natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Bezpečnostní politika EU v reformní smlouvě: zřetelný posun

    5. listopadu 2007  11:27
    O potenciálních důsledcích Reformní smlouvy na fungování EU a její shodě s předchozím návrhem Ústavní smlouvy se stále ještě vedou intenzivní politické a odborné debaty. To však nebrání detailní analýze jejích jednotlivých částí. V tomto příspěvku jsou proto představeny změny, k nimž povede přijetí tohoto dokumentu v oblasti Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP).  

    Zásadní novela od Amsterodamu
    Obecně lze říci, že Reformní smlouva zkombinovala v oblasti SZBP ambice Ústavy pro Evropu s tradičním postupem novelizace existující Smlouvy o Evropské unii.

    "Bez nějaké formy převodní tabulky je poměrně obtížné se orientovat v tom, co vlastně Reformní smlouva oproti stávající úpravě mění a jak."
    Výsledkem jsou poměrně rozsáhlé zásahy do textu stávající právní úpravy, které před čtenáře staví problém obměněných a přesunutých paragrafů v podobné šíři, jako před deset lety amsterdamská novelizace maastrichtské smlouvy. Jinak řečeno: bez nějaké formy převodní tabulky je poměrně obtížné se orientovat v tom, co vlastně Reformní smlouva oproti stávající úpravě mění a jak. Tolik k ambici zjednodušit stávající smluvní základ EU.

    Reálné změny ve fungování SZBP se týkají především dvou aspektů: institucionálního rámce a Společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP). Ke změně dochází již na samotném vrcholu unijní hierarchie, kde Evropské radě bude předsedat nikoliv již jeden ze států po dobu šesti měsíců, ale stálý předseda volený kvalifikovanou většinou na období dva a půl roku. Takto ustavený předseda získal mimo jiné podle čl. 13 odst. 1 právo svolat mimořádné setkání Evropské rady v reakci na krizový vývoj v mezinárodních vztazích.

    Vysoký zmocněnec místo ministra zahraničních věcí
    Jednoznačně nejvýznamnější institucionální inovací je funkce Vysokého unijního zmocněnec pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Fakticky se jedná o tutéž funkci, kterou Ústavní smlouva označovala jako ministra zahraničí EU. V osobě tohoto představitele se spojí kompetence současného Vysokého zmocněnce pro SZBP s pravomocemi komisaře pro vnější vztahy, aniž by ovšem došlo ke sloučení těchto dvou úřadů.

    Nově definovaný Vysoký zmocněnec dostal do vínku mimo jiné právo předsedat Radě EU ve složení ministrů zahraničních věcí, čímž byl i v této formaci (stejně jako na úrovni Evropské rady) překonán princip rotujícího předsednictví. Tím také zmizely z textu smlouvy jakékoliv zmínky o reprezentačních a dalších funkcích předsednictví (např. Evropský parlament bude podle čl. 21 informovat o vývoji SZBP a SBOP právě Vysoký zmocněnec; příslušné zasedání se nově bude konat ne jednou, ale dvakrát ročně). Stejně tak byly odstraněny odkazy na Evropskou komisi – tento orgán má ve vztahu k SZBP zastupovat výhradně Vysoký zmocněnec, který bude současně jedním z viceprezidentů Komise. Podílí se na přípravě i provádění zahraniční a bezpečnostní politiky EU (v intencích pověření Radou EU) a disponuje nově i právem předkládat Radě EU formální návrhy. Přicházejí mu hlášení Politického a bezpečnostního výboru ohledně probíhajících operací. A Rada EU jej musí konzultovat předtím, než jmenuje zvláštního vyslance (pro určitý region nebo tematickou otázku), který bude také podléhat autoritě Vysokého zmocněnce přímo podléhat.

