonu Ash Carter uvedl, že si u Britů cení nezávislý postoj ve světovém dění a že Londýn může „hrát v zásadě větší roli, než k jaké má předpoklady.“ Nerad by však podle svých slov viděl, jak Británie o tyto schopnosti a postavení přichází.

Rezervovaně se zatím k zvyšování obranného rozpočtu staví také další silný člen - Německo. I přes mírné navýšení nyní Berlín dává ročně zhruba 1,2 procenta a německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová nedávno avizovala, že „nevidí potřebu navyšovat“ výdaje až k hranici dvou procent. Důležitější je podle ní akceschopnost a rychlejší rozhodování.

Podobný názor má také norská premiérka Ema Solbergová, která označila pokusy Severoatlantické aliance dotlačit členské státy k výdajům dvou procent HDP na obranu za „nesmyslné.“ Cílem států NATO by podle ní měla být maximální obranyschopnost, ne samotný procentuální závazek k výdajům. Pro státy s rostoucí ekonomikou bude plnění závazku obtížnější než pro státy, jejichž ekonomika je v útlumu.

Norsko přitom i po letošním navýšení rozpočtu vydává 1,6 procenta HDP. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který je bývalým norským premiérem, považuje splnění dvou procentního cíle v Norsku za možné. Podle něj je to pouze věc politické vůle a priorit.

Zajímavostí v tomto ohledu je pak postup Řecka, které i přes vážné ekonomické problémy, masivní škrty a riziko odchodu z eurozóny, nebude „sahat“ na obranný rozpočet a v dlouhodobém horizontu je jednou z mála zemí s výdaji na dvou procentech HDP.