Británie a Norsko společně zbrojí na lov nepřátelských ponorek

27. května 2018  9:25
Nové letouny pro námořní průzkum, společné operační centrum, výcvik i hlídkování v severním Atlantiku. Tak nějak by mohla brzy fungovat spolupráce Británie a Norska při odhalovaní a sledování nepřátelských ponorek u svých břehů.  
Americký hlídkový námořní letoun P-8 Poseidon | foto: U.S. NAVY

Obě země společně pořídí vcelku úctyhodnou flotilu čtrnácti nejnovějších letounů P-8A Poseidon určených pro námořní průzkum a protiponorkový boj. Británie 9 a Norsko 5 těchto strojů. Důvodem je zvýšený pohyb ruských ponorek v Severním moři, Norském moři i severním Atlantiku.

Britové s námořními hlídkovými letouny pak počítají také při ochraně svých dvou nových letadlových lodí.

„Investujeme 3 miliardy liber do našich vlastních schopností, ale společně s Norskem se dostaneme na vyšší úroveň,“ uvedl náměstek britského ministr obrany Guto Bebb.

Na základně britského Královského letectva ve skotském Lossiemouth, odkud budou britské stroje operovat, by mohlo podle něj vzniknout společné výcvikové centrum. Základna má být plně přizpůsobená pro námořní hlídkové letouny v roce 2020. Vzniknout tam má rovněž nové operační centrum.

Mezera GIUK

Ostrovní Island jako jeden ze zakládajících členů NATO nemá vlastní armádu v pravém slova smyslu.

Je ale považován za váženého člena Aliance především kvůli své poloze. Oblast kolem, především ze severu Norské moře, je považována za strategickou. Tvoří totiž přímé spojení z ruských přístavů Murmansk, Severomorsk, Archangelsk a Kandalakša se severním Atlantikem a tedy i do USA.

V dobách takzvané studené války zde nepřetržitě hlídkovaly velké flotily Sovětského svazu a NATO. V osmdesátých letech 20. století bylo Norské moře a takzvaná „mezera či skulina GIUK“ (podle počátečních písmen Grónska, Islandu a Británie) prakticky přední linií případného střetu.

Pro Sověty představovalo životně důležité teritorium pro vedení operací a pro Alianci zase klíčový opěrný bod pro údery na sovětské přístavy v Barentsově moři.

Stálé jednotky včetně protiponorkových letounů a stíhaček odsud Američané stáhli v roce 2006, v ochraně ostrova se pak začali střídat s některými aliančními spojenci včetně České republiky, která třikrát na ostrov vyslala stíhačky Gripen.

Relativní klid panoval až do ruské anexe Krymu v roce 2014 a prudkému zhoršení vztahů mezi Moskvou a Západem.

„Sdílením výcviku, náhradních dílů a opravářských zařízení bychom nejen snížili provozní náklady, ale můžeme moře společně střežit, což znamená, že bychom viděli a slyšeli více potenciálních agresorů,“ dodal Bebb.

Podle spojenců z NATO jsou v posledních dvou letech aktivity ruských podmořských plavidel na nejvyšší úrovni od konce studené války. A některé schopnosti, jako právě protiponorkový boj, podle vojenských velitelů od té doby evropští členové Aliance postupně prakticky ztratili.

Spojenci mají obavy, že by ruské ponorky mohly ohrožovat lodní i komunikační trasy přes Atlantik, včetně podmořských kabelů.

Evropským spojencům ale moderní hlídkové protiponorkové letouny schází a obavy, zda budou schopni odhalit možné nebezpečí, když se ruské ponorky nepozorovaně dostanou do otevřeného oceánu, proto sílí.

Asi nejvýmluvnějším příkladem byla dosud právě Británie. Londýn se v letech 2014 a 2015 několikrát obrátil na spojence o pomoc s leteckým hlídkováním nad svými teritoriálními vodami. Důvodem bylo pozorování cizích ponorek u pobřeží Skotska.

Do pátrání po neznámém plavidlu tehdy nasadilo britské námořnictvo protiponorkovou fregatu, ze vzduchu však oblast musely pročesávat americké námořní průzkumné letouny. Vlastní nebyly k dispozici, když kvůli rozpočtovým škrtům Británie před časem vyřadila ze služby speciální letouny Nimrod pro námořní hlídkování, které byly ke stopování ponorek přímo předurčeny.

Američané nasazují „vzteklé lišky“

Aktivity ruského námořnictva a především ponorek na severu Evropy a v Arktidě znovu nutí spojence v NATO po dvou dekádách relativního klidu „oprášit“ jednu z podceňovaných vojenských schopností - námořní průzkum.

Američané se koncem loňského roku dohodli s Islandem na zintenzivnění hlídkových námořních letů z ostrova.

Za úkol to dostala asi nejzkušenější americká letecká námořní průzkumná jednotka přezdívaná „Mad Foxes“ (v překladu - „vzteklé lišky“, akronym „MAD“ ale také označuje spojení „Magnetic Anomaly Detection“ tedy metodu pro odhalování ponorek).

Jednotka vznikla už v roce 1937 a kromě námořního průzkumu, sledovacích a výzvědných operací se specializuje na protiponorkový a protilodní boj. Sehrála například významnou roli při sledování přesunu sovětských raket na Kubu během Karibské krize.

inc natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2018

Výroční Dny NATO v Ostravě letos vidělo 220 tisíc návštěvníků.

Yankee od mariňáků

Září 2018

Premiéra amerického UH-1Y Venom, jednoho z kandidátů na přezbrojení českých vrtulníků.

Cvičení Sky Avenger

Červen 2018

Jak doplňují palivo americké stíhačky nad Českem z létajícího tankeru.

Army test u výsadkářů

Červen 2018

Pět disciplin dokonale prověří, zda by vaše fyzička stačila na přijetí do armády.