    Možnost společné obrany potvrzena
    Druhou podstatnou změnou oproti současnému stavu je rozšíření ustanovení týkajících se Společné bezpečnostní a obranné politiky. Zatímco dnes je tato oblast upravena v jediném článku (stávající čl. 17), v Reformní smlouvě jí je věnován celý zvláštní oddíl. SBOP je prohlášena za integrální součást SZBP a je stanoveno, že Evropská rada může jednomyslným rozhodnutím přejít od obranné politiky ke společné obraně EU. Úkoly SBOP jsou oproti současné podobě vymezeny podrobněji a jsou zasazeny do kontextu boje proti terorismu. Byla také otevřena možnost financovat přípravu misí SBOP z unijního rozpočtu. Jako záložní řešení předkládá Reformní smlouva zvláštní ‚krizový‘ fond, tvořený příspěvky členských států.

    Ad hoc koalice a strukturovaná spolupráce
    Důležité je, že Reformní smlouva převzala z Ústavy pro Evropu obě tam navržené formy tzv. užší spolupráce, která zahrnuje jen část členských států. První případ (čl. 29) se týká ad hoc spolupráce při provedení konkrétní operace SBOP. Zde se EU zjevně nechala inspirovat dosavadní praxí, kdy se na misích EU reálně stejně nepodílejí všechny státy. Druhou možností je dlouhodobá ‚strukturovaná‘ spolupráce při rozvoji vojenských kapacit. Taková skupina by byla zřizována rozhodnutím Rady EU kvalifikovanou většinou a byla by otevřena přístupu dalších členských států, nicméně v rámci její agendy by rozhodovaly pouze její příslušníci.

    Jednomyslnost zachována
    V dalších oblastech již změny nejsou zdaleka tak dynamické. Rozhodovací procedury zůstávají prakticky beze změny, tzn. základem je jednomyslné rozhodování, z něhož existuje jen několik výjimek (v zásadě přijímání prováděcích rozhodnutí k předchozím aktům). Z hlasování kvalifikovanou většinou jsou vyňata všechna rozhodnutí týkající se vojenských záležitostí.

    Nové názvy pro staré nástroje
    Ne příliš šťastné je zrušení dosud užívaného názvosloví přijímaných aktů. Nadále se již nebude hovořit o společných akcích a společných postojích, ale o ‚rozhodnutích o unijní akci nebo unijním postoji‘ (čl. 12). Došlo také ke zrušení společných strategií, které po amsterdamské novelizaci mohla přijímat Evropská rada. To souvisí jednak se závěrem, že se tento nástroj v praxi neosvědčil (byly přijaty pouhé tři společné strategie), jednak je nutné vidět souvislost s explicitním ustanovením, že Evropská rada nevykonává žádné legislativní funkce (čl. 9b).

    Nové cíle a větší apel na závazky
    Došlo také k úpravě deklarovaných cílů Unie v zahraniční politice, včetně závazku ‚konsolidovat a podporovat demokracii‘ nebo ‚podporovat zapojení všech států do světové ekonomiky‘ (čl. 10a). Redefinicí prošly i závazky členských států v rámci SZBP: Nový jazyk čl. 17a a 19 naznačuje větší míru závaznosti a naléhavosti, aniž by ovšem byly ustaveny jakékoliv mechanismy, jimiž by Unie mohla stát, který se ‚proviní‘ proti principům loajalitu, sankcionovat.

    V bezpečnostní a zahraniční politice se reformní smlouva od Ústavy příliš neliší
    Celkově lze konstatovat, že nový základní unijní text převzal v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky vše, co přinesl již návrh Ústavní smlouvy – především voleného předsedu Evropské rady, novou funkci ministra zahraničí EU (jemuž se ovšem kvůli politické korektnosti říká Vysoký unijní zmocněnec) a podrobnější úpravu bezpečnostní a obranné politiky, včetně formálního umožnění užší spolupráce v této oblasti. Lze předpokládat, že tyto změny mohou mít na efektivitu fungování SZBP pozitivní dopad. To ovšem platí pouze v případě, že členské státy naleznou společnou politickou vůli, kterou následné unijní jednání autorizují. V opačném případě přijdou stahy o ‚vyladění‘ mechanismů SZBP/SBOP vniveč.

    Tomáš Karásek
    Odborný asistent Katedry mezinárodních vztahů
    Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media